V²voj paln²ch zbranφ plynule pokraΦoval, a je tedy pochopitelnΘ,
₧e p°i ·pravßch starÜφch hrad∙ se p°edevÜφm musela vylepÜovat jejich obranyschopnost, kterß siln∞ zaostßvala za rozvojem oblΘhacφch metod i stroj∙. Z tohoto hlediska m∞ly st°edov∞kΘ hrady v ╚echßch
ve srovnßnφ s ostatnφ Evropou urΦitou v²hodu, nebo¥ byly opat°eny parkßny. T∞₧kß d∞la toti₧ neÜla postavit na ·zkΘ hradebnφ ochozy, tak₧e parkßn byl zpoΦßtku k jejich umφst∞nφ p°φmo p°edurΦen. Pro ΦeskΘ hrady bylo naopak nev²hodou, a to velmi v²raznou, ₧e principy flankovßnφ p°enesenΘ k nßm ji₧ ve 13. stoletφ nebyly dßle rozvφjeny
a nynφ musely b²t v nouzi znovu pracn∞ objevovßny.
Hned prvnφ akce husitsk²ch vßlek nßzorn∞ ukßzaly nev²hody dosavadnφch hradeb, kterΘ se daly brßnit pouze z ochoz∙. Ji₧ p°i oblΘhßnφ NovΘho Hradu u Kunratic v roce 1421 se nepoΦetnΘmu husitskΘmu d∞lost°electvu poda°ilo zniΦit vÜechny ochozy, tzv. zßbradla, tak₧e hrad z∙stal bez mo₧nosti obrany a zßhy padl. Tomuto smrtelnΘmu nebezpeΦφ se Φelilo z°φzenφm °ady ·zk²ch Üt∞rbinov²ch st°φlen p°i zemi. I vlastnφ ochoz se rychle m∞nil. St°elc∙m z ruΦnic ji₧ cimbu°φ neposkytovalo dostateΦnΘ krytφ, a proto se mezery mezi zuby zazdφvaly a takΘ v tΘto zazdφvce z∙stßvaly pouze Üt∞rbinovΘ st°φlny.
U novostaveb se rovnou budovaly siln∞jÜφ krycφ zdi se st°φlnami. Aby st°elc∙m nezvlhl prach, zakr²vala cel² ochoz st°φÜka. Cimbu°φ tak nahradily plnΘ zdi se st°φlnami, Φast∞ji vÜak st°eleckΘ chodbiΦky.
