Na jednΘ stran∞ tak stßli bohatφ, v boji vycviΦenφ feudßlovΘ se sv²mi hrady a na druhΘ venkovskß a m∞stskß chudina. Tedy obrn∞n²
a dob°e vyzbrojen² jezdec proti tak°ka nechrßn∞nΘmu p∞Üßkovi. Nepom∞r sil, ji₧ na prvnφ pohled tak patrn², mohla vyrovnat jedin∞ skuteΦn∞ radikßlnφ zm∞na ve zp∙sobu vedenφ boje. P°ineslo ji husitskΘ vojenstvφ, kterΘ je ·pln²m pop°enφm st°edov∞kΘho vßleΦnictvφ a jeho₧ mnohΘ zßsady polo₧ily zßk1ßd novov∞kΘho vojenskΘho um∞nφ.
Abychom mohli pochopit rozsah i dosah tohoto revoluΦnφho p°evratu, musφme se alespo≥ n∞kolika slovy zmφnit o tom, jak bojovala feudßlnφ vojska. Jejich zßkladem a ·dernou silou bylß t∞₧kß obrn∞nß jφzda, ji₧ tvo°ili p°φmo Ülechtici. Ideßlem ka₧dΘho "₧eleznΘho pßna" bylo p°edevÜφm dokßzat stateΦnost v osobnφm souboji. Ruku v ruce s touto touhou Üla nekßze≥ a neochota pod°φdit se n∞jakΘmu velenφ. Vlastnφ bitva, zapoΦatß jeÜt∞ spo°ßdan²m nßjezdem ·tvaru ₧elezn²ch pßn∙, se rozpadla do nep°ehlednΘ t°φÜt∞ osobnφch souboj∙. V tomto stßdiu
ji₧ velitel nemohl pr∙b∞h boje ovlivnit, nanejv²Ü mohl poslat do bitevnφ v°avy zßlohy. OvÜem rytφ°skß Φest si ₧ßdala, aby velitel byl v Φele bitvy. To znamenß, ₧e se do vφru Üarvßtek vrhal mezi prvnφmi a o jejφm vlastnφm pr∙b∞hu m∞l tak t∞₧ko p°ehled. P∞chota m∞la vylo₧en∞ pomocnou funkci. Pokud pr∙b∞h celΘ akce vy₧adoval jakΘkoliv dalÜφ prßce, muselo pro n∞ mφt feudßlnφ vojsko v zßloze poΦetnΘ houfy lidφ, nebo si je narychlo sehnat.
