PravidelnΘ nßdvo°φ, sev°enΘ fasßdami t°φ stejn∞ vysok²ch obytn²ch k°φdel a zadnφ rovnou stranou v∞₧e, obφhaly v obou patrech pavlaΦe, kterΘ spojovaly jednotlivΘ mφstnosti vΦetn∞ kobek ve v∞₧i. Trojk°φdl² palßc m∞l dvacet Üest a₧ dvacet sedm mφstnostφ, z nich₧ nejmΘn∞ t°etina byla zaklenuta ₧ebrov²mi klenbami. Setkßvßme se tu
s pestr²m rejst°φkem protiklad∙ mezi nepravidelnostφ mφstnostφ
a neΦekan²m u₧itφm pravidelnΘho klenebnφho obrazce, tak typickΘho pro dvorskou hu¥. Jejφ prßci nejlΘpe doklßdß hradnφ kaple v prvnφm pat°e, v nφ₧ slou₧φval mÜe mistr Jan Hus. Tvo°ila ji lo∩ lichob∞₧nφkovΘho tvaru s ark²°ov²m presbytß°em umφst∞n²m mimo jejφ osu. Lo∩ osv∞tlovalo jedinΘ obdΘlnΘ okno se sedßtky ve v²klenku. Zaklenuta byla dv∞ma poli k°φ₧ovΘ klenby, ponechßvajφcφmi p°i obou kratÜφch stranßch ₧ebry neΦlen∞nΘ troj·helnΘ ·seky. Tomuto vcelku nelogickΘmu °eÜenφ odpovφdalo i umφst∞nφ detail∙. Presbytß° prochßzel obvodovou zdφ Üikmo, tak₧e navenek mu jedna st∞na zßv∞ru s oknem chyb∞la. Mezi pravidelnou klenbou zßv∞ru a triumfßlnφm obloukem, kter² odd∞loval presbytß° od lod∞, z∙stal op∞t ₧ebry neΦlen∞n², tentokrßt lichob∞₧n² ·sek valenΘ klenby. V prvnφm pat°e zßpadnφho k°φdla byl velk² plochostrop² sßl.
Krakovec dosp∞l a₧ na samou hranici, k nφ₧ bylo mo₧no p°i omezovßnφ obrannΘ slo₧ky hradu v∙bec dojφt. Stojφ tφm na p°echodu
k mladÜφm zßmk∙m, k nim₧ by, podobn∞ jako tomu bylo nap°φklad
ve Francii, v²voj dosp∞l, kdyby nebyl p°ervßn v²buchem husitskΘho revoluΦnφho hnutφ.