Velk² d∙raz na pohodlnΘ a krßsnΘ bydlenφ (palßc na Krakovci p°ekonßvß poΦtem mφstnostφ a jejich vybavenφm prakticky vÜechny souΦasnΘ i karlovskΘ hrady) sv∞dΦφ o vysokΘ ·rovni pra₧skΘho krßlovskΘho dvora, kterß ovlivnila i v²znaΦnΘ ÜlechtickΘ stavebnφky. Podobn∞ jako na ToΦnφku p°estßvß b²t v∞₧ klφΦovou obrannou stavbou, v pohledu ze zadnφho nßdvo°φ na Krakovci dokonce nijak nevynikß. Krakovec p°edstavuje vrchol na cest∞ k elegantnφmu, reprezentativnφmu a pohodlnΘmu bydlenφ, jakΘ v∙bec mohl poskytnout st°edov∞k² hrad, m∞l-li hradem jeÜt∞ z∙stat.
Slu₧eb dvorskΘ huti vyu₧φvali i dalÜφ Ülechtici z okruhu krßle
a arcibiskupa, kter², jak jeÜt∞ uvidφme, pat°il k p°ednφm stavebnφk∙m v zemi. Jednφm z nich byl i N∞pr z Roupova, kter² p°estavoval svΘ rodovΘ sφdlo nedaleko P°eÜtic. P°esto₧e je dnes Roupov t∞₧ce poÜkozen, zvlßÜt∞ jeho z°ejm∞ nejstarÜφ Φßst, a hrad prod∞lal rozsßhlou pozdn∞ gotickou p°estavbu, lze si o N∞prov∞ stavb∞ ud∞lat alespo≥ obrysovou p°edstavu. Nßdvo°φ zde op∞t obklopovala t°i obytnß k°φdla, z nich₧ se nejlΘpe zachovalo zadnφ. Nad valen∞ zaklenut²m p°φzemφm a prvnφm patrem obsahovalo toto k°φdlo velk² sßl, sklenut² dv∞ma poli k°φ₧ov²ch kleneb, jejich₧ konzoly vzhledem
k nepravidelnΘmu p∙dorysu nebyly v rozφch. Nßdvo°φ z°ejm∞ stejn∞ jako na Krakovci obφhaly pavlaΦe spojujφcφ jednotlivΘ mφstnosti.
