Naopak p°esv∞dΦenφ o sprßvnosti v∞ci, za ni₧ bojujφ, a odhodlßnφ dovΘst boj a₧ k vφt∞znΘmu konci hrßly svou nezanedbatelnou ·lohu
p°i upev≥ovßnφ organizace, kterß umo₧nila vzßjemnou souΦinnost jednotliv²ch Φßstφ vojska. Kdybychom si zjednoduÜen∞ m∞li p°iblφ₧it rozdφl mezi vojsky obou stran, je mo₧nΘ °φci, ₧e husitΘ bojovali jako jeden mu₧, zatφmco jejich protivnφci tvo°ili neuspo°ßdan² dav samostatn²ch jedinc∙. HusitΘ polo₧ili zßklad novov∞kΘho pojetφ boje. JednotlivΘ slo₧ky se navzßjem podporovaly a ve sv²ch akcφch na sebe navazovaly. VÜe se tak pod°φdilo jednotnΘmu zßm∞ru a skupiny p∞Üφch bojovnφk∙, jφzda, st°elba, vozy a dalÜφ se tak staly souΦßstφ mechanismu, z n∞ho₧ pramenila p°evaha nad neukßzn∞n²m, ₧iveln∞ se bijφcφm protivnφkem. Zde ji₧ byla skuteΦn∞ vytvo°ena vojenskß strategie a taktika. Aby se mnohdy slo₧itΘ operace daly lΘpe zvlßdnout, rozd∞lili husitΘ svΘ vojsko na menÜφ, lehce ovladatelnΘ jednotky. HusitÜtφ hejtmanΘ byli v naprostΘ v∞tÜin∞ p°φsluÜnφky ni₧Üφ Ülechty a p°ed vypuknutφm husitskΘho revoluΦnφho hnutφ proÜli tvrdou Ükolou drobnΘ vßlky Φi bojovali v cizφch slu₧bßch, nap°φklad v Polsku. Tito vojenÜtφ odbornφci vypracovali zcela novou taktiku, dokonale vyu₧φvajφcφ terΘnu, morßlnφ p°evahy, kßzn∞ sv²ch vojsk a v neposlednφ °ad∞ i v tehdejÜφm m∞°φtku masovΘho nasazenφ d∞lost°electva.
PalnΘ zbran∞ a jejich vyu₧itφ p°edstavovaly dalÜφ trumf husitsk²ch vojsk. D∞la neboli puÜky, jak se jim tehdy °φkalo, se zaΦala objevovat
v druhΘ polovin∞ 14. stoletφ. Jejich ·Φinnost nebyla velkß, ovÜem jejich cena znaΦnß.
