Po urozenΘm a stateΦnΘm rytφ°i p°ece nikdo nemohl chtφt, aby budoval opevn∞nφ tßbora, pomßhal p°i stavb∞ oblΘhacφch stroj∙ nebo hloubil podkopy. Pokud vlastnφ sφly nedostaΦovaly a v okolφ se nepoda°ilo sehnat dostatek mφstnφch obyvatel a donutit je k prßci, ·sp∞ch celΘ akce byl vß₧n∞ ohro₧en. V podstat∞ bychom mohli °φci, ₧e ka₧d² vßlΦil do znaΦnΘ mφry na svou p∞st. Nestaral se p°φliÜ o to, co d∞lajφ jeho nejbli₧Üφ spolubojovnφci, o n∞jakΘ vzßjemnΘ podpo°e
a spoluprßci r∙zn²ch Φßstφ vojska ani nemluv∞. Feudßlnφ vojska bojovala proto, aby zφskala co nejv∞tÜφ ko°ist. Jestli₧e se jednou dala do plen∞nφ, nebylo ji₧ sφly, kterß by je zastavila. A zdßnliv∞ vyhranß bitva se pak p°φchodem posil protivnφka mohla lehce zm∞nit v drtivou porß₧ku.
Ji₧ v pr∙b∞hu 14. stoletφ se v Evrop∞ zaΦφnajφ ·sp∞Ün∞ prosazovat p∞Üφ oddφly, a¥ ji₧ jsou to angliΦtφ luΦiÜtnφci Φi jednotky Üv²carsk²ch m∞st. PovÜimn∞me si, ₧e jsou to prßv∞ m∞sta, jejich₧ ₧oldnΘ°i p°inßÜejφ do feudßlnφho vßleΦnictvφ nov² prvek. DalÜφ novinkou, kterß se ve 14. stoletφ zaΦφnß objevovat a kterß se poslΘze stßvß smrteln²m nebezpeΦφm pro hrady, jsou d∞la. Prozatφm jeÜt∞ t∞₧kΘ a nemotornΘ hrubΘ puÜky p∙sobφ vφce rßmusu ne₧ Ükody a nep°φtele spφÜe d∞sφ,
ne₧ aby ho vß₧n∞ ohro₧ovaly.
Takov² byl tedy stav vojsk, kterß se chystala rozdrtit nepom∞rn∞ h∙°e vyzbrojenΘ husitskΘ p∞Üφ houfy. Husitsk²m bojovnφk∙m se vÜak poda°ilo nalΘzt proti t∞₧kΘ, obrn∞nΘ panskΘ jφzd∞ ·Φinnou zbra≥.
