Kdy₧ p°ed n∞kolika lety stßli archeologovΘ p°ed problΘmem, jak²m zp∙sobem provßd∞t v²b∞r hrad∙ k v²zkumu, jφm₧ by se zφskalo co nejvφce v∞domostφ o poΦßtcφch naÜich hrad∙, ukßzalo se nejv²hodn∞jÜφ podrobit v²zkumu vÜechny hrady urΦitΘ oblasti. Tak se toti₧ lze vyvarovat zkreslenφ, kterΘ m∙₧e zp∙sobit nßhodnΘ uchovßnφ jednotliv²ch staveb, a tak lze zφskat ukßzku typickou pro celou dobu. Poznatky zφskanΘ p°i v²zkumu urΦitΘ oblasti mohou b²t mozaikovit∞ dopl≥ovßny i zkoumßnφm vybran²ch hrad∙ mimo danou oblast. Systematicky zkouman²m ·zemφm se stalo povodφ °eky Berounky
a severnφ Φßst Podbrdska. Jde o star² knφ₧ecφ a pozd∞ji krßlovsk² loveck² hvozd, v n∞m₧ vznikaly ΦetnΘ nejstarÜφ krßlovskΘ hrady, nebo¥ tento les p°edstavoval jßdro krßlovsk²ch dr₧av, a byl proto p°ednφ oporou panovnφkovy moci. Na jeho okraji lze najφt i ukßzky nejstarÜφch Ülechtick²ch hrad∙.
V²zkum ukßzal, ₧e nejstarÜφ krßlovskΘ hrady pat°ily ke t°em zßkladnφm typ∙m. Prvnφ z nich p°edstavuje jeden z nejd∙le₧it∞jÜφch objev∙ naÜφ historickΘ archeologie poslednφch let. Tvo°φ toti₧ jak²si p°echodn² Φlßnek mezi starÜφmi hradisky a st°edov∞k²mi hrady. Vznikl mφÜenφm prvk∙ typick²ch pro oba dva typy opevn∞n²ch sφdel, a proto jej naz²vßme hradem p°echodnΘho typu.
