RomantiΦtφ um∞lci se ve sv²ch dφlech Φasto navraceli do minulosti, aby v nφ hledali vzory pro svou tvorbu. Malebnß krajina
s hradem se stala oblφben²m nßm∞tem romantick²ch malφ°∙
a obrßzky z°φcenin plnily i skicßky literßt∙. Karel Hynek Mßcha, kter² byl velmi zruΦn²m kreslφ°em, m∞l na "hrady spat°enΘ" zvlßÜtnφ seÜit. VÜechny tyto obrazy a obrßzky jsou pro nßs dnes cenn²m historick²m pramenem, nebo¥ mnohΘ z nich zachycujφ stavby, kterΘ dφky nelφtostnΘmu zubu Φasu i lidskΘ bezohlednosti zm∞nily v pr∙b∞hu staletφ svou tvß°, nebo dokonce zcela zmizely.
T∞sn∞ p°ed polovinou 19. stoletφ vznikla takΘ prvnφ souhrnnß
prßce o Φesk²ch hradech. SedmisvazkovΘ dφlo v n∞meckΘm jazyce B÷hmens Burgen, Vesten und Bergschl÷sser (╚eskΘ hrady, tvrze
a zßmky) napsal FrantiÜek Alexander Heber. Tento romantik na sv²ch cestßch po°φdil velkΘ mno₧stvφ kreseb a plßnk∙, podle nich₧ pak byly zhotoveny krßsnΘ rytiny jako ilustrace knihy. Nad Heberov²m textem se dnes neubrßnφme ·sm∞vu, ale jeho p°esnΘ obrßzky a podrobnΘ popisy nßm umo₧≥ujφ dob°e rekonstruovat podobu hrad∙, tak jak vypadaly zhruba p°ed sto t°iceti lety.
Romantick² zßjem o hrady neskonΦil jen u sbφrßnφ jejich obrßzk∙. Dφky p°estavbßm se toti₧ b∞hem staletφ hodn∞ prom∞nily. Nebudily ji₧ proto dojem rytφ°skΘho st°edov∞ku, po kterΘm jejich majitelΘ v duchu doby tak tou₧ili. A tak se znovu p°estavujφ, tentokrßt ve snaze vrßtit jim jejich p∙vodnφ st°edov∞kou podobu.
