Nßzev ΦeskyKonopφ setΘ, K. indickΘ, K. rumiÜtnφ
Nßzev latinskyCannabis sativa, C. indica, C. ruderalis
Lidov² nßzevviz text v Φßsti "Pou₧itφ jako droga"
╚ele∩KonopovitΘ, Cannabaceae

[ HLAVN═ STRANA KONOP═ ]    [ OBSAH KONOP═ ... otev°e se v levΘm okn∞ ... ]


 Pou₧itφ 

 Konopφ jako droga 

    Droga z konopφ indickΘho se vyskytuje ve dvou zßkladnφch formßch, (marihuana a haÜiÜ). V prvnφm p°φpad∞ jde o suchΘ Φßsti samiΦφ rostliny, p°edevÜφm kv∞tenstvφ, kdy obsah ·Φinn²ch lßtek nep°esahuje 8-12 % (u nßs obvykl² obsah je 1-2%) a v druhΘm o vlastnφ prysky°ici s ·Φinn²mi lßtkami okolo 40 %. N∞kdy se z konopφ p°ipravuje takΘ haÜiÜov² olej s obsahem vlastnφho THC kolem 20%. 

    Marihuana

    Marihuana je dnes pou₧φvan² nßzev pro suÜenΘ listy a samiΦφ kv∞tenstvφ. V Indii mß dv∞ formy, a to:

  1. Bhang mß nejslabÜφ ·Φinky a sestßvß z usuÜen²ch list∙ samiΦφch kv∞tenstvφ sklizen²ch v dob∞ kv∞tu. Bu∩ se kou°φ nebo se z n∞j p°ipravuje nßpoj spolu s jin²mi p°φsadami. DalÜφ mo₧nostφ je zpracovßnφ s ko°enφm na pastu, z kterΘ se p°ipravuje cukrovφ.
  2. Ganja se p°ipravuje ze suÜen²ch vrchol∙ samiΦφch kv∞tenstvφ s vysok²m obsahem prysky°ice. Droga se slisuje a nechß po n∞kolik dn∙ fermentovat.

    V Africe je tato droga znßma jako "kif" Φi "dagga", v Turecku "habak", v Mexiku "grifa" a v USA i v Evrop∞ "marihuana". Poslednφ uveden² nßzev se odvozuje od jmen Maria a Johan, co₧ symbolizuje dvoudomost konopφ.
    Tyto Φßsti rostlin se p°edevÜφm kou°φ, a to bud' samostatn∞, nebo spolu s tabßkem (Nicotiana tabacum) v d²mce nebo cigaretßch nebo-li jointech (Evropa a USA), kterΘ obsahujφ asi 1,5 g suÜenΘ drogy ni₧Üφ kvality. 
    TakΘ v Africe se tato droga p°evß₧n∞ kou°φ, ale i ₧v²kß. D°φve probφhalo kou°enφ kuri≤znφm zp∙sobem, nebo¥ domorodci m∞li v zemi vyhrabanΘ zvlßÜtnφ dφry s mal²mi otvory, ve kter²ch se konopφ pßlilo. T∞mito otvory p°ichßzel nejen vzduch, ale takΘ odtud vychßzel omamn² kou°, kter² p°φmo vle₧e na zemi vdechovali.
    V Orientu se velmi Φasto pou₧φvalo vodnφch d²mek, kterΘ mφsto vody mohou obsahovat i vφno, mlΘko nebo zv∞tralΘ pivo, s tφm, ₧e majφ ochlazovat kou°, aby nedrß₧dil pr∙duÜky. P°i kou°enφ se nap°. v S²rii p°idßvalo jeÜt∞ opium nebo semena durmanu (Datura) a blφnu (Hyoscyamus). DalÜφm zp∙sobem u₧itφ je ₧v²kßnφ nebo pitφ. V ═rßnu se p°ipravuje nßpoj spolu s mlΘkem, v N∞mecku s Φajem. M∙₧eme se setkat i s v²luhem konopφ v parfΘmovanΘm sirupu Φi alkoholu, ochucenΘm an²zem, tzv. chatsraki. V Indii je znßm alkoholick² nßpoj z tΘto drogy, dopln∞n² pep°em, kardamomem a jin²mi p°φsadami, kter² je velmi opojn². Dßle se droga pojφdß, a to bu∩ p°φmo, nebo se upravuje ve form∞ r∙zn²ch zava°enin, cukrovinek, kolßΦk∙, apod. (doporuΦuji publikaci "Va°φme z konopφ" od Adama Gottlieba, ΦeskΘ vydßnφ vyÜlo v nakladatelstvφ Votobia v roce 1995).

    HaÜiÜ

HaÜiÜ    HaÜiÜ je v souΦasnΘ dob∞ u₧φvan²m nßzvem pro druhou drogu, a to vlastnφ prysky°ici. V Asii, hlavn∞ v Indii je oznaΦovßn jako "charas", "churus" Φi "momeka", v Orientu se m∙₧eme setkat takΘ s v²razem "haÜiÜ" a v severnφ Africe "chira". Jin²mi nßzvy jsou "pot", "grass", "joint brown", "nugg¡lers", "greeters" a "gates". Je to Φistß prysky°ice s nejv∞tÜφm mno₧stvφm ·Φinn²ch lßtek slou₧φcφ hlavn∞ ke kou°enφ. V Indii se vÜak vyrßb∞jφ i sladkΘ haÜiÜovΘ zßkusky "majoom", kterΘ dßle obsahujφ opium, makovß semena (Papaver somniferum), durman (Datura), h°ebφΦek, an²zovß semena, kardamom, mastix (Pistacia) a cukr, v S²rii to jsou bonbony pln∞nΘ haÜiÜem.
    Prysky°ice je zapßchajφcφ ₧lutß a₧ hn∞dß hmota, kterß se zφskßvß r∙zn²mi technologick²mi postupy. V Indii je obsah prysky°ice v rostlinßch pom∞rn∞ vysok² proto se zφskßvß tak, ₧e lidΘ prochßzejφ polem p°iΦem₧ se  dot²kajφ a objφmajφ rostliny, po pr∙chodu porostem konopφ se z ko₧enΘho od∞vu p°ilepenß prysky°ice stφrß (kdysi se sbφrala bez ko₧en²ch od∞v∙ - p°φmo na t∞lo). Jin²m zp∙sobem je "oplßcßvßnφ" samiΦφch kv∞tenstvφ dlan∞mi nebo ko₧en²mi rukavicemi. Takto zφskanß vrstva prysky°ice se odstra≥uje kovovou Ükrabkou a formuje do desek, tyΦinek nebo kuliΦek.
    Obecn∞ se dß °φct, ₧e kvalita haÜiÜe Φasto koresponduje s jeho barvou (v∞tÜinou Φφm tmavÜφ haÜiÜ tφm je lepÜφ). Samoz°ejm∞, ale existujφ v²jimky, nap°. velmi siln² marock² haÜiÜ b²vß Φasto ·pln∞ bφl². Trvanlivost haÜiÜe se pohybuje okolo 2-3let, samoz°ejm∞ pokud je d∙kladn∞ vylisovßn, proto₧e oxidace THC vzduÜn²m kyslφkem tak probφhß pomalu od povrchu, zatφm co st°ed si zachovß svoji potenci.

    HaÜiÜov² olej

    Na poΦßtku 70. let se v Americe zaΦal objevovat "HaÜiÜov² olej", vznikajφcφ destilacφ konopn²ch list∙. Obsah THC se pohybuje okolo 20%. Co se t²Φe potence b²vß to zde s barvami opaΦn∞, Φφm je haÜolej tmavÜφ tφm b²vß zpravidla h∙° destilovan² a tedy ni₧Üφ kvality.
    HaÜiÜov² olej se v∞tÜinou kou°φ ze sklen∞nΘ d²mky, nebo z cigaret ve sm∞si s tabßkem Φi marihuanou. Asi nej·Φinn∞jÜφ zp∙sob je kßpnout pßr kapek (1-2 podle uvß₧enφ) na cigaretov² papφrek a pak z toho ud∞lat jointa.

DalÜφ Φßst [POUÄIT═ - Konopφ jako lΘΦivß bylina]    [┌╚INKY]

EnpsyroPablo HonejZp∞t