Obranyschopnost tohoto v²hodn∞ polo₧enΘho vrcholovΘho hradu zlepÜily i novΘ zemnφ opev≥ovacφ Φlßnky - p°φkop, val a zajφmavß, do p°edpolφ vysunutß sypanß zemnφ baÜta, velmi pokrokov² prvek, s nφm₧ se setkßme i u zemnφho opevn∞nφ pernÜtejnsk²ch staveb.
O podφlu mistra Benedikta Rejta na velkolepΘ p°estavb∞ starΘho hradu v BlatnΘ, kter² byl majetkem nejvyÜÜφho purkrabφho Krßlovstvφ ΦeskΘho a v∙dce katolickΘ Ülechty Zde≥ka Lva z Ro₧mitßlu, nenφ pochyb. Znßm² palßc, kter² zde Rejt zbudoval, uzav°el °adu jeho sv∞tsk²ch staveb.
Pozdn∞ gotickΘ a ran∞ renesanΦnφ ·pravy hrad siln∞ zm∞nily. Nejprve bylo zbo°eno opevn∞nφ mezi jeho ob∞ma Φßstmi a ·rove≥ p°edhradφ se mohutn²mi navß₧kami srovnala s jßdrem. Dv∙r tφm zφskal zhruba dneÜnφ rozm∞ry, ovÜem tehdy jej uzavφralo jeÜt∞ p°φΦnΘ k°φdlo s romßnskou kaplφ. P°estavba zapoΦala ·pravami staveb
u vstupnφ brßny, zvlßÜt∞ ji₧nφho k°φdla s gotickou kaplφ. Tyto prßce vÜak jeÜt∞ neprovßd∞l Benedikt Rejt. Jeho dφlem je pouze jihozßpadnφ palßc, vybudovan² mezi lety 1515 a 1530. Z°ejm∞ neÜlo
o novostavbu, jak to dosv∞dΦujφ konstrukΦnφ nesrovnalosti, kterΘ nemohly vzniknou p°i jednΘ fßzi v²stavby. Vysokß dvoupatrovß stavba, p°izd∞nß k nßro₧φ zßpadnφho, dnes zaniklΘho k°φdla, mφvala snad jeÜt∞ jedno hrßzd∞nΘ polopatro. Ob∞ jejφ delÜφ st∞ny nad ·rovnφ p°φzemφ Φlenily dva ark²°e, zaklenutΘ lunetov²mi klenbami.
