V²razn² nßstup lokßlnφch sφtφ by nebyl v∙bec mo₧n² bez toho, aby existovaly dostateΦn∞ rychlΘ, lacinΘ a jednoduchΘ p°enosovΘ technologie, umo₧≥ujφcφ propojit jednotlivΘ uzly lokßlnφch sφtφ a p°enßÜet mezi nimi data. Nejznßm∞jÜφ takovouto technologiφ je bezesporu Ethernet, kter² se v jistΘm smyslu stal i urΦit²m synonymem pro "to, na Φem b∞hajφ lokßlnφ sφt∞".

MyÜlenka Ethernetu se prosadila zejmΘna dφky svΘ celkovΘ koncepci a "sßzce na jednoduchost". Ethernet byl takΘ hned od poΦßtku "Üit na mφru" vlastnostem takovΘho p°enosovΘho mΘdia, kterΘ se ve svΘ dob∞ nejlΘpe hodilo pro budovßnφ lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ - tedy koaxißlnφho kabelu.

Zajφmavou a d∙le₧itou vlastnostφ Ethernetu je to, ₧e je nedeterministick² - nezaruΦuje toti₧ ₧ßdnΘmu uzlu, ₧e se v koneΦnΘm Φase "dostane ke slovu" a bude moci p°enΘst to, co p°enΘst pot°ebuje. Ethernet tuto mo₧nost negarantuje, ale zajiÜ¥uje ji pouze s urΦitou statistickou pravd∞podobnostφ - kterß je velmi vysokß p°i ni₧Üφ intenzit∞ provozu, a s nßr∙stem po₧adavk∙ pon∞kud klesß. Celkov² efekt je pak takov², ₧e nenφ p°edem garantovßno, za jak dlouho se poda°φ uskuteΦnit jak²koli p°enos (a dokonce ani zda se to v∙bec poda°φ, i kdy₧ tato pravd∞podobnost b²vß v praxi zanedbatelnß). V b∞₧nΘm kancelß°skΘm prost°edφ, kde nejsou ₧ßdnΘ v²znamn∞jÜφ nßroky na dodr₧ovßnφ n∞jak²ch Φasov²ch limit∙, takovΘto chovßnφ Ethernetu p°φliÜ nevadφ (a u₧ivatelΘ o n∞m v∞tÜinou nemajφ ani tuÜenφ). Naproti tomu t°eba pro pot°eby °φzenφ v²roby, kde je pot°eba dodr₧ovat urΦitΘ maximßlnφ ΦasovΘ odezvy, je Ethernet nepou₧iteln².

V²hodou nedeterministickΘho charakteru Ethernetu je jeho jednoduchost, snadnß implementovatelnost, a v neposlednφ °ad∞ i nφzkß cena - ta se ukßzala jako rozhodujφcφ pro skuteΦn∞ masovΘ rozÜφ°enφ Ethernetu. Ten je dnes z°ejm∞ nejdokonaleji zvlßdnutou p°enosovou technologiφ, implementovanou snad na ·pln∞ ka₧dΘ platform∞.