![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Jaka jsou pravidla ..IXu ve svete? 03.05.1998 01:00 Dosti bylo ceskych luhu a haju, podivejme se pro zmenu za plot - jaka jsou pravidla peeringovych center po Evrope? LINX - Velka Britanie ma velmi podobna ustanoveni jako NIX, mozna slouzila za vzor. Zajimave odchylky:
- clenove museji mit funkcni peering nejmene s 20% clenu, novy clen ma na to 3 mesice Pro nove cleny plati u nas diskutovany pozadavek na samostatne zahranicni pripojeni k Internetu a to, ze traceroute ke 4 root serverum nesmeji prochazet AS jineho clena LINXu. Tem, kteri toto nesplnuji je doporuceno stat se zakaznikem nektereho z clenu LINXu. Neprihlizi se k zadnym planum, jen k soucasnemu stavu.
Plati se v soucasne dobe 560 tisic Kc vstupni poplatek a 560 tisic Kc rocne. Podle techto ustanoveni by nemohl byt clenem Eunet, protoze nema peering pres NIX vubec s nikym, Netforce kvuli zahranicni konektivite, INEC pochopitelne take ne. AMS-IX - Amsterdam. Tady pripoji kazdeho, kdo ma dohodu o peeringu alespon s jednim soucasnym ucastnikem. Vztahy se zdaji byt mnohem jednodussi, nejedna se o clenstvi. Plati se cca 400 tisic Kc rocne za 10Mbit pripojeni. D-GIX ve Stockholmu je organizovan jinak. Do vlastniho uzlu ma 100 Mbit FDDI pripojeni jen nekolik nejvetsich ISP, kteri maji vlastni sit ve Svedsku. Ostatni museji vyuzivat jejich sluzeb. Poplatky sdeluji na vyzadani. DE-CIX ve Frankfurtu v Nemecku vyzaduje mezinarodni pripojeni nezavisle na jinem clenu DE-CIXu. VIX ve Vidni rovnez vyzaduje samostatne mezinarodni pripojeni nezavisle na jinem clenu VIXu. Musi jit o poskytovatele pripojeni na urovni IP, ne jen poskytovatele obsahu. Rocni poplatek cini cca 80 tisic Kc. SIX v Bratislave je povinen uzavrit smlouvu s kazdym, kdo splni zakladnich 5 podminek. Jednou z nich je mezinarodni konektivita, neni tam ale podminka nezavislosti na jinych clenech. Zaverem - zda se, ze NIX vychazel z modelu LINXu, radu uzitecnych opatreni a procedur ale bohuzel neprevzali. Ono problematicke ustanoveni, ktere zpusobilo neprijeti INECu do NIXu je asi u poloviny IXu obdobne, neni to tedy tak zcela jasny prezitek. Petr Soucek
Dovolim si jen dousku k tomu "prezitku." Pred nejakou dobou jsem take trochu sondoval situaci, byt ne takto dukladne, a dosel jsem k zaveru, ze pravidlo obdobne nasemu "bodu 6" mela puvodne vetsina IXu, ale v soucasne dobe od neho vetsinou upousteji. Rad bych take zduraznil slovensky SIX - uz drive jsem dukladne studoval jeho stanovy a dokonce jsem se chystal o nem napsat clanek, nu, nebyl jsem dost rychly. :-) Podivejte se sami na jeho stranky, myslim, ze z jeho koncepce by se mohl NIX v leccems poucit. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |