Internet, Internet, Internet... tohle sluvko slysime stale dokola i z mist, kde bychom to rozhodne necekali. Vseobecne poblazneni Internetem se vsak uz vetsine lidi zacina zajidat. Nedavno jsem slysel soudniho znalce, docenta Smejkala, ktery je znam svymi nekonformnimi pravnimi nazory na Internet, kterak prirovnava Internet k Leninovi v Mesici ceskoslovensko-sovetskeho pratelstvi. V novinach: Lenin, v rozhlase: Lenin, v televizi: Lenin..., az si clovek nebyl jist, zda doma neotevre lednicku a tam Lenin. S Internetem je to dnes ale velmi, velmi podobne. No reknete nebudite se obcas ze spani a nenahlizite s hruzou pod postel, zda tam neni Internet? Pokud ne, tak se pripravte na to, ze se vam to pri soucasne kampani kolem Internetu muze velmi brzo stat.

O Internetu se hodne mluvi, ale malo vi

Kdyz clovek sveta a Internetu znaly pri cteni novin obcas narazi na nejaky popularni clanek s touto tematikou, miva zpravidla chuhodit dotycny vytisk pokud mozno i s celou redakci do kamen. O Internetu se hodne mluvi, ale malo vi, a clovekovi tak casto prichazeji na mysl shakespearovska slova, slova, slova... Bohuzel vsak o Internetu pisi casto lide a novinari, kteri ho videli zrejme jen na obrazku. Neni pritom dulezite, zda z jejich per a klavesnic vychazeji oslavne ci zatracujici clanky vysledkem je totiz tak jako tak jen zmateni ctenaru, kteri pak nevedi, ktera bije.
Velmi casto se mi pak stava, ze mne oslovi znamy, ktery slysel o Internetu (nejen z novin ci televize, ale treba i z odborneho tisku) a rad by se pripojil. V tom ale tkvi ten prislovecny hacek nevi totiz, jak na to a co ho vlastne ceka. A prave to stalo u zrodu teto rukojeti, ktera ma pomerne jasny cil: stat se pruvodcem kazdeho, kdo se chce pripojit do Internetu. Urcena je predevsim mensim uzivatelum, ale verim, ze bude zajimava i pro ty, kteri za pripojeni do Internetu nevahaji utratit treba i sto tisic mesicne.
Jednotlive rubriky Jak na se venuji vsemu, na co bezny uzivatel pri pripojovani do Internetu muze narazit. Probereme otazku hardwaru, softwaru a samozrejme take otazku vlastnich poskytovatelu pripojeni.

Drzte si klobouky, zaciname

Pokusim se ted vzit do situace cloveka, ktery se prave rozhodl pripojit do Internetu. Samozrejme potrebuje pocitac. A hned je tu otazka: jaky pocitac je potreba? Bude mi stacit ten co mam na stole? Je nutne nejake zvlastni vybaveni? Nuze postupne. Je v podstate jedno, jaky typ pocitace ci operacniho systemu pouzijete. V cele teto rukojeti budeme uvazovat pocitac kompatibilni s IBM PC a s operacnim systemem Windows 95, protoze tato kombinace ma dnes naprosto drtivou prevahu. Nic vam ale nebrani v tom, abyste se do Internetu pripojili treba se svym oblibenym Macickem, pripadne s nekterym z alternativnich operacnich systemu (tedy v prvni rade s Unixem a OS/2). Neznam prakticky zadny bezne pouzivany system, ktery by do Internetu nesel pripojit (tedy snad krome kavovaru s zehlickou, ale i to je jen docasne). Dulezity je vsak take vykon. Pridrzime-li se nasi modelove sestavy, muzete se v podstate do Internetu pripojit i se starickym XTeckem, ktere pamatuje jeste Krizika. Pak ovsem samozrejme bez Windows 95 coz by snad ani tolik nevadilo ale take bez znacne casti toho, co Internet nabizi. Uzavren by pro vas zustal predevsim svet WWW, ktery dnes rada lidi povazuje za jadro Internetu. Pro rozumnou praci se ovsem neobejdete bez radove lepsiho pocitace. Mela by to byt nejmene 486 s 8 MB RAM, ale pokud nemate radi vrceni pevneho disku a obligatni windowsovske presypaci hodiny, sahnete radeji po Pentiu s alespon 16 MB RAM a dokonce i to se pri praci s Internetem casto zadycha. Pri praci se svetem WWW je pritom urcujicim faktorem hlavne velikost operacni pameti, na te se setrit nevyplati.

Modem proc a nac

Tak, a jsme u dalsi otazky: je nutne nejake zvlastni vybaveni? Odpoved zni: ano, jak po strance zeleza, tak co se tyce programu. Zacneme-li hardwarem, neobejdete se bez modemu. Modem je krabicka, ktera umoznuje pocitacovou komunikaci po telefonni lince. Z jedne strany do nej zastrcite snuru od pocitace, z druhe strany snuru do telefonni zasuvky a razem jste pripojeni do sveta. Hlavni ulohou modemu je prekladat data, ktera mu prichazeji z pocitace, do piskane reci tonu, ktere se potom prenaseji po telefonni siti. Na druhe strane telefonu je pritom dalsi modem, ktery tony preklada zpet na nuly a jednicky a predava je zpatky do pocitace. Komunikace je samozrejme oboustranna, takze to funguje i opacne modem muze zaroven data vysilat i prijimat. Timto zpusobem si napriklad muzete s kamarady vymenovat soubory po telefonu, namisto otravneho prenaseni na diskete staci prostrednictvim modemu vytocit cislo, na kterem je pripraven kamaraduv modem, a muzete prenaset; v posledni dobe se dokonce rozsiruji mode my, diky nimz si muzete behem prenosu dokonce i normalne povidat. S modemem se ale zdaleka nemusite pripojovat jen ke kamaradovi. Nabizeji se zde takzvane BBS (Bulletin Board System). BBS je fyzicky pocitac, ke kteremu je pripojena rada modemu a telefonnich linek. Cely tento kolos tvori system, ke kteremu se mohou pripojovat jednotlivi uzivatele. Ti se zde napriklad mohou povidat (samozrejme elektronicky), posilat si zpravy nebo prochazet databanky souboru a stahovat si vybrane programy na svuj pocitac. Od BBS je uz jen krucek k Internetu a ani pri pripojeni do Internetu se bez modemu neobejdete.

Brousime (kosu?) jedine s brousidlem

Kde je hardware, tam zakonite musi byt i software to zni skoro jako nejake ze zlatych pravidel vypocetni techniky. I pri komunikaci vam tak nestaci jen pouhy modem, ale potrebujete k nemu programove vybaveni. Vzhledem k tomu, ze se venujeme pripojeni do Internetu, budu se zabyvat jen a pouze softwarem pro Internet; pokud byste se chteli pripojovat napriklad k BBS, museli byste si obstarat zase jiny program.
V dobach, kdy ve svete PC panovaly Windows 3.1, bylo to s pripojenim do Internetu mnohem obtiznejsi nez dnes. Pro samotne pripojovani do Internetu byl potreba zvlastni program (nejrozsirenejsi byl a je Trumpet Winsock), o nejake podpore Internetu ze strany operacniho systemu nemohla byt rec. Ve Windows s cislovkou 95 je vsak chvalabohu situace lepsi. Vlastni pripojeni do Internetu, tedy ta nejspodnejsi vrstva (komunikace s modemem a vytvoreni jakehosi polstare Internetove aplikace), je plne v rezii operacniho systemu. Staci ho jen prislusne nastavit to si popiseme pozdeji ve zvlastnim clanku a dale se o to nemusite starat. Zbyvaji tedy programy pro vyuzivani jednotlivych sluzeb Internetu.
Mluvili jsme o World Wide Webu, zacneme tedy u nej. WWW prohlizece navic byvaji jakymsi univerzalnim klientem pro praci s Internetem, takze je namiste se nejprve venovat prave jim. Tato oblast se v soucasne dobe nese ve znameni soupereni dvou gigantu: Navigatoru (resp. nove Communicatoru) od firmy Netscape a Internet Exploreru od firmy Microsoft. O tomto souboji se uz popsaly stohy papiru, takze snad nema smysl se mu vice venovat prave ted a tady. Staci snad jen rici, ze po fakticke strance se od sebe tyto dva produkty v podstate temer nelisi. Muzete se rozhodnout pro ten ci onen podle libosti, na vasi praci s Internetem to bude mit jen minimalni vliv. Osobne pouzivam ... (to tak, nic nereknu, jeste by mne nekdo obvinil z nadrzovani), ale je to spis otazka zvyku a osobnich sympatii. Samozrejme existuji i jine prohlizece, ovsem oproti teto silne dvojce takrka nemaji sanci a je skutecnosti, ze je malokdo bere vazne.
Domnivam se ale, ze jedinym alternativnim WWW prohlizecem, o kterem ma smysl uvazovat, je cesky produkt Arachne. Ne snad pro nejake jeho zvlastni kvality, ba dokonce ani proto, ze co je ceske, to je hezke, nybrz pro jeho znacnou nenarocnost. Je totiz urcen pro prostredi DOSu a pobezi vam i na zminovanem XTecku s 640 KB RAM, ktere jsem o par odstavcu zadupal do zeme. To ostre kontrastuje s narocnosti programu z dilny Netscapu i Microsoftu, ktere hltave spolykaji doslova desitky megabajtu pameti. Samozrejme Arachne se nemuze a snad ani nechce po strance funkci a kvality srovnavat s vetsimi bratricky. Je vsak dobrou variantou pro ty, kteri si zkratka nemohou ci nechteji dovolit nadupany pocitac, ktery je jinak vstupenkou do vysokeho sveta WWW. Velmi specificke postaveni si drzi take lynx, ryze textovy prohlizec, pouzivany hlavne profesionaly, kterym jde o informace vice nez o graficky balast. Popravde receno, u mne osobne zaujima lynx velmi cestne misto, ale v tomto ohled u se nepovazuji za typickeho uzivatele.
Krome WWW prohlizece jsou jeste treba dalsi programy, namatkou napriklad pro elektronickou postu, FTP, telnet a dalsi sluzby. Vetsinou jsou dostupne primo na Internetu a tak si je muzete, napriklad s pomoci WWW prohlizece, ktery uz mate, sami stahnout. Slusny poskytovatel pripojeni by vam je mel na pozadani dodat. Poskytovatel pripojeni? No vida, na to jsme zatim nepomysleli... Nuze do toho.

Poskytovatele pripojeni

S pripojenim do Internetu je to podobne jako s telefonem. Abyste mohli telefonovat, potrebujete telefonni pristroj (cili hardware), telefonni seznam (no, pokud primhourime vsechny tri oci, tak bychom ho snad mohli prirovnat k softwaru), ale take ono vlastni pripojeni do telefonni site, tedy firmu, ktera vam onu sluzbu poskytne. Bez ni byste sice meli telefon, ale moc daleko byste se nedovolali pokud se ovsem nejmenujete Mach nebo Sebestova.
S Internetem je to stejne nestaci jen modem a software, ale potrebujete i poskytovatele pripojeni, ktery vam prinese samotnou sluzbu. Firem, ktere se zabyvaji poskytovanim pripojeni, je u nas pomerne velke mnozstvi. Presne cislo vam sice nikdo nerekne, ale urcite prevysuje magickou stovku. I kdybychom se zamerili jen na ty opravdu nejvetsi, nebudou nam stacit prsty na obou rukou. Jak je videt, konkurence je v tomto oboru znacna a zajemce o pripojeni se vetsinou v neprehlednem housti na trhu obtizne orientuje. Jednim z voditek jsou testy poskytovatelu pripojeni, ktere najdete na Lupe, a ktere pripravujeme uz bezmala dva roky (drive ovsem nikoliv na Lupe). Zamereny jsou na kvalitu siti jednotlivych firem a vypovidaji o tom, jak rychle muzete prostrednictvim te ci one firmy pracovat s Internetem.
Chcete-li se tedy pripojit do Internetu, musite si vybrat jednoho z poskytovatelu pripojeni, ktery nejvice vyhovuje vasim predstavam. Ten vam potom po uzavreni smlouvy, pripadne zaplaceni prideli pristupove jmeno a heslo, ktere spolu s dalsimi udaji od poskytovatele zadate svemu programu.

Dosti uvodu

Na uvod toho myslim bylo az dost. V tuto chvili byste uz meli mit alespon zakladni predstavu o tom, co vsechno vas na pouti za pripojenim do Internetu ceka a co budete potrebovat; strucne shrnuti najdete v malych vlozenych boxech po stranach.Na nasledujicich strankach pak najdete podrobnejsi texty, venovane jednotlivym otazkam, ktere jsem zde strucne nastinil.

Marek Antos

Co je potreba pro pripojeni do Internetu

Hardware

• Telefonni linka
• Pocitac (aspon Pentium s 16 MB RAM)
• Modem

• Operacni system :-)
• WWW prohlizec
• Programy pro pripadne dalsi sluzby Internetu

• Poskytovatel pripojeni

• Modem zarizeni, umoznujici pocitacovou komunikaci prostrednictvim telefonni linky.
• Poskytovatel pripojeni firma, ktera poskytuje svym zakaznikum pripojeni do Internetu.
• WWW prohlizec program pro pristup k WWW. Dnes vetsinou univerzalni klient pro vetsinu sluzeb Internetu.