Po celΘ 12. stoletφ byl tedy hrad v ╚echßch vzßcn². V prvnφch t°ech desetiletφch nßsledujφcφho stoletφ se situace p°φliÜ nezm∞nila,
i kdy₧ kamenn²ch hrad∙ p°ib²valo. Do₧φvajφcφ hradiska byla stßle jeÜt∞ zßkladnφmi oporami panovnφkovy moci. Ale pod tφmto povrchem zdßnliv∞ klidn²ch udßlostφ se ji₧ p°ipravujφ zßsadnφ zm∞ny, kterΘ spojujeme s druhou a t°etφ t°etinou 13. stoletφ.
Panovßnφ P°emysla Otakara I., kter² vlßdl v letech 1192-1193
a 1197-1230, je obdobφm dlouhΘ, klidnΘ vlßdy, b∞hem nφ₧ zφskal roku 1198 krßlovsk² titul, d∞diΦn∞ potvrzen² roku 1212 znßmou Zlatou bulou sicilskou, je₧ znamenala po obdobφ rozt°φÜt∞nosti v²znamnΘ posφlenφ panovnickΘ moci. Rostla moc nejd∙le₧it∞jÜφch feudßl∙, kterß vÜak jeÜt∞ nedosßhla takovΘho stupn∞, aby se projevila v²stavbou vlastnφch hrad∙. Obydlφm Ülechtic∙, pokud nebyli hradsk²mi sprßvci, se stala opevn∞nß sφdla. Dodnes se z n∞kter²ch
z nich dochovaly pouze romßnskΘ emporovΘ kostely s panskou tribunou, jejich₧ v∞₧ byla z°ejm∞ i hlavnφ obrannou stavbou.
V²jimeΦnou stavbou jsou Strakonice zbudovanΘ mocn²m rodem Bavor∙. PanskΘ sφdlo se zde spojilo do svΘrßznΘho celku
s cφrkevnφ institucφ - johanitskou komendou, souvisejφcφ s nedalek²m Üpitßlem. Jeho provozu, kter² vy₧adoval mno₧stvφ vody, se p°izp∙sobila i volba staveniÜt∞ p°i soutoku Voly≥ky s Otavou. Byl to tedy vodnφ hrad.
