feudßlovΘ. Proto tedy vznik nov²ch hrad∙ - sφdel a op∞rn²ch bod∙ tΘto skupiny stojφ na samΘm poΦßtku tohoto d∞nφ.
Vßclav I., za jeho₧ vlßdy v letech 1230-1253 zaΦφnajφ vznikat krßlovskΘ hrady nahrazujφcφ starß hradiska, byl panovnφkem ÜirokΘho rozhledu .V dob∞ jeho panovßnφ u nßs zdomßcn∞la tΘm∞° pro celou tehdejÜφ Evropu ji₧ typickß rytφ°skß kultura a rytφ°sk² zp∙sob ₧ivota. Pra₧sk² dv∙r se stßvß ·toΦiÜt∞m nejslavn∞jÜφch p∞vc∙ a bßsnφk∙ (minnesΣngr∙) tΘ doby. Tato kultura k nßm p°ichßzela v∞tÜinou
z n∞mecky mluvφcφch oblastφ. Hrady Φasto dostßvaly m≤dnφ n∞meckß jmΘna, p°esto₧e jejich majitelΘ tento jazyk neovlßdali. Rytφ°skΘ mravy vy₧adovaly urΦit² zp∙sob ₧ivota a urΦitΘ rytφ°skΘ ctnosti. Jednou z nich byla Üt∞drost. Rytφ° po°ßdal okßzalΘ hostiny, na nich₧ obdarovßval svΘ hosty. K tomu ovÜem pot°eboval dostateΦn∞ honosn² prostor. Proto se hlavnφ, nejlΘpe vyzdobenou a v²tvarn∞ ztvßrn∞nou mφstnostφ hradu stßvß velk² sßl.
PovÜimn∞me si vÜak zßsadnφho zlomu, kter² ve v²voji opevn∞n²ch sφdel p°edstavuje nßstup nov²ch hrad∙. Prßv∞ tato otßzka se stala
v poslednφch letech p°edm∞tem systematickΘho v²zkumu. Dosud se p°edpoklßdalo, ₧e starß hradiska p°estala fungovat a zp∙sob jejich stavby byl zcela zavr₧en. Do takto vzniklΘho prßzdnΘho prostoru byl st°edov∞k² hrad potom p°ijat ji₧ jako hotov², domßcφmu v²voji zcela cizφ typ sφdla ze sousednφch, p°evß₧n∞ n∞meck²ch oblastφ.
