kter² v ╚echßch vlßdl v letech 1034-1055, zßkon o sta°eÜinstvφ, podle n∞ho₧ m∞l na tr∙n v p°φpad∞ zm∞ny panovnφka dosednout v₧dy nejstarÜφ P°emyslovec. Ve 12. stoletφ se vÜak tento zßkon p°φliÜ nedodr₧oval, zvlßÜt∞ v dobßch, kdy uchazeΦ∙ o knφ₧ecφ stolec p°ib²valo, a jejich vzßjemn² boj pak nutn∞ vedl k oslabenφ a drobenφ moci ΦeskΘho stßtu. SlabÜφ z nich hledali pomoc v cizin∞, zvlßÜt∞
na dvo°e °φmskΘho cφsa°e, kter² ochotn∞ a Φasto vysφlal vojska, dosazoval a sesazoval knφ₧ata a celkov∞ se sna₧il o rozdrobenφ
a porobenφ ΦeskΘho knφ₧ectvφ. Ti, jim₧ cφsa° pomohl k vlßd∞, mu byli nesmφrn∞ zavßzßni a byli nuceni s Φesk²mi vojsky pomßhat p°i jeho ta₧enφch po celΘ Evrop∞. Zde se takΘ seznamovali s cizφmi opevn∞n²mi mφsty a hrady.
Po tomto malΘm historickΘm ·vodu si jist∞ mnoh² Φtenß° bude klßst otßzku, jak mohlo vÜechno to vßlΦenφ probφhat bez hrad∙.
V ╚echßch tΘ doby pochopiteln∞ opevn∞nß mφsta existovala
a soudobΘ prameny je tΘ₧ naz²valy hrady. Dnes jim nesprßvn∞,
ale v₧it∞ °φkßme hradiska nebo hradiÜt∞. Nesprßvn∞ proto, ₧e hradiÜt∞ je jakΘkoliv mφsto, kde stßl hrad, podobn∞ jako tvrziÜt∞ je mφsto, kde b²valß tvrz, dvo°iÜt∞ je mφsto dvora. Tato hradiska jsou ovÜem n∞Φφm zcela jin²m ne₧ st°edov∞kΘ hrady, jimi₧ se budeme zab²vat. Proto₧e vÜak zhruba a₧ do 30. let 13. stoletφ hrady a hradiska existovaly vedle sebe a proto₧e cel² v²voj opevn∞nφ i prostorovΘ sestavy jednotliv²ch Φßstφ - dispozice - hradisek sehrßl svou roli v poΦßtcφch naÜich hrad∙,
