Ark²°e se otvφraly do dvou plochostrop²ch mφstnostφ, p°φzemφ
a sklep byly zaklenuty. Velkß renesanΦnφ okna bohat∞ prosv∞tlovala rozlehlΘ reprezentativnφ prostory. Jednotlivß patra byla spojena krom∞ Ünekov²ch schodiÜ¥ jeÜt∞ hlavnφm dvouramenn²m, o n∞co mladÜφm schodiÜt∞m. SouΦßstφ palßce byl i ni₧Üφ zßpadnφ p°φstavek, v obdobφ romantismu zakonΦen² vyhlφdkovou terasou.
Palßc v BlatnΘ pochßzφ z poslednφho obdobφ Rejtovy Φinnosti.
Jeho stroh² vznosn² sloh byl ovlivn∞n ÜaÜkou architekturou Arnolda VestfßlskΘho. Nelze vylouΦit, ₧e p∙vodn∞ m∞ly b²t zaklenuty
i mφstnosti, nejen ark²°e. Sφla obvodov²ch zdφ, kterß by o takovΘm zßm∞ru sv∞dΦila, je vÜak dßna i tφm, ₧e t°i z nich tvo°φ b²valß hradba. Nenφ tedy jasnΘ, zda byl palßc zcela dohotoven podle p∙vodnφho plßnu, Φi nikoliv. Bez ohledu na to mß vÜak tento palßc v d∞jinßch naÜφ architektury svΘ pevnΘ mφsto, kterΘ sprßvn∞ rozpoznal ji₧ architekt Grueber, jen₧ po polovin∞ minulΘho stoletφ na hrad∞ provßd∞l novogotickΘ ·pravy a naÜt∞stφ se prßv∞ z t∞chto d∙vod∙ Rejtova palßce tΘm∞° nedotkl.
Stejn∞ v²razn∞ jako stavby Rejtovy se do v²voje naÜich hrad∙,
ale i architektury v∙bec zapsala i p°estavba K°ivoklßtu, kter² nechal Vladislav zcela p°ebudovat. Vznikl tak modern∞ opevn∞n², reprezentativnφ objekt, poskytujφcφ veÜker² obytn² komfort. Krßl v∞noval svou pozornost K°ivoklßtu, jedinΘmu krßlovskΘmu hradu, kter² mu v zemi z∙stal, p°edevÜφm proto, ₧e tak po p°esφdlenφ do Budφna mohl dostateΦn∞ jasn∞ dßvat najevo sv∙j zßjem o ╚echy.
