Panovnφk p°ihlφ₧el bohoslu₧bßm z tribuny vestav∞nΘ do jihozßpadnφ Φßsti kaple. Tato tribuna souvisela s jinou, kterou tvo°il ochoz v sφle zdi, obφhajφcφ ve v²Üi patra cel² prostor. Navenek se ochoz zaklenut² k°φ₧ov²mi klenbami bez ₧eber otvφral stroze, a₧ ·sporn∞ Φlen∞n²mi hrotit²mi okny. Zato hornφ Φßst oken, obracejφcφch se dovnit° kaple, vypl≥ujφ kru₧by tvo°φcφ zcela ojedin∞l² k°φ₧ovit² obrazec. Na plochΘm kulatΘm svornφku k°φ₧ovΘ klenby kaple se zachoval otisk d°ev∞nΘho malovanΘho erbovnφho Ütφtu, kter² zde byl p∙vodn∞ p°ipevn∞n. Ochozovß tribuna je v naÜem prost°edφ nov²m prvkem. Jeho p∙vod lze snad hledat ve Francii, kde m∙₧eme najφt i obdoby obrazce kru₧eb vnit°nφch oken.
Po dobudovßnφ p°edstavoval Bezd∞z jeden z nejv²znamn∞jÜφch krßlovsk²ch hrad∙. Od sv²ch p°edch∙dc∙ i souΦasnφk∙ se liÜφ i tφm,
₧e podobn∞ jako na Kam²ku se zde ji₧ nesetkßvßme s velk²m reprezentativnφm sßlem v jeho klasickΘ podob∞, kter² je neodmyslitelnou souΦßstφ ostatnφch krßlovsk²ch hrad∙. Do dneÜnφch dob se Bezd∞z p°es zßsahy v obdobφ baroka uchoval ve velmi dobrΘm stavu a jeho strohß silueta neodmysliteln∞ pat°φ k romantickΘ ΦeskΘ krajin∞, kterß inspirovala celΘ generace um∞lc∙.
Stavebnφ hu¥, kterß pracovala na Bezd∞zu, zbudovala i nedalek², snad o n∞co starÜφ hrad Housku. O jeho poΦßtcφch historickΘ prameny mlΦφ. Houska je poprvΘ p°ipomφnßna roku 1316 jako majetek Hynka z DubΘ. DneÜnφ podobu jφ vtiskly renesanΦnφ p°estavba a ·pravy v 19. stoletφ.
