ZajiÜ¥ovat boΦnφ st°elbou ostatnφ strany nebylo mo₧nΘ, pouze ve st°edu strany protilehlΘ palßci byla k hradb∞ zvenΦφ p°izd∞na nevelkß Φtverhrannß v∞₧. Na znaΦnΘ stß°φ opevn∞nφ Blanska ukazuje i urΦitß bezradnost p°i rozmφs¥ovßnφ jednotliv²ch baÜt. ZvlßÜt∞ dob°e je patrnß u v²chodnφ polookrouhlΘ baÜty, kterß vystupuje z obrysu hradu t∞sn∞ vedle nßro₧φ. Bylo by toti₧ v²hodnΘ, aby baÜta stßla p°φmo v nßro₧φ
a vystupovala tak p°ed ob∞ kurtiny, kterΘ by z nφ bylo mo₧nΘ ost°elovat. Na Blansku vÜak brßnφ pouze jedinou.
S pokroΦilejÜφm systΘmem flankovßnφ se m∙₧eme seznßmit p°i nßvÜt∞v∞ severoΦeskΘho hradu Ronova, postavenΘho na vrcholu ΦediΦovΘ homole. Ronov je p°ipomφnßn ji₧ roku 1429. Tehdy to vÜak byl z°ejm∞ pouze mal² hrad, snad s obytnou v∞₧φ, kterß stßla na skßle ve st°edu dneÜnφho hradu. Z tΘto nejstarÜφ stavby se vÜak bohu₧el nic nezachovalo. P∙vodnφ hrad, kter² tedy tvo°ila pravd∞podobn∞ jen jedinß stavba, obestav∞l nov²m opevn∞nφm a budovami a₧ po husitsk²ch vßlkßch VilΘm z Illburka.
Skßlu ve st°edu obklopila dvoudφlnß dispozice, tvo°φcφ zhruba nepravideln² protßhl² ovßl. P°ednφ Φßst byla p°φstupnß v∞₧ovitou branou, je₧ tΘm∞° celß vystupovala z obrysu hradu. Cesta celou tuto Φßst dokola obchßzela, aby p°φchozφ byli co nejdΘle pod kontrolou obrßnc∙. Ve vstupnφ Φßsti hradu si m∙₧eme prohlΘdnout zbytky velkΘ podΘlnΘ budovy, stojφcφ v ji₧nφm vrcholu ovßlnΘ dispozice.
