Ji₧ v prvnφ polovin∞ 14. stoletφ se n∞kterΘ dvoupalßcovΘ dispozice p°izp∙sobujφ terΘnu a ztrßcejφ tak svou pravidelnost. Nejvφce je to patrnΘ na nejstarÜφ fßzi znßmΘho hradu Velhartic na Klatovsku.
V Φele za parkßnovou zdφ stßl mohutn² palßc se zaoblen²mi vn∞jÜφmi nßro₧φmi. Zadnφ, nepravideln² palßc ukonΦovala malß p∙lvßlcovß v∞₧iΦka. Severnφ spojovacφ hradba obsahuje n∞kolik oken. Podle nich je nutnΘ p°edpoklßdat, ₧e i zde b²vala n∞jakß stavba. Ji₧nφ hradba
se krom∞ brßny p°i nßro₧φ Φelnφho palßce nezachovala.
Jinou terΘnem ovlivn∞nou dvoupalßcovou stavbu p°edstavuje jedno ze dvou jader zajφmavΘho hradu Skßla u P°eÜtic. Vzhledem
k tomu, ₧e hrad tvo°ila dv∞ zcela sob∞staΦnß jßdra, je mo₧no uva₧ovat i o Ganerbenburgu (tedy dvojhradu), podobn∞ jako u hradu Choustnφku. StaveniÜt∞m hradu se stal strm² skalnφ h°eben, p°φΦn²mi puklinami rozd∞len² na n∞kolik Φßstφ. VelkΘ pravidelnΘ p°edhradφ se nachßzelo ji₧ v rovin∞ p°i severnφ pat∞ h°ebenu. Odsud se vstupovalo do obou hradnφch jader. P°es p°φkop se vchßzelo do spodnφho ohrazenφ p°i pat∞ skßly s takzvan²m hornφm hradem, kter² m∞l dvoupalßcovΘ jßdro. Tato spodnφ Φßst obsahovala n∞kolik staveb. Mezi nimi vynikß budova, z jejφho₧ patra se po most∞ vchßzelo do p°ihrßdku (ÜirÜφho parkßnu) p°ed jßdrem. Odtud se bylo mo₧nΘ branou ve spojovacφ hradb∞ mezi ob∞ma palßci dostat na hlavnφ nßdvo°φ.
