Ve vlastnφm jßdru se k p∙vodnφmu palßci p°ipojilo podΘl obvodovΘ hradby k°φdlo, z n∞ho₧ se dodnes zachovaly p°φzemnφ prostory pod kaplφ. Osv∞tlovala je stejnß okΘnka jeÜt∞ romßnskΘho vzhledu, jakß byla u₧ita i v p°φzemφ p∙vodnφho palßce. To znamenß, ₧e v kamenickΘ dφln∞ neboli huti hned v poΦßtcφch stavby vytesali v∞tÜφ poΦet ost∞nφ okΘnek do zßsoby, a kdy₧ bylo n∞jakΘ pot°eba, prost∞ je vzali a osadili. Upravoval se i p∙vodnφ p°φΦn² palßc, kde vznikl krßsn², dodnes zachovan² pr∙jezd se sedilii (sedßtky). Prostor spodnφho nßdvo°φ rozd∞lily p°φΦnΘ hradby na t°i dvory: vstupnφ s Φtverhrannou v∞₧φ p°i brßn∞, studniΦnφ a st°ednφ. Ve st°ednφm stßval dalÜφ palßc,
ve dvou zbyl²ch provoznφ a hospodß°skΘ stavby, mezi nimi i zemnice. P∙vodnφ vstupnφ cesta se liÜila od dneÜnφ, kterou zkrßtil Vßclav IV.
V tΘto podob∞ hrad umo₧≥oval pohodlnΘ bydlenφ a ka₧dodennφ hospodß°sk² provoz.
Zb²valo jeÜt∞ dokonΦit reprezentaΦnφ prostory a rozÜφ°it o dalÜφ stavby obytnou Φßst K°ivoklßtu. To se t²kalo p°edevÜφm hornφho hradu.V celΘm pat°e nejstarÜφho palßce byl velk² sßl, jedna
z nejv∞tÜφch sv∞tsk²ch prostor svΘ doby, zaklenut² p∙vodn∞ Φty°mi poli Üestidφln²ch kleneb. Zachovala se z n∞ho pouze zazd∞nß okna ve fasßd∞, obracejφcφ se do st°ednφho dvora. Z p∙vodnφ kaple se krom∞ obvodov²ch zdφ vyu₧it²ch p°i pozdn∞ gotickΘ p°estavb∞ dochovaly jen spodnφ Φßsti t°φ klenebnφch p°φpor a snad i rozvrh sediliφ. Stav∞lo se
i v dolnφ Φßsti hradu. Prßv∞ zde se pod krumpßΦi a lopatami objevilo neΦekanΘ p°ekvapenφ.
