Aby v n∞m obrßnci mohli n∞koho zasßhnout, museli by se vyklonit p°es hradbu, a stali by se tak ideßlnφm terΦem pro oblΘhatele. Proto ti, kte°φ se k pat∞ hradby dostali, mohli celkem bez nebezpeΦφ hradbu dßle napadat, prorß₧et, podkopßvat a jinak na ni ·toΦit. Vzniku mrtv²ch prostor∙ bylo mo₧no p°edejφt boΦnφ st°elbou neboli flankovßnφm. Ve Francii zßhy p°iÜli na to, ₧e vysunou-li z linie hradby okrouhlΘ v∞₧e, je mo₧nΘ z nich ost°elovat patu hradby mezi nimi (ta se naz²vß kurtina), a naopak z hradby patu v∞₧φ, kter²m se vzhledem
k jejich funkci °φkß flankovacφ. Byly-li tyto flankovacφ v∞₧e navφc pravideln∞ rozmφst∞ny, umo₧≥ovaly k°φ₧ovΘ ost°elovßnφ prostoru p°ed hradem - p°edpolφ. Potom v dost°elu zbranφ nebylo v okolφ hradu mφsto, kde by se nep°φtel nedal zasßhnout. Z toho vypl²vß, ₧e obrßnci pravidelnΘho, v∞tÜinou obdΘlnΘho vφcev∞₧ovΘho hradu (kastelu) nebrßnili ji₧ jen jeho zdi, ale i okolφ hradu vymezenΘ dost°elem zbranφ. Kdybychom m∞li ud∞lat velmi struΦnΘ a jednoduchΘ shrnutφ, lze °φci, ₧e obrßnci naÜich hrad∙ se sna₧ili nepustit nep°φtele p°es hradby, zatφmco snahou obrßnc∙ francouzsk²ch kastel∙ bylo nep°φtele
k hradbßm nepustit v∙bec. To znamenalo velk² pokrok. ╚echy se mohou pochlubit tφm, ₧e se zde tyto hrady stav∞ly nedlouho potΘ,
kdy ve Francii vznikly, a v∙bec poprvΘ ve st°ednφ Evrop∞. Jejich vynikajφcφ obrannΘ vlastnosti z nich a₧ do nßstupu t∞₧k²ch paln²ch zbranφ ud∞laly prakticky nedobytnΘ pevnosti, p°edstavujφcφ vrchol soudob²ch obrann²ch mo₧nostφ.
