[ HLAVN═ STRANA KONOP═ ]    [ OBSAH KONOP═ ]

 Pou₧itφ 

• Konopφ jako droga
• Konopφ jako lΘΦivß bylina
  • Z historickΘho hlediska
  • Z hlediska modernφ medicφny
• DalÜφ vyu₧itφ konopφ

 Konopφ jako lΘΦivß bylina 

1) Z historickΘho hlediska

    Konopφ indickΘ je takΘ velmi d∙le₧itou lΘΦivou rostlinou. Bylo u₧φvßno ji₧ v dßvnΘ minulosti, nebol prvnφ zmφnky o jeho terapeutickΘm vyu₧itφ jsou z obdobφ vlßdy bßjnΘho ΦφnskΘho cφsa°e èen-nun¡ga (2737-2697 p°.n.l.), kopie jeho pracφ pochßzejφ z mnohem pozd∞jÜφ doby. Byl i vynikajφcφm lΘΦitelem a pravd∞podobn∞ takΘ autorem nejstarÜφho ΦφnskΘho herbß°e. Konopφ p°edepisoval p°i lΘΦenφ malßrie, zßcpy, revmatick²ch bolestφ a ₧ensk²ch nemocφ. Pozd∞ji se vφno s konopnou prysky°icφ doporuΦovalo jako anestetikum p°i operacφch. ╚φnsk² lΘka° Chua Tchuo, kter² ₧il na p°elomu 2. a 3. stoletφ naÜeho letopoΦtu, provßd∞l chirurgickΘ zßkroky, p°i nich₧ pacienty uspßval vφnem s vyluhovan²m konopφm.
    Ve velkΘ oblib∞ je konopφ v indickΘ ßjurvΘd∞, a to jako prost°edek o₧ivujφcφ mysl, sni₧ujφcφ horeΦku a lΘΦφcφ nespavost, ·plavici a malomocenstvφ. Podporuje rovn∞₧ trßvenφ a reguluje vym∞Üovßnφ ₧luΦi, lΘΦφ bolesti hlavy, pohlavnφ choroby, Φern² kaÜel a tuberkul≤zu. Podle indickΘ èustruty lΘΦφ konopφ malomocenstvφ, zvyÜuje chu¥ k jφdlu, zlepÜuje trßvenφ a zkrßÜluje hlas.
    V n∞kter²ch oblastech Afriky se pou₧φvß konopφ takΘ p°i malßrii, horeΦkßch, ·plavici a sn∞ti. Jinde se zase poklßdß za ·Φinn² prost°edek na zmφrn∞nφ porodnφch bolestφ, ale doporuΦuje se i p°i hadφm uÜtknutφ. 
    O lΘΦiv²ch ·Φincφch tΘto rostliny se v Evrop∞ poprvΘ zmi≥ujφ Dioskorides a Plinius, kte°φ ji pova₧ujφ za ·Φinnou p°i lΘΦb∞ mnoha nemocφ. Dioskorides vÜak upozor≥oval na skuteΦnost, ₧e jeho u₧φvßnφ zp∙sobuje impotenci. Na pravou mφru to uvedl teprve Galenos, kter² uvßdφ, ₧e teprve nemφrnΘ po₧φvßnφ zeslabuje pohlavnφ schopnost. V Evrop∞ se po staletφ konopφ doporuΦovalo v lidovΘm lΘΦitelstvφ k lΘΦenφ astmatu, kaÜle, epilepsie, poruch spßnku, p°i bolesti a k°eΦφch; zevn∞ potom na rßny a ko₧nφ infekce. 

2) Z hlediska modernφ medicφny

    Droga, zφskanß usuÜenφm samiΦφch kv∞tenstvφ, byla d°φve pou₧φvßna v humßnnφ medicφn∞ i ve zv∞rolΘka°stvφ pod nßzvem "Cannabis indicae". Podle Φetn²ch lΘkopis∙ byly zhotovovßny r∙znΘ p°φpravky ve form∞ extrakt∙, tinktur a mastφ. Tyto p°φpravky byly pou₧φvßny k vnit°nφm i zevnφm aplikacφm jako sedativa Φi p°φpravky navozujφcφ spßnek, nebo jako masti k lΘΦenφ a tiÜenφ neurologick²ch, p°φpadn∞ revmatick²ch bolestφ. Droga se pou₧φvala i k v²rob∞ antiastmatick²ch cigaret, co₧ ·dajn∞ p°isp∞lo do urΦitΘ mφry k jejφmu zneu₧itφ. NicmΘn∞ dnes se k jejφmu pou₧φvßnφ, pod nßporem nov∞ zjiÜt∞n²ch zkuteΦnostφ, medicφna op∞t vracφ.
  Zde jsou n∞kterΘ p°φklady vyu₧itφ konopφ v medicφn∞:

Astma

    TradiΦnφ pou₧itφ konopn²ch preparßt∙ p°i astmatu bylo ji₧ takΘ v∞decky prokßzßno: THC rozÜi°uje bronchy. M∙₧e b²t stejn∞ jako jinΘ lΘky p°i asthma bronchiale inhalovßno jako aerosol a p∙sobit obdobn∞ dob°e. Dß se pou₧φt jak preventivn∞ tak i p°i zßchvatech, a zabφrß asi u 80% posti₧en²ch.

Zelen² oΦnφ zßkal - Glaukom

    Zelen² oΦnφ zßkal je onemocn∞nφ, p°i kterΘm se zvyÜuje nitrooΦnφ tlak, co₧ m∙₧e zp∙sobit poÜkozenφ zraku a₧ ·plnou slepotu. Kou°enφ marihuany nitrooΦnφ tlak ·Φinn∞ sni₧uje, na rozdφl od b∞₧n²ch zp∙sob∙ lΘΦby vÜak nepoÜkozuje jßtra a ledviny (lΘΦiva na glaukom jsou v∙Φi jßtr∙m a ledvinßm pom∞rn∞ drastickΘ).

Nauzea (nevolnost), nechutenstvφ

    Nevolnost a nechutenstvφ jsou dva z nejobtφ₧n∞jÜφch projev∙ AIDS, zßrove≥ se vyskytujφ i u nemocn²ch rakovinou jako ne₧ßdoucφ ·Φinek chemoterapie. Marihuana potlaΦuje nauzeu i nechutenstvφ, Φlov∞k po nφ dostane hlad. Dφky tomu je pacient schopn² p°ijφmat ₧iviny, tolik pot°ebnΘ pro ₧ivot. ┌sp∞Ünost marihuany p°i potlaΦenφ nevolnosti se podle lΘka°sk²ch v²zkum∙ pohybuje okolo 80%.

Rakovina

    Oblast lΘΦebnΘho vyu₧itφ marihuany p°i onemocn∞nφ rakovinou, v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nespoΦφvß jen v potlaΦovßnφ ne₧ßdoucφch ·Φink∙ jejφ terapie (oza°ovßnφ, chemoterapie), ale mß i svΘ p°φmΘ pou₧itφ. Marihuana podle poslednφch studiφ m∙₧e p°φmo lΘΦit n∞kterΘ druhy rakoviny. Vzhledem k tomu, ₧e toto tvrzenφ je tak zajφmavΘ, ₧e jsem tomu p∙vodn∞ ani nev∞°il (do okam₧iku kdy jsem Φetl o tΘto studii), rozhodl jsem se zde uve°ejnit cel² Φlßnek "CANNABIS: Perspektivnφ protinßdorov² lΘk?" z lΘka°sk²ch novin Medicφna.

SvalovΘ k°eΦe

    èv²carsk² v∞deck² t²m okolo Dr. Maja Maurer a Prof. Dr. Adolfa Dittricha prokßzal, ₧e marihuana (konkrΘtn∞ kanabidiol) p∙sobφ zmφr≥ujφcφm zp∙sobem proti k°eΦφm, zp∙soben²m centrßlnφm nervov²m systΘmem (svalovΘ k°eΦe, nap°. p°i skler≤ze multiplex nebo poÜkozenφ mφchy).V USA ji₧ vyrßbφ firma Unimed preparßt "Marinol" na oÜet°enφ svalov²ch k°eΦφ prßv∞ p°i roztrouÜenΘ skler≤ze.

AntibiotickΘ, antibakterißlnφ a dezinfekΦnφ ·Φinky

    Ji₧ od roku 1955 je sv∞tu znßma Φeskoslovenskß studie ze kterΘ vyplφvß, ₧e jakßkoliv infekce, kterß se dß lΘΦit tetramycinem se dß minimßln∞ ze stejn²m ·Φinkem lΘΦit i pomocφ kanabisov²ch derivßt∙. Mikrobiolog Gerald Lancs z University of South Florida objevil roku 1990, ₧e marihuana niΦφ virus Herpes.

AntiflogistkΘ ·Φinky konopφ

    Podle n∞kter²ch zprßv mß konopφ i antiflogistickΘ ·Φinky (p∙sobφ proti zßn∞t∙m). ┌dajn∞ je antiflogisticky vφce ·ΦinnΘ ne₧ kyselina acetylsalicylovß (Aspirin).

AnalgetickΘ ·Φinky konopφ

    Marihuana p∙sobφ i proti bolesti. V N∞mecku je od poΦßtku roku 1998 na lΘka°sk² p°edpis lΘk "Dronabinol" u₧φvan² jako analgetikum. SlibnΘ je takΘ po₧φvßnφ THC v kombinaci s morfinem (p°i velmi siln²ch bolestech), kdy se pomocφ malΘ dßvky THC zv²Üφ ·Φinnost morfinu a₧ o 500%, co₧ by v koneΦnΘm d∙sledku mohlo vΘst ke snφ₧enφ mno₧stvφ morfinu p°i dosa₧enφ stejnΘho ·Φinku.

Revmatismus

    Marihuana je p°i revmatismu, ·Φinnß prav∞ kv∙li jejφmu potlaΦovßnφ bolesti. Je tedy jen symptomatickΘ lΘΦivo, ale zato velice dobrΘ.

Spßnek a relaxace

    Marihuana zklid≥uje spßnek a zlepÜuje usφnßnφ. Naproti standardnφm hypnotikum (barbiturßty, benzodiazepiny) nezkracuje marihuana R.E.M fßze spßnku, tak₧e lidΘ jsou doopravdy vyspalφ, p°iΦem₧ se nevystavujφ riziku °ady orgßnov²ch poÜkozenφ.

Stres

    Marihuana sni₧uje krevnφ tlak, rozÜi°uje tepny a sni₧uje teplotu o 1-2º C, Φφm₧ ·dajn∞ uvol≥uje i stres.

MigrΘna

    MigrΘna (a dalÜφ bolesti hlavy) je zp∙sobena z·₧enφm Φi ochablostφ ₧il v mozku. Jeliko₧ marihuana rozÜi°uje cΘvy p∙sobφ i proti migrΘn∞.

LΘΦba alkoholismu a dalÜφch lßtkov²ch zßvislostφ

   Ji₧ od roku 1971 jsou produkty z konopφ experimentßln∞ testovßny jako lΘky proti alkoholismu, heroinovΘ a amphetaminovΘ zßvislosti.