Nad brankou pro p∞Üφ si m∙₧eme prohlΘdnout Φesk², moravsk², hornolu₧ick² a pod∞bradsk² erb v bohat∞ zdobenΘm rßmu, dopln∞nΘm nßpisem: Tato weze dielana za nayjasniejsieho krßle girziho czeskeho kr(ale) markrab(φ) morawskeho a letopoΦtem 1468. Vpravo od tΘto nejv∞tÜφ desky je osazen blφ₧e neurΦiteln² znak, vlevo
t°i dalÜφ reliΘfy. Spodnφ zachycuje lidskou tvß°, st°ednφ sedφcφ postavu, snad krßle Ji°φho, a hornφ, nad kter²m se vypφnß hrotit² oblouk zakonΦen² korunou, op∞t sedφcφ figuru. Tato v²zdoba, bez promyÜlenΘho zßm∞ru osazenß v mohutnΘm pr∙Φelφ brßny, nßs p°ekvapφ svou nφzkou um∞leckou ·rovnφ. CelΘ um∞leckΘ ztvßrn∞nφ hradu Litice navazuje na vzory 14. stoletφ, u₧itΘ zde ve zlidov∞lΘ podob∞. Stavitelem byl pr∙m∞rn² Φi podpr∙m∞rn² mistr.
P°ekvapujφcφ je i systΘm opevn∞nφ. Jßdro obφhß parkßn, z hlediska obrany zcela pasivnφ, s dovnit° vta₧enou vstupnφ branou. Prvnφ hradebnφ linie, kterΘ jsme si ji₧ povÜimli, rozhodn∞ nepat°φ k vrchol∙m obrann²ch systΘm∙ svΘ doby. Nelze vylouΦit, ₧e krßl volil stavitele
z okruhu rytφ°∙ a m∞Ü¥an∙, pro n∞₧ v tΘto dob∞ nepracovaly tak
vysp∞lΘ stavebnφ hut∞ jako pro panstvo.
Za vlßdy Ji°φho z Pod∞brad se nevytvo°ila ₧ßdnß dvorskß stavebnφ hu¥ a krßlovskΘ hrady zaostßvaly za Ülechtick²mi. Za jeho nßstupce, Vladislava JagellonskΘho, kter² v ╚echßch panoval v letech
1471-1516, se sice situace pon∞kud zm∞nila, ale jedin²mi krßlovsk²mi hrady, na kter²ch se stav∞lo, byl Pra₧sk² hrad a K°ivoklßt.
Oba tyto hrady pat°ily k p°ednφm stavbßm jak po strßnce um∞leckΘ,
