Rozvoj Internetu u nas je pochopitelne vec vitana a zadouci, ale obcas s sebou prinasi i veci neprijemne. Jednim z nich je i problem peeringu, ktery se objevil ve chvili, kdy se na nasem trhu s pripojenim krome tradicnich dvou hracu zacaly objevovat dalsi firmy.

Peering nebo puding?

Kdybyste jeste pred dvema lety rekli sluvko peering, drtiva vetsina tehdejsich ceskych uzivatelu Internetu by asi zustala stat s otevrenymi usty, v horsim pripade by v souladu s rozsirenym nesvarem na nasich tuzemskych tocich predstirala, ze to samozrejme zna. At tak ci onak, nevedeli by, co je to zac a mozna byste se setkali i s otazkou, jestli je to nejaky zvlastni druh pudingu. V dnesnich dnech je situace takova, ze pomer znalych a neznalych je presne opacny otazka peeringu je dnes opravdu velmi modni a hybe ceskym Internetem. Mluvi se o nem v elektronickych konferencich, v sitovych Newsech, pise se o nem v odbornych casopisech a kdyz to takhle pujde dal, casem se urcite objevi i v reportazi TV Nova.

Proc potrebujeme peering

Cesta kolem sveta za ...

Dejme tomu, ze mame dva uzivatele, pana Novaka a pana Berana, oba z Prahy. Pan Novak bydli na Zizkove, pan Beran treba na Kralovskych Vinohradech a oba maji doma Internet. Zdalo by se, ze je to situace takrka idealni, ovsem pochopitelne je v tom hacek - kazdy z nich je zakaznikem jine firmy, ktera ho do Internetu pripojuje a jejich site nejsou lokalne propojeny (nemaji peering). Pokud si tedy chteji vymenovat nejaka data, procestuji na sve ceste od pana Novaka k panu Beranovi v lepsim pripade cast Evropy, v horsim pripade se podivaji az do zamori a teprve potom se vrati zpatky do nasi zeme, ktera sice oplyva mlekem a strdim, ale s peeringem je to u nas zatim horsi. Ze je tato okruzni cesta po svete na jejich pouti ze Zizkova na Vinohrady ponekud zdrzi by jiste pochopil i Internetovy analfabet. V krajnim pripade by mozna dokonce bylo rychlejsi, kdyby pan Novak zkopiroval dotycne soubory na disketu, sedl na sestadvacitku a dojel k panu Beranovi tramvaji.
Aby poskytovatele pripojeni nenutili sve zakazniky pouzivat sluzeb mestske hromadne dopravy, byva ve svete (ale treba i v Madarsku ci Polsku) obvykle, ze existuje lokalni propojeni jejich siti, takze balicky s daty z Zizkova na Vinohrady ci z Krce na Lhotku necestuji pres Stockholm, Pariz, Vilnius ci Rim, ale maximalne pres Holesovice nebo Nusle, coz je prece jen rozdil.

Kouzelne sluvko NIX.CZ

O peeringu uz se mluvilo docela dost dlouho, ovsem prvnim konkretnim krokem k reseni teto otazky byl vznik sdruzeni NIX.CZ (Neutral Internet eXchange), ktere melo ulehcit dalsi kroky v oblasti peeringu. Zastoupeni jsou v nem dnes prakticky vsichni poskytovatele pripojeni, kteri maji svou vlastni linku do zahranici (ucast ostatnich je zbytecna, protoze je neprimo zastupuje primarni poskytovatel, jehoz linku sdili). Vyjimkou je SPT Telecom, ktery sice jiz nekolikrat bouchal na pomyslna vrata, ale zatim z nejruznejsich duvodu nebyl uspesny.

Co NIX.CZ je a co neni

NIX.CZ byl po svem zalozeni vseobecne vykladan jako krok spravnym smerem, nekteri ho dokonce oznacovali za konecne reseni peeringove otazky. Neni treba pochybovat, ze opravu jde o krok spravnym smerem - na druhou stranu je treba si vyjasnit, co je mozne od tohoto sdruzeni ocekavat a co nikoliv. Ocekavani a optimismus nekterych pozorovatelu jsou myslim ponekud prehnane, ale vina lezi predevsim na samotnem NIXu a jeho clenech, kteri nejsou schopni srozumitelne vysvetlit odborne verejnosti a vubec uzivatelum Internetu, oc v tomto pripade jde.
Kdybych mel lapidarne shrnout vysledky NIXu, popsal bych je jako jednu mistnost v telekomunikacni vezi v Praze na Zizkove, kam bude mit kazdy z clenu zavedenou linku a umisten svuj router a dost. Zda se tedy, ze resi predevsim problemy technickeho razu. Pripad peeringu je ovsem ukazkou problemu, kdy je reseni po technicke strance mnohem snazsi, nez po strance politicke.
Skutecne zavedeni peeringu je i nadale zavisle na vzajemne dohode dvou poskytovatelu, NIX jim jen pomaha s technickou realizaci. Aktualni stav peeringu , tedy kdo s kym, sledujeme na zvlastni strance.

K cemu potrebujeme peering...

Stale dokola zde mluvim o peeringu a jeho vyznamu pro uzivatele, ale prave to by si zaslouzilo hlubsi zamysleni. Bezprostredni uzitek tedy uzivateli prinasi skutecnost, ze muze k nekterym zdrojum, serverum, informacim atd. rychleji lokalni cestou, nez oklikou pres pulku Evropy.
Uzivatel tedy muze pristupovat rychleji k informacim, ulozenym u jineho poskytovatele pripojeni. Co kdyz ale o zadne takove informace nema zajem nebo dokonce neni oc mit zajem, protoze u dotycneho poskytovatele zadne takove zajimave informace nejsou? Receno strucne: je mu to k nicemu. Z hlediska uzivatele je tedy peering zajimavy jen s temi poskytovateli, kteri maji ve sve siti uzitecne zdroje, at uz jsou to WWW stranky nebo FTP servery precpane hrami (jak relativni je sluvko uzitecne...).

...a k cemu ho potrebuji poskytovatele

Peering je ale vyhodny i pro samotne poskytovatele. Uzivatele z nepropojenych siti totiz musi chodit okolo, coz se jednak projevi v rychlosti (ci spise pomalosti) na jejich strane, ale take tim pochopitelne zatezuji zahranicni spojeni firem, do jejichz siti pristupuji. Pokud je tedy bylo lokalni spojeni realizovano, zakonite se to projevi na snizeni zatizeni zahranicnich linek dotycnych firem.
Prestoze je zrejme, ze dnesni situace je o stovky procent lepsi, nez tomu bylo pred rokem, stale zde zustavaji ostruvky, ktere propojeny nejsou. Predevsim se jedna o SPT Telecom a Internet CZ, pricemz zejmena druhy v poradi se o dalsi rozsirovani peeringu prilis nesnazi. Teprve na puli cesty je i CESNET, a dosti opatrny postoj dnes zastava i IBM, prestoze z pocatku k peeringu pristupovala dosti otevrene. Prejme si proto, aby techto ostruvku bylo stale mene a mene.

Marek Antos