Zßhy se vÜak zaΦaly budovat mnohem mohutn∞jÜφ hradby se zemitod°ev∞nou konstrukcφ. Zßkladem takovΘho opevn∞nφ byl hlin∞n² nßsep zpevn∞n² d°ev∞n²m roÜtem, sklßdan²m z mohutn²ch kulatin, nebo p°φmo systΘmem rouben²ch d°ev∞n²ch komor. ╚elnφ stranu zpev≥ovala a p°ed ohn∞m chrßnila z kamene na sucho posklßdanß ze∩. Podobnß zφdka nebo roubenß st∞na zajiÜ¥ovala i zadnφ stranu hradby. Obrßnci se mohli na jejφm ochozu kr²t za d°ev∞nou p°edprsnφ; byla-li celß hradba dostateΦn∞ Üirokß, b²vala sm∞rem dovnit° stup≥ovit∞ upravena. TakovΘto ohrazenφ dosahovalo znaΦnΘ hmotnosti a p°es vÜechna zpevn∞nφ hrozilo p°i zanedbßnφ ·dr₧by jeho z°φcenφ. Nemohlo proto stßt rovnou na okraji p°φkopu, jak je tomu u mladÜφch st°edov∞k²ch opevn∞nφ. Mezi p°φkopem a patou hradby byl ponechßn prostor, kter² se naz²vß berma. Tak se budovatelΘ hradiska zajistili proti sesutφ Φelnφ st∞ny do p°φkopu.
KlφΦov²m bodem ka₧dΘho opevn∞nφ jsou brßny. Prstenec hradeb je p°eruÜen vchodem, mφstem, kterΘ b²vß nejΦast∞jÜφm cφlem ·tok∙.
U naÜich hradisek se setkßvßme s branami r∙zn²ch typ∙, od prost²ch pr∙chod∙, nad nimi₧ z°ejm∞ stßvala v∞₧, a₧ po slo₧it∞jÜφ typy. Nap°. na LibuÜφn∞ stßvala uprost°ed brßny jakßsi baÜta, na ni₧ se napojovala d°ev∞nß st∞na d∞lφcφ vlastnφ pr∙jezd.
