]| Nßzev Φesky | Konopφ setΘ, K. indickΘ, K. rumiÜtnφ |
| Nßzev latinsky | Cannabis sativa, C. indica, C. ruderalis |
| Lidov² nßzev | viz text v Φßsti "Pou₧itφ jako droga" |
| ╚ele∩ | KonopovitΘ, Cannabaceae |
[ HLAVN═ STRANA KONOP═ ] [ OBSAH KONOP═ ]
Pou₧itφ
V tΘto Φßsti se budu zab²vat racionßlnφm vyu₧itφm konopφ (Cannabis sativa) v jinΘm ne₧ medicφnskΘm pou₧itφ. Mßm radost, ₧e konopφ se postupn∞ vracφ na v²slunφ, alespo≥ v technick²ch oborech. Snad se takto Φasem zm∞nφ postoj jeho odp∙rc∙, a Φasem se prosadφ i racionßlnφ medicφnskΘ vyu₧itφ, kterΘ je doposud vlivem l₧iv²ch kampanφ (a nezßjmem o skuteΦn∞ v∞deckΘ v²zkumy) potlaΦovßno. (Nebavφme se zde o konopφ jako o droze!). V tΘto Φßsti vßm nabφzφm ukßzku bohatΘho technickΘho (a zßrove≥ ekologickΘho!) vyu₧itφ konopφ.
SouΦasn² stav v p∞stovßnφ konopφ je znaΦn∞ nevyrovnan², i kdy₧ nßvrat konopφ se stßvß skuteΦnostφ. Nap°φklad p∞stovßnφ konopφ v N∞mecku bylo znovu povoleno v roce 1996 a dnes se zde p∞stuje na ploÜe asi 21000 hektar∙, jeÜt∞ v∞tÜφ plochy v rßmci EvropskΘ unie jsou v Rakousku (cca 22000 ha). P∞stuje se takΘ v Nizozemsku, VelkΘ Britßnii a èpan∞lsku a od roku 1998 rovn∞₧ v Itßlii a Dßnsku. TradiΦn∞ velkΘ plochy jsou v Polsku, Ma∩arsku, zemφch b²valΘho Sov∞tskΘho svazu, Indii, ╚φn∞ a v dalÜφch stßtech.
V souΦasnΘ dob∞ se konopφ stßvß v²znamnou plodinou:
Konopφ je takΘ dobrou potravinß°skou plodinou. Semena (obsahujφcφ konopn² olej) majφ zastoupenφ vÜech esencißlnφch aminokyselin (vΦetn∞ 8 aminokyselin, kterΘ si lidskΘ t∞lo nedovede vyrobit) a nenasycen²ch mastn²ch kyselin srovnatelnΘ se s≤jou. KonopnΘ bφlkoviny jsou navφc ve form∞ a v p°ibli₧n∞ stejn²ch proporcφch v jak²ch se vyskytujφ v lidskΘ krevnφ plazm∞. Hrst konopn²ch semen dokß₧e pokr²t pot°ebu protein∙ a mastn²ch kyselin dosp∞lΘho Φlov∞ka na jeden den. Z listu a kv∞tu lze p°ipravovat nßpoje (Φaj, pivo, vφno a destilßty) a jφdla na stovky zp∙sob∙. Z konopn²ch semφnek se dnes vyrßbφ mnoho potravin jako nap°φklad mouka, peΦivo, ne₧ivoΦiÜnΘ mlΘko,s²r a pomazßnky, mⁿsli tyΦinky, t∞stoviny, ingredience do salßt∙, stejn∞ jako jedl² olej a margarφn.
Olej se hodφ pro kosmetiku, nebo¥ mß obdobnΘ ·Φinky na poko₧ku t∞la a vlasy jako olej z avokßda, mandlφ nebo jojoby a dokonce zvyÜuje p°φznivΘ ·Φinky jin²ch lßtek. P°φpravky z konopφ udr₧ujφ ple¥ vlßΦnou a hladkou a Φinφ vlasy pevnΘ a lesklΘ. Vyrßbφ se z n∞j °ada kosmetick²ch produkt∙ (masß₧nφ oleje, Üampony, krΘmy, masti a balzßmy, Φistφcφ ple¥ovΘ vody a krΘmy, parfΘmy, t∞lovß m²dla...). VyznaΦuje se v²bornou roztφratelnostφ. P°φpravky osobnφ hygieny, obsahujφcφ olej z konopn²ch semen, pomßhajφ udr₧ovat lidskou ple¥ vlßΦnou a hladkou, vlasy pak lesklΘ a pevnΘ. P°φtomnß nenasycenß kyselina gamalinolenovß (a₧ 73% za studena lisovanΘho konopnΘho oleje) chrßnφ poko₧ku p°ed vysouÜenφm, p°edΦasnou tvorbou vrßsek a p°ed siln²m sluneΦnφm zß°enφm, navφc napomßhß p°i lΘΦb∞ lupΘnky, ekzΘmu, lup∙ a dalÜφch ko₧nφch onemocn∞nφ.
Konopnß semena, znßmß jako "ptaΦφ zob" Φi "semenec" odjak₧iva slou₧φ jako krmivo pro zejmΘna exotickΘ ptactvo. Ptßci krmenφ konopn²mi semeny se ·dajn∞ do₧φvajφ o 20% vyÜÜφho v∞ku ne₧ pr∙m∞rnφ jedinci. Slepice, kter²m byla do potravy p°idßvßna konopnß semena, kladly v∞tÜφ vejce a na ₧iviny bohatÜφ vejce.
Jako podest²lka se konopφ i v Evrop∞ pou₧φvß n∞kolik staletφ. Vysok² obsah celul≤zy zp∙sobuje, ₧e je vysoce savΘ (podobn∞ jako slßma). Dφky tΘto vlastnosti je chovateli cen∞nΘ a hojn∞ vyu₧φvanΘ hlavn∞ ve stßjφch pro kon∞, ale i pro dalÜφ zem∞d∞lskß zvφ°ata.
Stonky konopφ stejn∞ jako kuku°ice, cukrovß t°tina a stromy, obsahujφ d°evitou Φßst - rostlinnou buniΦinu, vhodnou po v²robu biomasov²ch paliv, benzinu, d°ev∞nΘho uhlφ. Vytvo°enß biomasa dosahuje hodnot 50-60 tun zelenΘ (co₧ je a₧ 10 tun suchΘ) hmoty z hektaru. Je z nφ mo₧no zφskat a₧ 190 GJ energie, co₧ znamenß, ₧e je dvakrßt v²h°evn∞jÜφ ne₧ hn∞dΘ uhlφ p°i ni₧Üφm obsahu popelovin. Celul≤zu a hemicelul≤zu ve d°eni lze p°em∞nit na alkoholovß paliva (dßle i na metanol, etanol a plynn² metan). TakΘ olej ze semen lze zpracovat na motorovΘ palivo (k vytßp∞nφ, na va°enφ, pßleni v lampßch, k pohonu motoru). Tato paliva majφ tΘm∞° nulov² obsah sφry a zneΦis¥ujφcφch lßtek, kterΘ jsou jinak b∞₧nΘ v rop∞ a tak p°i jejich spalovßnφ nenφ poÜkozovßno ₧ivotnφ prost°edφ.
Jako pr∙myslovß surovina se konopφ uplat≥uje hlavn∞ p°i v²rob∞ papφru, kter² lze v tomto p°φpad∞ vyrßb∞t ekologickou cestou a zßrove≥ tak omezit likvidaci les∙. Pro srovnßnφ: jeden hektar konopφ poskytuje stejn∞ vlßknin jako Φty°i hektary lesa, k tomu ale jeÜt∞ musφte p°iΦφst jak dlouho roste konopφ a jak dlouho roste les. Orientace na v²robu papφru z tohoto zdroje by zamezila hrozivΘmu kßcenφ les∙ a nßslednΘmu poÜkozovßnφ ₧ivotnφho prost°edφ. Z konopφ lze vyrßb∞t r∙znΘ druhy papφru a kartonu, kterΘ disponujφ lepÜφmi vlastnostmi ne₧ papφry d°evitΘ. Vynikajφ zejmΘna svou trvanlivostφ a odolnostφ. Papφr je p°irozen∞ pru₧n² a ΦßsteΦn∞ odoln² v∙Φi vlhku.
KonopnΘ tkaniny jsou odolnΘ v∙Φi horku, v²born∞ sajφ vlhkost, zadr₧ujφ 95-100 % UV zß°enφ, jsou znaΦn∞ pevnΘ a pru₧nΘ, ale takΘ odolnΘ v∙Φi hnilob∞, proto se vyu₧φvß hlavn∞ k v²rob∞ tkanin, kterΘ jsou vystaveny ·Φinku pov∞trnostnφch vliv∙ a vody. Jde p°edevÜφm o krycφ plachty, hadice, koberce, stanovΘ dφlce, provazy, lana apod. Z dlouh²ch pru₧n²ch vlßken konopφ je vÜak mo₧nΘ utkat takΘ lßtku tenΦφ a p°itom pevn∞jÜφ ne₧ z bavlny, a podobnou spφÜe lßtkßm ze lnu nebo surovΘmu hedvßbφ (spodnφ prßdlo, kapesnφky). Z tohoto d∙vodu ji₧ s konopn²mi textiliemi °ada sv∞tov²ch od∞vnφch salon∙ pracuje. Na od∞vy z konopφ nevznikß alergie (narozdφl od syntetick²ch hmot). Z konopn²ch tkanin se vyrßbφ i obuv a vlßkno je p°idßvßno do sm∞sφ s dalÜφmi tkaninami (s bavlnou, hedvßbφm , lnem...) Vznikajφ i pr∙myslovΘ textilie a od∞vy, kterΘ lze bez problΘm∙ prßt v automatick²ch praΦkßch a suÜit v suÜiΦkßch.
Konopφ je znaΦn∞ v²hodn∞jÜφ oproti bavln∞. KonopnΘ vlßkno je dlouhΘ p°es 4m, p°iΦem₧ je nepom∞rn∞ pevn∞jÜφ (asi 8x) a trvanliv∞jÜφ (asi 4x) ne₧ vlßkno bavlny, jejφ₧ vlßkno je dlouhΘ pouhΘ 2cm. Navφc tkaniny z konopφ majφ p°irozen² lesk a jsou teplejÜφ a vφce vst°ebßvajφcφ. Jsou tak vhodnΘ pro v²robu ruΦnφk∙, plen a obleΦenφ pro kojence. Bavlna vÜak mß oproti konopφ jeÜt∞ dalÜφ velkou nev²hodu. Bavlna toti₧ spot°ebuje obrovskΘ mno₧stvφ pesticid∙ (26% celosv∞tovΘ produkce pesticid∙!!!), zatφm co konopφ se nemusφ nijak zvlßÜ¥ oÜet°ovat.
O v²rob∞ vysoce odoln²ch konopn²ch lan a plachet vφ snad ka₧d². Kdy₧ Japonci za druhΘ sv∞tovΘ vßlky od°φzli AmeriΦan∙m cesty po kter²ch dovß₧eli konopφ, AmeriΦanΘ okam₧it∞ obrßtili a z proklφnanΘ "∩ßblovi" rostliny se stala nutnß pot°eba a ihned se rozjela kampa≥ "Konopφm k vφt∞zstvφ". Tady nßzorn∞ vidφte d∙le₧itost konopφ.
KonopnΘ semeno obsahuje a₧ 35 % oleje, kter² slou₧φ k v²rob∞ lak∙ a ferme₧φ. Konopn² olej se p°idßval do nßt∞ru k urychleni schnutφ, lakovalo se jφm d°evo. Pou₧φval se i k p°φprav∞ tiska°sk²ch barev, a i dnes se z n∞j vyrßb∞jφ netoxickß barviva.
Z oleje lze rovn∞₧ zφskat tensidy, co₧ jsou aktivnφ lßtky sni₧ujφcφ povrchovΘ nap∞tφ, kterΘ se pou₧φvajφ p°i pranφ. Nejsou vÜak stßlΘ, do t²dne se zcela rozklßdajφ.
Konopφm lze nahradit um∞lΘ hmoty, p°φpadn∞ je vÜak lze z konopφ i vyrobit. Cokoliv, co se vyrßbφ z uhlovodφk∙ obsa₧en²ch v rop∞ se toti₧ dß vyrobit i z uhlovodφk∙, obsa₧en²ch v zem∞d∞lsk²ch plodinßch. Dokladem takovΘhoto vyu₧itφ m∙₧e b²t nap°φklad i automobil, kter² v roce 1937 sestrojil Henry Ford ze 70% z plastickΘ hmoty z konopn²ch polymer∙ a pohßn∞l jej energiφ zφskanou z (konopnΘ) biomasy. Ve stejnΘm roce vÜak bohu₧el vstoupily v platnost restriktivnφ da≥ovß opat°enφ, kterß jednou prov₧dy skoncovala s p∞stovßnφm konopφ na ·zemφ USA. RecyklovatelnΘ plasty na bßzi konopφ jsou v p°φrod∞ snadno rozlo₧itelnΘ. Krßtkß vlßkna m∙₧eme zpracovat na celofßnov² obalov² materißl nebo z nich vyrßb∞t jednorßzovΘ nßdobφ na jedno pou₧itφ, kterΘ nahradφ polystyrΘn a v p°φrod∞ se voln∞ rozlo₧φ.
Rostlina je vynikajφcφ alternativou d°eva pro stavebnφ materißly (od stavebnφho °eziva po p°ekli₧ku a d°evot°φsku), kterΘ navφc d°evo sv²mi vlastnostmi v ledaΦem p°edΦφ. Z konopnΘho vlßkna jdou zhotovit desky "sendviΦovΘho typu, kterΘ jsou n∞kolikrßt pru₧n∞jÜφ a pevn∞jÜφ ne₧ jejich d°ev∞nΘ prot∞jÜky. RozdrcenΘ konopnΘ stonky se pou₧φvajφ jako stavebnφ nebo izolaΦnφ materißl. Konopnß vlßkna se ji₧ vyu₧φvajφ jako nßhrada skelnΘ vaty. Vlßkna oÜet°enß ohnivzdornou lßtkou se jednoduÜe nast°φkajφ mezi st∞ny. Narozdφl od izolace ze skelnΘ vaty vÜak tato izolace nedrß₧dφ plφce ani poko₧ku.
Francouzskß spoleΦnost Isochanvre si dokonce nechala patentovat stejnojmenn² materißl z konopφ, slou₧φcφ jako nßhra₧ka betonu. Tento materißl se vyrßbφ zvßpn∞nφm a slisovßnφm konopn²ch stonk∙, p°iΦem₧ je stejn∞ pevn² jako beton, ale sedmkrßt lehΦφ a pru₧n∞jÜφ, tak₧e lΘpe odolßvß p°φrodnφm podmφnkßm a takΘ lΘpe izoluje. V Evrop∞ je ji₧ z tohoto materißlu postaveno n∞kolik stovek dom∙.
JeÜt∞ n∞co mßlo k vlivu konopφ na p∙du. Konopφ je rostlinou nenßroΦnou jak na p∙du, tak na hnojenφ. Jeho ko°eny rostou pom∞rn∞ rychle (1cm/den), toho se vyu₧φvalo p°i z·rod≥ovßnφ blßtivΘ p∙dy. Konopφ vykazuje i silnΘ protierozivnφ ·Φinky (zabra≥uje odplavovßnφ ·rodnΘ p∙dy).
Konopφ sv²mi ko°eny vytahuje z p∙dy t∞₧kΘ kovy a uklßdß je ve stonku. B∞hem n∞kolika sez≤n dokß₧e konopφ doslova vyΦistit kontaminovanou p∙du. Stonky se potΘ dajφ pou₧φt na v²robu lepenky, papφru, izolace, plastick²ch polymer∙, prost∞ Φehokoliv, pokud se p°i tom nebudou spalovat.
| Enpsyro | Pablo Honej | Zp∞t |