Nßstup osobnφch poΦφtaΦ∙ si z jednoho velmi specifickΘho d∙vodu doslova vynutil zavßd∞nφ sφtφ LAN: Ülo o pot°ebu napravit vysokou mφru decentralizace, ke kterΘ s nßstupem osobnφch poΦφtaΦ∙ doÜlo. LidΘ si mo₧nß p∙vodn∞ mysleli, ₧e je mo₧nΘ ka₧dΘmu dßt jeho vlastnΘ exemplß° toho, co bude ke svΘ prßci pot°ebovat - zßhy se ale ukßzalo, ₧e v n∞kter²ch p°φpadech to dost dob°e nejde. Nap°φklad u dokument∙ Φi databßzφ, kterΘ vyu₧φvß vφce lidφ souΦasn∞: nenφ sice principißlnφ problΘm dßt ka₧dΘmu u₧ivateli vlastnφ exemplß° jak²chkoli dat, ale co kdy₧ p∙jde o data kterß u₧ivatelΘ pot°ebujφ takΘ m∞nit? P°φsluÜnΘ zm∞ny je pak t°eba promφtnout vÜem u₧ivatel∙m, kte°φ majφ mφt ke spoleΦn²m dat∙m p°φstup - a naopak nenφ mo₧nΘ p°istupovat k celΘ zßle₧itosti tak, ₧e jednotlivφ u₧ivatelΘ si budou aktualizovat pouze svΘ lokßlnφ kopie, kterΘ se tak zßhy stanou nekonzistentnφ a budou se Φφm dßl tφm vφce "rozchßzet" v∙Φi sob∞. Pro nßzornost si staΦφ p°edstavit firmu se dv∞ma sekretß°kami, kterΘ ob∞ majφ mφt prßvo sjednßvat svΘmu ÜΘfovi obchodnφ sch∙zky a zanßÜet je do jeho diß°e, vedenΘho "na poΦφtaΦi".

╪eÜenφm prßv∞ naznaΦenΘho problΘmu p°φliÜnΘ decentralizace je bu∩ zavedenφ vhodn²ch replikaΦnφch mechanism∙ (kterΘ poΦφtajφ s existencφ lokßlnφch exemplß°∙ spoleΦn²ch dat ale dokß₧φ udr₧et jejich konzistentnost), nebo urΦit² nßvrat k p∙vodnφ centralizaci, spoΦφvajφcφ v ponechßnφ spoleΦn²ch dat v jedinΘm exemplß°i na jedinΘm spoleΦnΘm mφst∞. Obojφ vÜak vy₧aduje fungujφcφ propojenφ z·Φastn∞n²ch osobnφch poΦφtaΦ∙, a tudφ₧ existenci vhodnΘ lokßlnφ sφt∞.