V n∞m stßly ΦetnΘ domy, a p°edevÜφm kostely. V panoramatu hradu se nejvφce uplat≥oval kapitulnφ kostel sv. Petra a Pavla
a nevelk² kostel sv. Jana st∞tφ. Vlastnφ, hradbou opevn∞nΘ a znaΦn∞ rozm∞rnΘ palßcovΘ jßdro obsahovalo nejmΘn∞ Φty°i palßce, z nich₧ hlavnφ nad °ekou vynikal sv²mi rozm∞ry. Krom∞ toho zde snad stßvala
i starß v∞₧ Neklanka. NavÜtφvφme-li dneÜnφ VyÜehrad, zm∞n∞n² rozsßhlou p°estavbou na baroknφ pevnost, jist∞ nßm hned padne do oka takzvanß LibuÜina lßze≥, zbytek karlovskΘ stavby na hran∞ skßly
nad °ekou. Jejφ ·Φel nenφ zcela jasn². Snad to bylo strß₧nφ stanoviÜt∞, kterΘ m∞lo kontrolovat provoz na °ece.
Nejznßm∞jÜφ hradnφ stavbou Karla IV. je KarlÜtejn. Byl zalo₧en roku 1348 jako prvnφ Φeskß stavba s Karlov²m jmΘnem. Stavba byla
z mnoha d∙vod∙ zvlßÜtnφ, jejφ neobvyklß podoba vyplynula do znaΦnΘ mφry z osobnφch p°ßnφ a lib∙stek krßlovskΘho stavebnφka. Cel² v²voj hrad∙ 14. stoletφ, jak jsme poznali, tφhl ke sr∙stßnφ a spojovßnφ jednotliv²ch staveb a jejich funkcφ. A uprost°ed tohoto proudu,
na mφst∞ zcela nev²hodnΘm pro obranu stavφ Karel IV. d∙sledn∞ Φlßnkovan² organismus KarlÜtejna. UΦinil tak vlastn∞ krok zp∞t. Karel stav∞l hrad p∙vodn∞ jako mφsto svΘho odpoΦinku a tich²ch zbo₧n²ch rozjφmßnφ, ale postupn∞ se idea i nßpl≥ hradu m∞nily. Nakonec se stal schrßnkou Φesk²ch i °φÜsk²ch korunovaΦnφch klenot∙, p°φmo symbolem ╚eskΘho krßlovstvφ.
