Hßkovnice se staly nejb∞₧n∞jÜφ ruΦnφ palnou zbranφ, zvlßÜt∞ p°i obran∞ hrad∙ a dalÜφch opevn∞nφ. T∞₧Üφ kusy se rozpadly do n∞kolika skupin. Velmi se rozÜφ°ila tarasnice, dlouhß puÜka s rß₧φ kolem 5 cm
a s dost°elem 250-300 m. Hlave≥ byla ulo₧ena na d°ev∞nΘm lo₧i, kterΘ ji₧ bylo opat°eno nßm∞rov²m za°φzenφm, umo₧≥ujφcφm st°elbu
pod r∙zn²m ·hlem. K tarasnicφm snad pat°ila i d∞la, v historick²ch pramenech zvanß podle dlouh²ch hlavnφ hady. Samotn² nßzev tarasnice vypovφdß o jejφm pou₧itφ. Jejφm palebn²m postavenφm byly tarasy - roubenΘ Φi bedn∞nΘ stavby. Mohly to b²t nejen sruby na zdech hrad∙, ale i samostatnß opevn∞nφ v p°edpolφ. Tarasnice se tak stala typickou pevnostnφ puÜkou, vyu₧φt ji vÜak bylo mo₧nΘ i p°i oblΘhßnφ.
Tarasnici se blφ₧ila komorovß puÜka se zvlßÜtnφ vyjφmatelnou komorou, kterß se nabφjela mimo vlastnφ d∞lo, potΘ se vklßdala
za hlave≥ a t∞snila klφnem. Zbra≥ se tak vlastn∞ ji₧ nabφjela zezadu.
Ke ka₧dΘmu kusu mohlo p°φsluÜet vφce komor. Na rozdφl od pomalΘ st°elby ostatnφch d∞l tak mohly komorovΘ puÜky dosahovat v∞tÜφ rychlosti palby.
