Na strmΘ pφskovcovΘ skßle se rozklßdal rovn∞₧ hrad Star² BerÜtejn, kter² si nedaleko severoΦeskΘ DubΘ po roce 1427 postavil Jind°ich HlavßΦ z DubΘ. AΦkoliv zßkladem byla op∞t obytnß v∞₧, Ülo tentokrßt o slo₧it∞jÜφ vφcedφlnou dispozici. P°φchozφ vstoupil branou, st°e₧enou z boku okrouhlou vystupujφcφ v∞₧φ, do p°edhradφ. Zde se cesta obracela, minula cisternu a velkou hospodß°skou budovu.
Dnes ji₧ zaniklou branou vstupovala do parkßnu, kter² obφhal bok jßdra a v zadnφ Φßsti se rozÜi°oval ve v∞tÜφ lichob∞₧nou prostoru, p∙vodn∞ z°ejm∞ obsahujφcφ dalÜφ, snad d°ev∞nΘ stavby. Do ΦtverhrannΘho jßdra se patrn∞ vstupovalo pr∙jezdem v p°φzemφ ΦtverhrannΘ v∞₧e v nßro₧φ. Tato stavba se opφrala o vysok² skalnφ blok, z n∞ho₧ bylo p∙vodn∞ mo₧nΘ vstoupit po m∙stku do hlavnφ budovy celΘho hradu - mφrn∞ lichob∞₧nΘ obytnΘ v∞₧e. Dnes si m∙₧eme prohlΘdnout pouze jejφ p°φzemφ sklenutΘ valenou klenbou s lunetami.
Podobn∞ jako Oltß°φk i Star² BerÜtejn a dalÜφ hrady byly typick²mi produkty husitsk²ch vßlek. èpatnΘ zkuÜenosti s ostro₧n²mi hrady, kterΘ byly lehce ohrozitelnΘ d∞lost°elbou, p°im∞ly jejich stavebnφky
k volb∞ vysok²ch vrchol∙. Proto₧e vÜak mo₧nosti stavebnφk∙, i kdy₧ to v∞tÜinou byli zbohatlφ hejtmani, nebyly dostateΦn∞ velkΘ, staveniÜt∞, pokud m∞lo b²t zcela zastav∞no, nesm∞lo b²t p°φliÜ rozlehlΘ. Nep°φstupnß poloha a malΘ rozm∞ry zp∙sobily, ₧e hrady p°estaly zßhy vyhovovat. Nebyly ani p°estavovßny, proto₧e to nebylo technicky mo₧nΘ. Dφky tomu se s nimi dnes m∙₧eme seznßmit v nezm∞n∞nΘm rozsahu a podob∞.
