Mo₧nost sdφlenφ zdroj∙ (p°edevÜφm ve form∞ soubor∙, ale takΘ nap°φklad periferiφ) byla v prost°edφ lokßlnφch sφtφ °eÜena dv∞ma pon∞kud odliÜn²mi zp∙soby. Prvnφ byl zalo₧en na p°edpokladu, kter² jsme a₧ dosud p°edpoklßdali - tedy ₧e vÜe co je vhodnΘ sdφlet se p°enese na jednu centrßlnφ lokalitu (tj. na centrßlnφ file server), a odsud se takΘ bude sdφlet . V praxi to znamenalo po°φdit si dostateΦn∞ v²konn² poΦφtaΦ pro roli file serveru, a ten pak pro tuto roli takΘ vyhradit. V²sledkem bylo takovΘ °eÜenφ, kterΘ se obvykle oznaΦuje jako sφ¥ serverovΘho typu, ve kterΘ existuje dosti ostrß d∞lba prßce mezi jednotliv²mi uzly - jeden uzel (p°φpadn∞ i n∞kolik uzl∙) vystupuje v roli serveru, zatφmco ostatnφ vystupujφ v roli pracovnφch stanic jednotliv²ch u₧ivatel∙ a klient∙ centrßlnφho file serveru.

Jednou z v²hod tohoto °eÜenφ je mo₧nost optimalizovat centrßlnφ file server pro jeho roli file serveru - nap°φklad v tom smyslu, ₧e nebude pou₧φvat stejn² operaΦnφ systΘm jako jednotlivΘ pracovnφ stanice (tedy nap°φklad MS DOW resp. Windows), ale specializovan² operaΦnφ systΘm, "Üit² na mφru" pot°ebßm sdφlenφ soubor∙ v prost°edφ sφt∞. Z°ejm∞ nejznßm∞jÜφm p°φkladem takovΘhoto "sφ¥ovΘho operaΦnφho systΘmu" je systΘm NetWare firmy Novell.