Do celΘ stavby, kterß p∙vodn∞ nebyla s Vladislavsk²m sßlem spojena, se vchßzelo pouze z p°φzemφ. Dnes mß palßc p∞t pater, p∙vodn∞ ho vÜak zakonΦovalo jeÜt∞ dalÜφ polopatro. Obsahoval p°evß₧n∞ obytnΘ mφstnosti, n∞kterΘ zaklenutΘ sφ¥ov²mi klenbami. P°esto₧e jeho prostorovΘ rozvr₧enφ a fasßdy byly ji₧ renesanΦnφ,
v detailech se tu jeÜt∞ setkßvßme s gotick²mi Φlßnky. Datum, kterΘ pravd∞podobn∞ n∞kter² z nßvÜt∞vnφk∙ vyÜkrabal do omφtky, napovφdß, ₧e celΘ k°φdlo stßlo ji₧ roku 1508.
Stavebnφ ·pravy se dotkly i opevn∞nΘho p°eddvo°φ, kde stßla budova s kuchyn∞mi a ΦetnΘ dalÜφ stavby, z nich₧ n∞kterß snad obsahovala krßlovniny pokoje. P°i hlavnφ brßn∞ u BφlΘ v∞₧e vznikl rozlehl² a pravd∞podobn∞ v²stavn² d∙m zßmeckΘho hejtmana,
kter² se stal protivßhou purkrabstvφ na opaΦnΘ stran∞ hradu.
Soub∞₧n∞ s p°estavbou obytn²ch Φßstφ hradu se velkorysΘ modernizace doΦkalo i jeho opevn∞nφ. NejmenÜφ ·pravy vy₧adovala ji₧nφ strana proti MalΘ Stran∞, kterou ji₧ d°φve z°ejm∞ zpevnil karlovsk² parkßn, a krom∞ toho odsud hradu nehrozilo ost°elovßnφ. Proto zde byly v pravideln²ch rozestupech vybudovßny pouze t°i protßhlΘ polookrouhlΘ d∞lost°eleckΘ baÜty, kterΘ parkßnovou hradbu zajiÜ¥ovaly boΦnφ st°elbou. Mnohem nep°φznφv∞jÜφ byla situace na protilehlΘ severnφ stran∞. Za ·dolφm potoka Brusnice (dneÜnφ Jelenφ p°φkop) le₧φ planina, z nφ₧ bylo mo₧nΘ ohrozit celou dlouhou severnφ Φßst Pra₧skΘho hradu. Je otßzkou, zda i tady existoval starÜφ parkßn.
