Vstup do v∞₧e, jejφ₧ dneÜnφ vzhled je v²sledkem zvyÜovßnφ
v 16. stoletφ, m∙₧eme dodnes spat°it jako u vÜech ·toΦiÜtn²ch v∞₧φ
v ·rovni prvnφho patra. Po odstran∞nφ m∙stku Φi ₧eb°φku, kter² k n∞mu vedl, mohla b²t v∞₧ brßn∞na jako samostatnß pevnost. Z t∞chto d∙vod∙ p°φzemφ v∞tÜinou neobsahovalo ₧ßdnΘ otvory a bylo p°φstupnΘ pouze otvorem ve strop∞. Jsou to ony populßrnφ "hladomorny", kterΘ jist∞ bylo mo₧no vyu₧φt jako v∞zenφ, co₧ se nez°φdka stalo, ale v∞tÜinou slou₧ily spφÜe jako skladiÜt∞. ╚tverhrannß, mφrn∞ lichob∞₧nß obytnß v∞₧ vznikla jako nejstarÜφ stavba i na severoΦeskΘm Oseku neboli Riesenburku. Podφvßme-li se na plßn tohoto hradu, musφ nßm b²t na prvnφ pohled nßpadnΘ, ₧e velkΘ, rozsßhlΘ opevn∞nφ obsahuje velmi malΘ mno₧stvφ vnit°nφch staveb; jeho nßdvo°φ jsou prakticky prßzdnß, odmyslφme-li si mladÜφ budovy. KlφΦem k tΘto zvlßÜtnφ podob∞ jsou osudy hradu. Zalo₧il jej krßl a podobn∞ jako nap°φklad na K°ivoklßt∞ zapoΦal nejprve se stavbou obvodovΘho opevn∞nφ a v∞₧φ, z nich₧ uvedenß slou₧ila jako obytnß. V tΘto dob∞ se hradu zmocnil BoreÜ, kter² zde p∙vodn∞ byl kastelßnem a kter² se potΘ psal z Riesenburka. P°esto₧e byl p°ednφm Ülechticem, jeho mo₧nosti se zdaleka nemohly vyrovnat krßlov²m, a tak do p°ipravenΘho opevn∞nφ dostav∞l jen mßlo budov. P°esn² v²voj hradu nenφ dosud p°φliÜ jasn². Celß stavba byla Φty°dφlnß, jßdro krom∞ obytnΘ v∞₧e - donjonu - obsahovalo dv∞ dalÜφ v∞₧e v nßro₧φch (jednu okrouhlou a druhou hranatou) a nevelkou palßcovou budovu.
