SkuteΦn∞ od hradu p°es ·dolφ sbφhß mohutnß hradba p°φpomφnajφcφ p°ehradnφ hrßz, jejφ₧ branou prochßzela zemskß stezka. Vlastnφ Φtverhrann² hrad m∞l dv∞ nevelkΘ hranatΘ v∞₧e, z nich₧ jedna stßla ve zvlßÜtnφm v²stupku nad cestou. Palßc na tΘ₧e stran∞ dispozice se dodnes zachoval pouze ve form∞ zßkladov²ch zdφ. Karlsfried, vlastn∞ dob°e opevn∞nß celnice, je v tehdejÜφ ΦeskΘ hradnφ architektu°e osamocen²m zjevem a jeho stavba jasn∞ odrß₧φ snahu Karla IV. o zajiÜt∞nφ klidu a bezpeΦφ v zemi, a zvlßÜt∞ na jejφch cestßch.
P°es znaΦnou pestrost lze sledovat u Φesk²ch hrad∙ budovan²ch
v letech 1300 a₧ 1378, kterΘ navazujφ na p°edchßzejφcφ obdobφ,
a jsou tak souΦßstφ plynulΘho v²voje ΦeskΘ hradnφ architektury, urΦitΘ spoleΦnΘ znaky. P°edevÜφm je kladen v∞tÜφ d∙raz na obytnou funkci hrad∙, mnohdy dokonce na ·kor jejich obranyschopnosti. Stßle vφce se uplat≥uje obytnß v∞₧ a dvoupalßcovß dispozice. JednotlivΘ objekty hradu navzßjem sr∙stajφ. Nesmφme si vÜak p°edstavovat, ₧e hrady doby Karla IV., jak jsme je poznali, tuto plynulou °adu ukonΦujφ. ╪ekli jsme si, ₧e v²voj ve st°edov∞ku byl znaΦn∞ nerovnom∞rn², a tak se stalo, ₧e karlovskß doba, v mnoha jin²ch oborech lidskΘ Φinnosti tak v²znamnß a jedineΦnß, prßv∞ ve v²voji Φesk²ch hrad∙ ₧ßdn² meznφk nep°edstavuje.
Vyvrcholenφ, ba dokonce lze °φci zlomu, se tato v²vojovß linie ΦeskΘ hradnφ architektury doΦkala a₧ za Karlova syna, Vßclava IV.
