Dnes si na vrchol u ΦediΦovΘ homole m∙₧eme prohlΘdnout z°φceniny mohutnΘho hradu. P°es rozsßhlΘ ·pravy a p°estavby, kter²ch se mu dostalo p°evß₧n∞ v obdobφ pozdnφ gotiky, lze vÜak v obrysech rozpoznat p∙vodnφ husitskou pevnost.
Celß dispozice byla dvojdφlnß. Tvo°ilo ji nevelkΘ jßdro (jeho Φßst mo₧nß vznikla d°φve ne₧ ostatnφ stavby), kterΘ bylo p°φkopem odd∞lenΘ od rozsßhlΘho p°edhradφ ohrazenΘho zdφ. Jßdro - vlastnφ hejtmanskΘ sφdlo - m∞lo p°ibli₧n∞ Φtvercov² p∙dorys. K severnφ boΦnφ st∞n∞ se p°iklßdal palßc, protilehlΘ jihov²chodnφ nßro₧φ zpev≥ovala okrouhlß v∞₧ vystupujφcφ z obrysu hradu. Tato obytnß Φßst rozhodn∞ nebyla ₧ßdnou p°epychovou stavbou. P°ipomφnala spφÜe v∞tÜφ zemanskou tvrz, kterß odpovφdß i p∙vodu DiviÜe Bo°ka, typickΘho p°edstavitele drobnΘ Ülechty. Co vÜak Φinφ Kun∞tickou Horu v²jimeΦnou stavbou, nenφ jejφ jßdro, ale obrovskΘ opevn∞nΘ p°edhradφ. Ve skuteΦnosti se nejednalo o p°edhradφ v pravΘm slova smyslu, ale
o mohutn² opevn∞n² prostor, kter² mohl slou₧it jako tßbo°iÜt∞
a zimoviÜt∞ polnφch vojsk. Stavebnφ uspo°ßdßnφ celΘho komplexu vÜak jeÜt∞ neumo₧≥uje v plnΘ Üφ°i boΦnφ st°elbu, tedy aktivnφ obranu. Pouze p°φstupovß cesta je vedena tak, aby mφjela cel² dlouh² bok dispozice a mohla tak b²t na tomto ·seku kryta palbou. Do p°edhradφ cesta vstupovala v∞₧ovitou branou, kterou snad ji₧ od poΦßtku chrßnilo p°edbrßnφ.
