Obytnß v∞₧ si naÜla cestu i do organismu tzv. skalnφch hrad∙. Pro tyto stavby byly vyu₧φvßny hlavn∞ m∞kkΘ, p°evß₧n∞ pφskovcovΘ skalnφ ·tvary. Zbytky skalnφch hrad∙ doslova p°ipomφnajφ kus ementßlu. Skßly jsou provrtßny systΘmem chodeb, obytn²ch i hospodß°sk²ch mφstnostφ, n∞kdy byla do kamene vytesßna i celß kaple. P°φrodnφ skalnφ opevn∞nφ dopl≥ovaly zd∞nΘ Φi d°ev∞nΘ Φßsti, prostory vyÜÜφch podla₧φ spojovaly d°ev∞nΘ ochozy a na korun∞ skal mohly stßt dalÜφ, v∞tÜinou d°ev∞nΘ stavby, mnohdy charakteru obytnΘ v∞₧e. N∞kdy mφvaly do skßly zasekanΘ suterΘnnφ prostory, jako je tomu nap°φklad
u skalnφch hrad∙ v ╚eskosaskΘm èv²carsku (èauenÜtejn, FalkenÜtejn). Pokud tomu tak nebylo, musela b²t celß v∞₧ ukotvena pomocφ svisl²ch trßm∙ v nßro₧φch, pro n∞₧ bylo nutnΘ vysekat zvlßÜtnφ svislΘ kapsy. Tφmto zp∙sobem je ukotvena nap°φklad v∞₧ znßmΘho skalnφho hradu u Mnichova HradiÜt∞, zvanΘho dnes DrßbskΘ sv∞tniΦky. Celkovß podoba skalnφch hrad∙ je ovlivn∞na p°edevÜφm tvarem a vlastnostmi vyu₧itΘ skßly, tak₧e n∞jakΘ bli₧Üφ typovΘ d∞lenφ je tΘm∞° nemo₧nΘ.
