HusitskΘ revoluΦnφ hnutφ, tato slavnß kapitola naÜich nßrodnφch
d∞jin, znamenalo v celΘ tehdejÜφ feudßlnφ Evrop∞ nejmohutn∞jÜφ
a nejrozsßhlejÜφ pokus o zm∞nu spoleΦenskΘho °ßdu. Do pop°edφ se dostßvajφ nespokojenΘ, utiskovanΘ slo₧ky spoleΦnosti - p°edevÜφm venkovskß a m∞stskß chudina, vedenß drobn²mi feudßly a chud²mi kn∞₧φmi. Prvnφm cφlem ·tok∙ bo₧φch bojovnφk∙ - husit∙, zaÜtφt∞n²ch uΦenφm mistra Jana Husa, se stßvß nejmocn∞jÜφ feudßl - p°ebujelß, rozma°ilß a ve sv²ch skutcφch zcela bezohlednß cφrkev. Ji₧ od dob Karlov²ch, kdy se jφ poda°ilo nab²t obrovskΘho jm∞nφ, se oz²valy hlasy volajφcφ po nßprav∞ marnotratnΘho a zahßlΦivΘho ₧ivota jejφch p°edstavitel∙, tak odliÜnΘho od k°es¥ansk²ch ideßl∙. HusitÜtφ bojovnφci rßzn∞ p°eÜli k Φin∙m a uΦinili nesmlouvav² konec sv∞tskΘm u panovßnφ cφrkve. Pokud byla hlavnφm cφlem jejich ·tok∙ cφrkevnφ panstvφ, p°idßvali se k nim i p°φsluÜnφci vysokΘ kaliÜnickΘ (husitskΘ) Ülechty, ochotn∞ se obohacujφcφ na ·kor cφrkve. Na klßÜtery a jinΘ cφrkevnφ statky se souΦasn∞ vrhli i velcφ katoliΦtφ feudßlovΘ. Pospφchali, aby je "vzali do ochrany". V²sledek byl ovÜem v obou p°φpadech stejn². Kdy₧ byla sv∞tskß moc cφrkve vyvrßcena z ko°en∙ a jejφ majetek rozchvßcen, ztratila naprostß v∞tÜina vyÜÜφch Ülechtic∙ o husitskΘ revoluΦnφ hnutφ zßjem a d°φve nebo pozd∞ji se dostala do tßbora jeho zap°isßhl²ch nep°ßtel.
