|
Co je spamming?
ZaΦn∞me nejprve s b∞₧nou listovnφ
poÜtou - takΘ se vßm v poslednφ dob∞ stßvß, ₧e ve svΘ poÜtovnφ schrßnce
nachßzφte Φφm dßl tφm vφce reklamnφch materißl∙, kterΘ vßm tam p°ichßzφ bez
toho, ₧e by jste si o n∞ n∞komu °ekli, Φi jin²m zp∙sobem dali podn∞t k jejich
zasφlßnφ? Nemusφ to b²t zdaleka jen takovΘ zßsilky, kterΘ jsou °ßdn∞ ofrankovßny, zasφlßny poÜtou a doruΦovßny
poÜtovnφ doruΦovatelkou, jsou to stejn∞ tak dob°e reklamnφ letßky, kterΘ do
poÜtovnφch schrßnek systematicky rozhazujφ lidΘ, najatφ k takovΘto roznßÜce a
obchßzejφcφ vÜechny domy v urΦitΘ oblasti.
Jist∞ existujφ lidΘ, kter²m takov²to zp∙sob "reklamy a₧ pod nos"
vyhovuje, a kte°φ na ni reagujφ pozitivn∞ - n∞co z nabφzen²ch slu₧eb a produkt∙
si skuteΦn∞ koupφ. To ostatn∞ je i ·Φel, kter² inzerenti sledujφ a kv∙li kterΘmu
svΘ reklamnφ kampan∞ podnikajφ. Jist∞ se najdou i
lidΘ, kter²m takovΘto kampan∞ takΘ p°ichßzφ vhod, ale ze zcela jinΘho d∙vodu -
za sb∞r papφru se sice platφ dost mßlo, ale i tak to m∙₧e pro n∞koho b²t vφtanΘ
finanΦnφ p°ilepÜenφ. Stejn∞ tak ale existujφ i lidΘ, kte°φ se budou cφtit
obt∞₧ovßnφ tφmto zp∙sobem reklamy, kter²
nepova₧ujφ za korektnφ. Ti p°edvφdav∞jÜφ se dokonce obßvajφ, kam a₧ by mohla
dojφt eskalace masovΘ distribuce reklam - poÜtovnφ doruΦovatelky budou roznßÜet
tolik reklam, ₧e na skuteΦn∞ d∙le₧itΘ zßsilky by se takΘ nemuselo dostat. PoÜtovnφ schrßnky, dimenzovanΘ na "normßlnφ" objemy
poÜty, by byly neustßle p°epln∞ny zbyteΦnostmi, a kam by se dßvaly skuteΦn∞
d∙le₧itΘ zßsilky? 1
Nynφ si mφsto b∞₧nΘ listovnφ schrßnky,
dopis∙, papφrov²ch letßk∙, prospekt∙ a katalog∙ p°edstavte poÜtu elektronickou,
jednotlivΘ zprßvy, a k nim i p°φpadnΘ p°φlohy - v podob∞ spustiteln²ch program∙,
obrßzk∙, databßzφ, spreadsheet∙ apod. Pokud n∞kdo rozesφlß nevy₧ßdanΘ zßsilky tφmto elektronick²m zp∙sobem, a d∞lß
to ve velkΘm (neboli hromadn∞), pak prßv∞ to je spamming.
Specifika spammingu
Spamming, jako hromadnΘ rozesφlßnφ
nevy₧ßdan²ch zßsilek, bohu₧el nenφ vßzßn jen na elektronickou poÜtu. Jde o
zp∙sob zneu₧itφ jakΘhokoli elektronickΘho komunikaΦnφho mechanismu, kter² funguje
na distribuΦnφm principu - tedy na principu rozesφlßnφ jednoho a tΘho₧ exemplß°e
zprßvy (zde nevy₧ßdanΘ zßsilky) k mnoha p°φjemc∙m souΦasn∞. V prost°edφ
Internetu na tomto distribuΦnφm
principu fungujφ krom∞ elektronickΘ poÜty nap°φklad takΘ tzv. sφ¥ovΘ noviny
(netnews, USENET). Ostatn∞, neÜvar spammingu se poprvΘ v²znamn∞ji rozÜφ°il prßv∞
v prost°edφ USENETu (viz Φlßnek o historii USENETu a
Internetu), a teprve pozd∞ji se rozÜφ°il i do prost°edφ elektronickΘ
poÜty. Do budoucna lze oΦekßvat, ₧e tento neÜvar ohrozφ i dalÜφ formy
elektronickΘ komunikace fungujφcφ na distribuΦnφm principu, existujφcφ i teprve
p°ipravovanΘ.
V Φem je ale hlavnφ nebezpeΦφ spammingu? ProΦ je tento neÜvar jeÜt∞ mnohem
nebezpeΦn∞jÜφ, ne₧ jeho "listovnφ" podoba s tiÜt∞n²mi reklamnφmi
letßky v naÜich listovnφch poÜtovnφch schrßnkßch? D∙vod∙ je celß °ada, vezm∞me
to tedy popo°ad∞.
V∞tÜφ efektivnost
Elektronickß mΘdia majφ obecn∞ jednu v²znamnou
p°ednost p°ed tiÜt∞n²mi materißly - jejich nßkladovß k°ivka roste v²razn∞
pomaleji, ne₧ u materißl∙ tiÜt∞n²ch. V praxi to znamenß, ₧e elektronickΘ
rozmno₧enφ reklamnφho materißlu v podob∞ datovΘho souboru do velmi mnoha exemplß°∙ p°ijde mnohem lacin∞ji, ne₧ tisk stejnΘho poΦtu
tiÜt∞n²ch materißl∙, a s rostoucφmi poΦty exemplß°∙ se disproporce jeÜt∞
zv∞tÜuje. Stejnß ·vaha p°itom platφ i pro samotnΘ elektronickΘ distribuΦnφ
mechanismy, kterΘ fungujφ mnohem lacin∞ji, rychleji a
celkov∞ efektivn∞ji, ne₧ jejich "neelektronickΘ" ekvivalenty. Nap°φklad
zaplatit si Φlov∞ka, kter² bude cel² den roznßÜet letßky po domech a strkat je
lidem do jejich schrßnek, stojφ urΦitΘ penφze, a "v²konnost" takovΘhoto
distribuΦnφho mechanismu je relativn∞ omezenß.
Naproti tomu elektronickΘ rozeslßnφ, kup°. elektronickou poÜtou, dß rozesilateli v
zßsad∞ stejn∞ prßce, jako rozeslßnφ jednoho jedinΘho exemplß°e zprßvy (mß-li k
dispozici vhodn∞ upraven² seznam adres, na kterΘ mß b²t zßsilka distribuovßna). Navφc je takovßto elektronickß distribuce nesmφrn∞ rychlß.
Ale to jeÜt∞ nenφ zdaleka vÜechno, pokud jde o jejφ v²hodnost pro rozesilatele!
P°esun nßklad∙ na n∞koho jinΘho
Specifikou Internetu (i sφt∞ USENET s jejφmi sφ¥ov²mi novinami) je
"spoleΦn²" (kooperativnφ) zp∙sob financovßnφ provozu. To v praxi znamenß,
p°i urΦitΘm zjednoduÜenφ, ₧e vÜichni se podφlφ na placenφ vÜeho. Platφ to
samoz°ejm∞ i pro distribuΦnφ mechanismy jako elektronickou poÜta a sφ¥ovΘ noviny,
a nap°φklad prßv∞ u elektronickΘ poÜty to znamenß, ₧e nßklady na p°enos ka₧dΘ jednotlivΘ zprßvy
hradφ cel² °et∞zec subjekt∙: odesilatel, poskytovatel p°ipojenφ, p°φjemce
(podrobn∞ji o d∙vodech viz zde). To je velmi
d∙le₧it² a zßsadnφ rozdφl oproti fungovßnφ b∞₧nΘ listovnφ poÜty - v tΘ nese
veÜkerΘ nßklady odesilatel zßsilky, kter² platφ "poskytovateli" (poÜt∞)
za doruΦenφ zßsilky a₧ na mφsto jejφho urΦenφ. V p°φpad∞ elektronickΘ poÜty
nese odesilatel jen Φßst nßklad∙ na p°enos zprßvy. DalÜφ Φßst nesou poskytovatelΘ p°ipojenφ (resp. provozovatelΘ
pßte°nφch sφtφ), kte°φ ale fungujφ na b∞₧nΘm komerΦnφm principu a svΘ
nßklady p°enßÜφ nep°φmo na svΘ zßkaznφky. KoneΦn∞ nemalou Φßst nßklad∙
nese p°φm²m zp∙sobem i p°φjemce zprßvy - ten platφ svΘmu poskytovateli za p°φstup k Internetu (a tφm mj. kompenzuje jeho
nßklady), a dßle platφ i za svΘ konkrΘtnφ fyzickΘ napojenφ na nejbli₧Üφ
vstupnφ bod do sφt∞ svΘho poskytovatele. Velmi Φasto jde o u₧ivatele, kter² se
p°ipojuje k Internetu komutovan∞, po modemu a prost°ednictvφm
ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, tak₧e zde platφ za pou₧φvßnφ telefonu, samoz°ejm∞ do
kapsy Telecomu.
Zd∙razn∞me si to jeÜt∞ jednou: kdy₧ n∞kdo n∞komu poÜle zßsilku elektronickou
poÜtou, platφ jen Φßst nßklad∙ s tφm spojen²ch. DalÜφ Φßst t∞chto nßklad∙
nese p°φjemce zprßvy. Bude-li to zprßva vy₧ßdanß, o jejφ₧ p°ijetφ p°φjemce
stojφ, pak je to v po°ßdku. Je-li to ale zßsilka nevy₧ßdanß, kterou p°φjemce
v∙bec nechce, proΦ by za ni m∞l platit? Prßv∞ zde je nesmφrn∞ d∙le₧it² moment:
spamming, pou₧φvan² pro reklamnφ kampan∞,
umo₧≥uje p°enΘst v²znamnou Φßst nßklad∙ t∞chto kampanφ na n∞koho jinΘho, ne₧
je provozovatel kampan∞ (konkrΘtn∞ na adresßty tΘto kampan∞). Navφc takov²m
zp∙sobem, ₧e posti₧enφ majφ jen dosti omezenΘ mo₧nosti se tomuto tahßnφ pen∞z z
vlastnφ kapsy ·Φinn∞ brßnit. EkonomovΘ by jist∞
v∞d∞li, jak ÜkodlivΘ je pro celkovou ekonomiku spoleΦnosti mo₧nost, aby n∞kterΘ
subjekty, neschopnΘ kr²t nßklady na vlastnφ fungovßnφ, mohly tyto nßklady
p°enßÜet na jinΘ subjekty, navφc bez jejich souhlasu o snadnΘ mo₧nosti obrany.
Ud∞lejme si nynφ malou orientaΦnφ kalkulaci, abychom tuÜili v jakΘm °ßdu se
vynucenΘ nßklady p°φjemc∙ mohou pohybovat. P∙jde-li o u₧ivatele, kter² je k
Internetu p°ipojen prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, pak v pracovnφ dob∞
vÜednφho dne zaplatφ za ka₧dΘ zapoΦatΘ t°i minuty 2,25 KΦ. K tomu je nutnΘ
p°ipoΦφtat jeÜt∞ nßklady na samotn² p°φstup do Internetu - vezmeme-li nejmenÜφ
Φasov∞ zßvisl² tarif, pak u₧ivatel zaplatφ za ka₧dou minutu 1,- KΦ. Tak₧e za
t°φminutovΘ "pob²vßnφ" v Internetu
zaplatφ p°es p∞t korun, a jakmile p°ekroΦφ hranici t°φ minut, dostßvß se hned
nad osm korun atd. Za n∞kolik mßlo minut pobytu v Internetu se samoz°ejm∞ dß stihnout
docela dost - v praxi ale nap°φklad sta₧enφ jednΘ jedinΘ zprßvy, ke kterΘ n∞kdo
p°ibalil t°eba megabytov² soubor se svou obchodnφ
nabφdkou (t°eba naformßtovan² text s n∞kolika barevn²mi obrßzky, nap°. jako
dokument MS Wordu), m∙₧e stahovßnφ takovΘto jedinΘ zprßvy zabrat i n∞kolik minut,
za kterΘ nßÜ hypotetick² u₧ivatel zaplatφ ze svΘ
kapsy n∞kolik korun.
Pravdou je, ₧e jinΘ zp∙soby p°ipojenφ k Internetu (nap°. pevnou linkou, sdφlenou
vφce u₧ivateli) m∙₧e vyjφt ekonomicky mnohem v²hodn∞ji. Na druhΘ stran∞ je ale
pravdou i obrßcenß ·vaha: odesilatel (spammer) m∙₧e odeslat jedinou zprßvy na mnoho
adres souΦasn∞ (v tom smyslu, ₧e od n∞j odchßzφ jedin² exemplß° zprßvy). Nech¥
za toto odeslßnφ zaplatφ jednu nßkladovou jednotku (a¥ u₧ je jakßkoli). SkuteΦnΘ
rozeslßnφ zßsilky na jednotlivΘ adresy provßdφ a₧ poÜtovnφ server, kterΘmu
spammer svou zßsilku p°edal, a od n∞j ji₧
odchßzφ n r∙zn²ch a samostatn²ch zprßv. Ka₧dß z nich je p°ijata jednφm
konkrΘtnφm p°φjemcem, kter² za jejφ p°ijetφ takΘ n∞co zaplatφ - nech¥ je to
stejnß nßkladovß jednotka. Pak vÜe lze shrnout takΘ takto: inicißtor (spammer) sßm zaplatil jednu jednotku, ale p°inutil n ostatnφch
u₧ivatel∙ aby na jeho aktivity p°isp∞li celkem n jednotkami. Jen si zkuste dosadit za
onu hypotetickou jednotku n∞kolik mßlo halΘ°∙ a₧ korun, a za Φφslo n klidn∞
stovky, tisφce, a₧ t°eba desetitisφce. U₧
tuÜφte, proΦ majφ n∞kte°φ lidΘ takov² zßjem o provozovßnφ spammingu? A u₧
tuÜφte, proΦ se to ostatnφm velmi siln∞ nelφbφ?
Obt∞₧ovßnφ
Podle toho, co jsme si naznaΦili v p°edchozφm odstavci, spamming obt∞₧uje
u₧ivatele tφm, ₧e je nutφ vynaklßdat jejich prost°edky a zdroje na takovΘ
Φinnosti, kterΘ oni sami neiniciovali, se kter²mi velmi Φasto nesouhlasφ a dokonce
proti nim i aktivn∞ bojujφ - tedy Φinnosti, kterΘ by oni sami jinak v∙bec ned∞lali,
neprovozovali, Φi jinak se na nich nepodφleli.
Nejde p°itom zdaleka jen o krytφ p°φm²ch a nep°φm²ch nßklad∙ na tyto
Φinnosti. Jde i o Φas a pozornost u₧ivatel∙, kte°φ musφ sami rozpoznat ₧e jde o
nevy₧ßdanou zßsilku a zareagovat na ni (nejspφÜe vymazßnφm). Obvykl² argument
spammer∙ o tom, ₧e "p°eci staΦφ jen zmßΦknout DELETE" je siln∞ zavßd∞jφcφ - kdy₧ u₧
u₧ivatel zaplatil za to, ₧e nevy₧ßdanß zprßva "p°itekla" a₧ do jeho
poÜtovnφho programu, musφ jeÜt∞ v∞novat urΦit² Φas a pozornost samotnΘ
identifikaci zprßvy jako nevy₧ßdanΘho spammu. U jedinΘ zprßvy to nenφ nijak bolestnΘ, ale p°edstavte si t°eba, ₧e takov²chto
nevy₧ßdan²ch zprßv dostßvßte stovky denn∞! Bude vßs pak jeÜt∞ bavit probφrat se
zßplavou zbyteΦnostφ, aby jste naÜli skuteΦn∞ d∙le₧itou zprßvu? Pokud se
souΦasn² nßr∙st spammingu nepoda°φ vΦas zastavit - a to nebude nijak lehkΘ, proto₧e motivace spammer∙ je
pom∞rn∞ velkß - pak takovßto situace opravdu reßln∞ hrozφ.
Omezovßnφ funkΦnosti
DalÜφm velmi d∙le₧it²m momentem je skuteΦnost, ₧e p°enos nevy₧ßdan²ch
zßsilek spot°ebovßvß takΘ v²znamnΘ systΘmovΘ zdroje - nap°φklad p°enosovou
kapacitu dostupn²ch p°enosov²ch cest, mφsto na disku pro doΦasnΘ uchovßvßnφ
zprßv, v²poΦetnφ kapacitu pro svΘ zpracovßnφ atd. Op∞t zde platφ, ₧e Φφm vφce
je zprßv distribuovan²ch v rßmci spammingu, tφm vφce systΘmov²ch zdroj∙ spot°ebovßvajφ, a tφm mΘn∞ zdroj∙ zb²vß pro
skuteΦn∞ d∙le₧itΘ zprßvy. Op∞t je dobrΘ si uv∞domit, ₧e pokud trend spammingu
bude pokraΦovat a eskalovat, budou nevy₧ßdanΘ zprßvy tvo°it stßle v∞tÜφ procento
veÜkerΘho "poÜtovnφho" provozu, a na skuteΦn∞ d∙le₧itΘ zprßvy bude zb²vat stßle mΘn∞ a mΘn∞. V nejhorÜφm
p°φpad∞ pak m∙₧e dojφt i k tomu, ₧e kv∙li nevy₧ßdan²m zprßvßm nebude mo₧nΘ
p°enßÜet v∙bec nic, a tedy ani vy₧ßdanΘ v∞ci.
Uka₧me si na dvou konkrΘtnφch p°φkladech, ₧e k takov²mto situacφm m∙₧e
dochßzet ji₧ dnes. Prvnφm p°φkladem nech¥ je b∞₧nß poÜtovnφ schrßnka, kterou
zßkaznφk dostßvß od svΘho InternetovΘho providera v rßmci svΘho p°ipojenφ k
Internetu. Ze zcela praktick²ch d∙vod∙ b²vß objem takovΘto schrßnky shora omezen
(proto₧e ani providerovy disky nejsou libovoln∞
nafukovacφ), nejΦast∞ji na 1 megabyte, p°iΦem₧ v p°φpad∞ pot°eby v∞tÜφ
schrßnky si zßkaznφk musφ p°iplatit. Jestli₧e ale n∞kdo tomuto zßkaznφkovi poÜle
n∞jakou v∞tÜφ zßsilku, t°eba jedinou velikosti megabytu, dojde k zapln∞nφ jeho
schrßnky a dalÜφ zprßvy se tam ji₧ nevejdou.
Podobn∞ i v p°φpad∞ menÜφch zßsilek - p°edstavte si t°eba u₧ivatele, kter² na
n∞kolik dnφ odcestuje a nevybφrß si svou schrßnku. V tΘ se mu rychle zaΦnou
hromadit nevy₧ßdanΘ zbyteΦnosti, a na skuteΦn∞ d∙le₧itΘ zprßvy ji₧ nezbude mφsto. Dφky mechanism∙m fungovßnφ elektronickΘ poÜty v
Internetu takovΘto nedoruΦitelnΘ zßsilky sice mohou n∞kolik dnφ poseΦkat na svΘ
doruΦenφ na jin²ch mφstech (nap°φklad u odesilatele, kter² se je neustßle sna₧φ
odeslat), ale po tomto obdobφ se nedoruΦenΘ zprßvy
ztrßcφ (resp. jsou vraceny jako nedoruΦitelnΘ). Zkuste pak n∞koho p°esv∞dΦovat,
₧e n∞jakß takovßto nedoruΦenß zprßva byla pro vßs nesmφrn∞ d∙le₧itß (Ülo
t°eba o nabφdku v²hodnΘho kontraktu), a jejφm nedoruΦenφm vßm vznikla po°ßdn∞
velkß Ükoda - zkuste tuto Ükodu vymßhal na
spammerech, kte°φ zp∙sobili p°epln∞nφ vaÜφ poÜtovnφ schrßnky.
Pon∞kud nßzorn∞jÜφm p°φkladem mohou b²t b∞₧nΘ mobilnφ telefony - ty z nich,
kterΘ jsou vybaveny podporou p°enosu zprßv SMS (Short Message System) fungujφ jako
malΘ poÜtovnφ terminßly. Majφ vlastnφ pam∞¥ na n∞kolik mßlo krßtk²ch
textov²ch zprßv (zprßv SMS), nap°. deseti Φi dvaceti takov²chto zprßv, a tuto
pam∞¥ lze velmi rychle zaplnit, naΦe₧ mobilnφ telefon ji₧ nenφ schopen dalÜφ
zprßvy p°ijφmat (dokud nedojde k p°eΦtenφ a
smazßnφ zprßv). Podobn∞ jsou na tom i n∞kterΘ textovΘ pagery, a do budoucna bude
stejnß ·vaha jist∞ platit ipro nejr∙zn∞jÜφ osobnφ komunikßtory a za°φzenφ typu
mobilnφch digitßlnφch asistent∙, vΦetn∞ terminßl∙ p°ipravovan²ch systΘm∙ LEO.
Z tohoto druhΘho p°φkladu vypl²vß jeÜt∞ jeden velmi d∙le₧it² fakt: spamming
je neÜvarem, kter² se net²kß zdaleka jen elektronickΘ poÜty Φi sφ¥ov²ch novin
(netnews) - jde obecn∞ o problΘm vÜech slu₧eb, pracujφcφch na distribuΦnφm
principu. |
|
