Na palßc p°φmo navazovalo dalÜφ k°φdlo, kterΘ se p°ilo₧ilo zvenΦφ
k hradb∞ a vybφhalo sm∞rem k mφstu, kde se st²kalo m∞stskΘ a hradnφ opevn∞nφ. V nßdvo°φ se mezi star²m a nov²m palßcem rozepjala arkßda o dvou obloucφch na dvojit²ch tordovan²ch sloupech. Sv²m stylem navazuje na romßnskou architekturu. S takov²m p°φstupem se v pozdnφ gotice setkßvßme i u jin²ch architektonick²ch Φlßnk∙. Patro p°φΦnΘho k°φdla vypl≥oval velk² sßl s nezvykle rozm∞rn²m oknem. Stavby p°i t°etφ stran∞ nßdvo°φ zcela zanikly p°i renesanΦnφch p°estavbßch. V pozdnφ gotice se stav∞lo i na prvnφch dvou nßdvo°φch, kde vznikly zejmΘna budovy vedle bran. Na pozdn∞ gotickou p°estavbu obytn²ch Φßstφ jßdra postupn∞ navßzalo n∞kolik etap renesanΦnφch ·prav, kterΘ ze ΦlenitΘho st°edov∞kΘho hradu uΦinily pohodln² a nßdhern² zßmek.
V pozdnφ gotice byl p°estav∞n i systΘm opevn∞nφ. Ran∞ gotickou parkßnovou hradbu mezi t°etφ a Φtvrtou branou p°eruÜila Φtverhrannß,
z p∙dorysu hradu ΦßsteΦn∞ vystupujφcφ ╚ervenß v∞₧ neboli Menhartka. V jejφm p°φzemφ se dosud zachovala znßmß Φernß kuchyn∞. V∞₧,
v pat°e zaklenutΘm k°φ₧ovou klenbou opat°enß rozm∞rn²mi ark²°i, nem∞la pro obranu velk² v²znam. Tφha obrany le₧ela na novΘm, druhΘm parkßnu, zalo₧enΘm p°i pat∞ hradnφ skßly. Novß hradba navazovala na m∞stskΘ opevn∞nφ a zpev≥ovaly ji polookrouhlΘ, dovnit° otev°enΘ baÜty, z nich₧ se zachovaly dv∞ pod mladÜφmi nßstavbami.
