Jestli₧e pro rozlehlΘ sφt∞ byly vyvinuty dv∞ ucelenΘ soustavy nßzor∙ na to, jak by tyto sφt∞ m∞ly vypadat a jak by m∞ly fungovat (referenΦnφ model ISO/OSI a TCP/IP), jak tomu bylo v p°φpad∞ sφtφ lokßlnφch?

Zde se postupn∞ prosadila pon∞kud ÜirÜφ paleta nßzor∙ a °eÜenφ. Nap°φklad referenΦnφ model ISO/OSI se dφky svΘ komplexnosti, t∞₧kopßdnosti a p°φliÜnΘ bohatosti v oblasti lokßlnφch sφtφ prakticky v∙bec neuplatnil. Naproti tomu model TCP/IP se ukßzal jako mnohem p°izp∙sobiv∞jÜφ, a ve sv∞t∞ lokßlnφch sφtφ naÜel stejn∞ dobrΘ uplatn∞nφ jako ve sv∞t∞ sφtφ rozlehl²ch, pro kterΘ byl p∙vodn∞ vyvinut.

Pro lokßlnφ sφt∞ vÜak vznikla i n∞kterß dalÜφ °eÜenφ. Nap°φklad firma Xerox vyvinula vlastnφ soustavu nßzor∙ na °eÜenφ lokßlnφch sφtφ (s nßzvem XNS, Xerox Networking System), koncepΦn∞ blφzkou p°φstupu TCP/IP, ale nikoli identickou. V²znamn∞jÜφho komerΦnφho vyu₧itφ se tato koncepce nedoΦkala, ale stala se zßkladem pro jinou koncepci, kterß ji₧ byla v²razn∞ ·sp∞Ün∞jÜφ. Jde o soustavu protokol∙, kterΘ pod oznaΦenφm IPX/SPX pou₧ila ve sv²ch sφtφch firma Novell. ZajφmavΘ p°itom je, ₧e protokoly IPX/SPX jsou optimalizovßny pro nasazenφ v prost°edφ lokßlnφch sφtφ, a v prost°edφ sφtφ rozlehl²ch jsou prakticky nepou₧itelnΘ.

JeÜt∞ dalÜφ koncepcφ , kterß se takΘ prosadila v oblasti lokßlnφch sφtφ, je protokol NETBIOS (resp. NETBEUI), kter² byl vyvinut jako "ten sprßvn²" zp∙sob °eÜenφ sφt∞ pro prost°edφ MS DOSu, a dodnes je zßkladnφm (nativnφm, implicitnφm) sφ¥ov²m protokolem i v dneÜnφch Windows. TakΘ tento protokol je siln∞ optimalizovßn pro prost°edφ lokßlnφch sφtφ, a v sφtφch rozlehl²ch nenφ z principißlnφch d∙vod∙ pou₧iteln² (mj. proto, ₧e nepoΦφtß s existencφ sφ¥ovΘ vrstvy, jak pozd∞ji uvidφme).