Obytnß v∞₧ nestßla v postavenφ v²hodnΘm pro obranu, kde bychom ji Φekali, ale v mφst∞ znaΦn∞ chrßn∞nΘm, a p°edstavovala spφÜe dopln∞k obytnΘho provozu hradu.
Zamyslφme-li se nad stavbou ToΦnφku jako celkem, jist∞ nßs napadne, ₧e je zcela jinß ne₧ ty, s kter²mi jsme se doposud setkali. Dalo by se dokonce °φci, ₧e je pop°enφm veÜker²ch zßkonitostφ, kterΘ vyplynuly z dosavadnφho v²voje, zejmΘna co se t²Φe obranyschopnosti. V∞₧ ztrßcφ svou prvo°adou obrannou funkci, kterou naopak p°ejφmß palßc, do tΘ doby nejchrßn∞n∞jÜφ stavba. Je jasnΘ, ₧e hlavnφmi po₧adavky, kterΘ ovlivnily podobu ToΦnφku, byly pohodlnΘ bydlenφ
a okßzalß reprezentace. Tyto funkce hradu do znaΦnΘ mφry potlaΦily nßroky na jeho obranyschopnost. P°esto se zde setkßvßme
s jednφm pokrokov²m prvkem - Φist∞ obrann²m prvnφm odd∞lenφm hradu, v n∞m₧ se p°φstupovß cesta lomφ. Tento zp∙sob opevn∞nφ,
jen₧ se poslΘze vyvinul v barbakßn, je b∞₧n² u mladÜφch staveb, poΦφtajφcφch s obranou proti d∞lost°electvu.
S u₧itφm bosovan²ch kvßdr∙, typick²ch pro stavby dvorskΘ huti,
se setkßvßme i na Lokti, kde dvorskß hu¥ p°estavovala pro Vßclava IV. star² hrad. Bohu₧el i tuto ·pravu p°evrstvily mladÜφ stavebnφ zßsahy, tak₧e jejφ poznßnφ nenφ pro nßs bez problΘm∙. Stav∞lo se tΘm∞° na celΘm hrad∞. Z oblΘho obrysu starÜφho opevn∞nφ vystoupila za velkou v∞₧φ budova tzv. hejtmanstvφ s nßro₧φmi zpevn∞n²mi bosovan²mi kvßdry.
