Ml²nec o jednom slo₧enφ (s jednφm kolem) stßval ve strßni pod p°edhradφm a na jeho kolo pohßn∞nΘ vrchnφ vodou vedlo kor²tko ze zmφn∞n²ch rybnφΦk∙.
A₧ dosud jsme si vÜφmali hradu a p°edhradφ v dobßch mφru. OvÜem hrad m∞l v prvΘ °ad∞ funkci obrannou. Podφvejme se tedy nynφ na hradnφ komplex v dob∞ vßleΦnΘ - v dob∞ ·toku, oblΘhßnφ a obrany. Samoz°ejm∞ ₧e dob²vßnφ hradu byla zßle₧itost dosti slo₧itß, a hlavn∞ velmi drahß. Proto se pochopiteln∞ ·toΦnφci sna₧ili vyu₧φt momentu p°ekvapenφ, nebo si mezi obrßnci hradu zφskat svΘho Φlov∞ka, kter² by jim pomohl p°i pronikßnφ do hradu. Jakmile toti₧ obrßnci hradu zpozorovali n∞jakΘ nebezpeΦφ, okam₧it∞ zvedli padacφ mosty, kterΘ navφc p°ekryly masivnφ vrata. Brßna tak byla uzav°ena dvakrßt, a stala se tedy znaΦn∞ nep°φstupnou. Vojsko oblΘhatel∙ se nejd°φve sna₧ilo dob²t hrad z chodu, to znamenß, ₧e se ihned po svΘm p°φchodu do blφzkosti hradu pokusilo ztΘci hradby. Ke zdi p°istavovali ₧eb°φky Φi ostrve - improvizovanΘ ₧eb°e z osekan²ch strom∙, po nich₧ se ·toΦnφci sna₧ili dostat na ochozy hradeb Φi do oken budov. DalÜφ se pokouÜeli prolomit brßnu, pokud se k nφ ovÜem p°es p°φkop dostali.
Jestli₧e se ukßzalo, ₧e posßdka hradu je dostateΦn∞ silnß
a odhodlanß se brßnit, nebo nevyÜel-li moment p°ekvapenφ, ·tok zpravidla brzy skonΦil. Velitel oblΘhatel∙ pak stßl p°ed d∙le₧it²m rozhodnutφm, co dßl. Mohl volit bu∩ nßkladnΘ dlouhodobΘ oblΘhßnφ, nebo prost∞ s vojskem odtßhnout, co₧ se nez°φdka stßvalo.
