╪eÜenφ, kterΘ se pom∞rn∞ brzy prosadilo do sv∞ta lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ, spoΦφvß v op∞tovnΘm nßvratu k d°φv∞jÜφ centralizaci - nikoli vÜem pro vÜechny zdroje, ale pouze pro takovΘ, pro kterΘ je to vhodnΘ a ·ΦelnΘ, a¥ ji₧ z d∙vodu jejich spoleΦnΘho vyu₧φvßnφ vφce u₧ivateli, tak i kv∙li mo₧nosti jejich centrßlnφ sprßvy a systΘmovΘ ·dr₧by. TakovΘto zdroje, typicky ve form∞ soubor∙, se vrßtily zp∞t na jeden centrßlnφ poΦφtaΦ, vystupujφcφ v roli tzv. file serveru (tΘ₧: souborovΘho serveru, proto₧e jeho slu₧bou bylo uchovßvßnφ cel²ch soubor∙). Ostatnφm uzlov²m poΦφtaΦ∙m v sφti (vystupujφcφm v roli pracovnφch stanic jednotliv²ch u₧ivatel∙) se pak umo₧nil sdφlen² p°φstup k t∞mto soubor∙m.

D∙le₧it² p°itom byl i zp∙sob realizace: cel² mechanismus sdφlenφ byl implementovßn tak, aby o n∞m u₧ivatelΘ a jejich aplikace v∙bec nev∞d∞li - aby si mohli myslet, ₧e sdφlenΘ soubory jsou ve skuteΦnosti jejich vlastnφ, a aby pro n∞ neexistoval ₧ßdn² rozdφl mezi skuteΦn∞ "mφstnφmi" soubory, a soubory "vzdßlen²mi", kterΘ se ve skuteΦnosti nachßzφ na centrßlnφm file serveru (a majφ k nim tudφ₧ p°φstup i ostatnφ u₧ivatelΘ). Proto takΘ ono "pln∞ transparentnφ" (pln∞ pr∙hlednΘ) sdφlenφ soubor∙.

Lokßlnφ poΦφtaΦovß sφ¥ zde tak vlastn∞ v∞dom∞ skr²vala svou vlastnφ existenci, a sna₧ila se u₧ivatel∙m zachovat iluzi, ₧e majφ vÜechny zdroje jen a jen pro sebe.