Historie dneÜnφho Internetu se zaΦala psßt Üedesßt²ch letech, v obdobφ vrcholφcφ studenΘ vßlky. Tehdy si ministerstvo obrany USA nechalo zalo₧it v²zkumnou sφ¥ jmΘnem ARPANET, kterß m∞la v praxi ov∞°it zajφmavou myÜlenku: je mo₧nΘ vybudovat takovou sφ¥, kterß by p°eΦkala i jadern² ·tok nep°φtele? Takovou sφ¥, jejφ₧ zb²vajφcφ Φßst by dokßzala fungovat i v situaci, kdy zbytek je nep°φtelem odst°elen?

Vzhledem k obvykle dosti vysokΘ inteligenci u₧ivatel∙ sφt∞ USENET se vÜelijakΘ °et∞zovΘ dopisy, nabφdky pyramidov²ch her a nßvody na rychlΘ zbohatnutφ p°φliÜ neujaly, nezp∙sobily vß₧n∞jÜφ komplikace, a staly se spφÜe otßzkou urΦitΘho sφ¥ovΘho folkl≤ru.

Prßv∞ zmi≥ovanΘho roku 1994 vÜak doÜlo v prost°edφ USENETu k dalÜφmu velkΘmu p°φpadu, kter² doslova vstoupil do d∞jin a stal se p°φmo uΦebnicov²m p°φkladem zneu₧itφ informaΦnφch technologiφ. Byl to p°φpad man₧el∙ Lawrence Cantera a Marty SiegelovΘ, dvou prßvnφk∙ provozujφcφch v USA imigraΦnφ prßvo. Jejich malß advokßtnφ kancelß° se zab²vala takΘ tφm, ₧e pro svΘ klienty podßvala p°ihlßÜky do tzv. Green Card Lotery (loterie, ve kterΘ se vyhrßvajφ tzv. zelenΘ karty ud∞lujφcφ obΦanstvφ USA), a jednoho dne se rozhodli oslovit dalÜφ potencißlnφ klienty prost°ednictvφm USENETu. Ud∞lali to opravdu d∙kladn∞, najali si programßtora, kter² jim napsal specißlnφ skript, prost°ednictvφm kterΘho rozeslali svou nabφdku (stylu: "za 100 USD za vßs vyplnφme p°ihlßÜku do loterie") snad do ·pln∞ vÜech existujφcφch diskusnφch skupin USENETu (kter²ch tehdy bylo 5 a₧ 6 tisφc).

Masovost jejich zneu₧itφ USENET-u si v niΦem nezadala s masovostφ reakce, kterou sv²m Φinem vyvolali: p°es 35 000 siln∞ nesouhlasn²ch odpov∞dφ, kterΘ dostali od rozzu°en²ch u₧ivatel∙ USENETu, rychle zaplnilo p°es 73 GB diskovΘho prostoru jejich InternetovΘho providera (kter² je okam₧it∞ odpojil, ale C&S jej ihned za₧alovali). Co ale bylo d∙vodem tak ostrΘ reakce? Co vlastn∞ advokßtnφ kancelß° Canter&Siegel poruÜila?

Odpov∞∩ je nutnΘ hledat v sφ¥ovΘ etice (netiket∞), kterß v dob∞ akademickΘho vyu₧itφ Internetu a USENETu rezolutn∞ zakazovala jakΘkoli komerΦnφ vyu₧itφ, samoz°ejm∞ vΦetn∞ inzerßt∙ na komerΦnφ produkty a slu₧by - takovΘto inzerßty byly vÜeobecn∞ pova₧ovßny za n∞co naprosto nep°φpustnΘho. Nemo₧nost komerΦnφho vyu₧itφ dokonce vypl²vala i ze statutu tehdejÜφ pßte°nφ sφt∞ akademickΘho Internetu, kterou byla sφ¥ NSFNET (provozovanß a placenß grantovou agenturou National Science Foundation): tato pßte°nφ sφ¥ m∞la svou strategii p°ijatelnΘho vyu₧itφ (tzv. Acceptable Use Policy), kterß komerΦnφ provoz zakazovala.

NicmΘn∞ v b°eznu roku 1994, kdy se vÜe odehrßlo, ji₧ byla pon∞kud jinß situace: USENET p°estal b²t samostatnou sφtφ poΦφtaΦ∙ komunikujφcφch prost°ednictvφm modem∙ a telefon∙, a stal se logickou podsφtφ Internetu (resp. uzlovΘ poΦφtaΦe USENETu si svΘ diskusnφ p°φsp∞vky vym∞≥ovaly prost°ednictvφm Internetu). Samotn² Internet mezitφm ji₧ takΘ zaΦal p°echßzet do rukou komerΦnφ sfΘry - p°echod jeÜt∞ zdaleka nebyl ·pln², ale na druhΘ stran∞ ji₧ takΘ neplatilo to, ₧e komerΦnφ vyu₧itφ Internetu nep°ipadalo v ·vahu. Ji₧ ve zmφn∞nΘm roce 1994 se lidΘ p°ipojovali k Internetu prost°ednictvφm ryze komerΦnφch provider∙, kte°φ fungovali pln∞ na komerΦnφm principu. Nepsanß pravidla sluÜnΘho chovßnφ, mimo jinΘ zakazujφcφ jakΘkoli komerΦnφ inzerßty, vÜak platila nadßle - by¥ pouze neformßln∞, na konsensußlnφ bßzi.

Efekt p°φpadu Canter&Siegelovß byl pro u₧ivatele USENETU (a Internetu obecn∞) nesmφrn∞ bolestiv² a zdrcujφcφ zejmΘna proto, ₧e Ülo o prvnφ pr∙nik morßlky komerΦnφho sv∞ta do sv∞ta akademick²ch zvyklostφ. Jednalo se o prvnφ st°et kooperativnφho, znaΦn∞ liberßlnφho a v zßsad∞ neziÜtnΘho zp∙sobu fungovßnφ s mnohem drsn∞jÜφm zp∙sobem fungovßnφ komerΦnφho sv∞ta, zalo₧enΘho na konkurenci a snaze prosadit se a zvφt∞zit nad druh²m. U₧ivatelΘ USENEtu a Internetu nßhle pochopili, ₧e existujφ lidΘ bez skrupulφ, kte°φ se nebudou cφtit nijak vßzßni tradiΦnφmi zvyklostmi a dosavadnφm duchem vÜeobecnΘ korektnosti, a nebudou vßhat ud∞lat cokoli, co by jim mohlo p°inΘst n∞jak² u₧itek Φi prosp∞ch. SkuteΦnost, ₧e prvnφmi byli prßv∞ dva prßvnφci, byla velmi p°φznaΦnß.

U₧ivatelΘ USENETu se samoz°ejm∞ necht∞li smφ°it s chovßnφm subjekt∙ jako C&S, a zaΦali hledat cesty jak se nßsledk∙m jejich chovßnφ brßnit, nebo jak takovΘto chovßnφ rovnou p°ekazit. Morßlnφ apely nenachßzely ₧ßdnou odezvu, stejn∞ jako snahy st∞₧ovat si na chovßnφ advokßtnφ kancelß°e u jejich profesnφ komory. Nakonec tedy USENETu nezbylo ne₧ se brßnit tφm, v Φem je nejsiln∞jÜφ - technick²mi prost°edky.

V prost°edφ USENEtu a jeho diskusnφch skupin toti₧ existuje mo₧nost, jak autor konkrΘtnφho p°φsp∞vku m∙₧e tento sv∙j p°φsp∞vek pozd∞ji zruÜit (zneplatnit, zneviditelnit, smazat), a to i v dob∞, kdy je tento p°φsp∞vek u₧ distribuovßn mezi jednotliv²mi servery sφ¥ov²ch novin (news servery). èikovn²m trikem je pak mo₧nΘ dosßhnout toho, aby tento mechanismus ruÜenφ (tzv. cancelling) mohl iniciovat i n∞kdo jin², ne₧ skuteΦn² autor p∙vodnφho p°φsp∞vku.

T∞₧iÜt∞ zßjmu spammer∙ o jejich ne₧ßdoucφ aktivity se mezitφm p°esunulo, z diskusnφch skupin sφ¥ov²ch novin (netnws) v rßmci dnes ji₧ virtußlnφ sφt∞ USENET, k elektronick²m konferencφm a Internetu obecn∞. D∙vod∙ je n∞kolik - krom∞ samotnΘho faktu, ₧e USENET se dnes ji₧ dokß₧e docela ·Φinn∞ brßnit, jde zejmΘna o profil u₧ivatel∙ USENETu a ·Φastnφk∙ elektronick²ch konferencφ. Sφ¥ovΘ noviny v rßmci USENETU jsou toti₧ stßle jeÜt∞ do znaΦnΘ mφry domΘnou "akademicky orientovan²ch" u₧ivatel∙, zatφmco "ne-akademiΦtφ" u₧ivatelΘ spφÜe tφhnou k elektronick²m konferencφm. Lze to vysv∞tlit nejen urΦitou tradicφ, ale zejmΘna faktem, ₧e pro prßci se sφ¥ov²mi novinami je nutn² specifick² klientsk² program (by¥ dnes velmi snadno dostupn²), zatφmco pro ·Φast v elektronick²ch konferencφch postaΦuje libovoln² klient elektronickΘ poÜty (proto₧e elektronickΘ konference jsou vlastn∞ jen specifick²m zp∙sobem prßce s elektronickou poÜtou).

V p°φpad∞ zasφlßnφ spamm∙ do diskusnφch skupin sφ¥ov²ch novin spammer v∙bec nepot°eboval znßt konkrΘtnφ adresy p°φjemc∙ - vzhledem k fungovßnφ sφ¥ov²ch novin je ani znßt nemohl. Svou nevy₧ßdanou zßsilku adresoval diskusnφ skupin∞ jako takovΘ, a p°φjemcem se pak stal ka₧d², kdo se p°ihlßsil k odb∞ru p°φsp∞vk∙ danΘ skupiny. V p°φpad∞ elektronick²ch konferencφ to bylo v zßsad∞ stejnΘ - spammerovi zde staΦφ znßt adresu konference jako takovΘ, na kterou se p°φsp∞vky do konference zasφlajφ. Z tΘto adresy jsou pak p°φsp∞vky obvykle automaticky a bez zßsahu lidskΘho moderßtora rozesφlßny podle seznamu ·Φastnφk∙, kter² mß sprßvce konference k dispozici. Spammer zde tak vyu₧φvß (Φi spφÜe zneu₧φvß) toho, ₧e n∞kdo jin² shromß₧dil seznam lidφ zainteresovan²ch na diskusi k urΦitΘmu tΘmatu (a sßm jim poÜle n∞co, co s tφmto tΘmatem obvykle v∙bec nesouvisφ).

V poslednφ dob∞ se ale zaΦφnß rozmßhat takΘ dalÜφ forma spammingu - spamme°i si zaΦφnajφ sami budovat svΘ vlastnφ distribuΦnφ seznamy, podle kter²ch pak svΘ spammy rozesφlajφ. Zp∙sob, jak²m zφskßvajφ adresy sv²ch ob∞tφ, m∙₧e b²t r∙zn² - n∞kte°φ pou₧φvajφ roboty (automaticky fungujφcφ programy), kterΘ prohledßvajφ WWW strßnky a vyhledßvajφ v nich elektronickΘ adresy. DalÜφ mo₧nostφ je "vykrßdßnφ" vÜelijak²ch adresß°∙ na Internetu, listserver∙ (program∙, zajiÜ¥ujφcφch funkci sprßvce konference), Φi monitorovßnφ diskuse v sφ¥ov²ch novinßch a elektronick²ch konferencφch.

Pokud jde o nßÜ Φesk² Internet, zde si dovolφm konstatovat, ₧e p°es urΦitΘ v²jimky a nesm∞lΘ pokusy nßs skuteΦn² spamming spφÜe teprve Φekß. O to vφce je pot°eba proti n∞mu bojovat (vΦetn∞ boje osv∞tou) ji₧ dnes. Prvnφ vlaÜtovky se ale ji₧ oz²vajφ.

U p°φle₧itosti lo≥skΘho Invexu (1997) se k myÜlence spammingu p°ihlßsila firma MRP - Informatics s.r.o ze SluÜovic, se sφdlem ve Zlφn∞. V p°edveΦer zahßjenφ tΘto v²stavy rozeslala na mnoho individußlnφch adres a do n∞kter²ch elektronick²ch konferencφ spam, jeho₧ plnΘ zn∞nφ vidφte zde.

Podstatou nabφdky firmy MRP bylo hotovΘ komplexnφ °eÜenφ pro spamming - poÜtovnφ robot, neboli program samoΦinn∞ rozesφlajφcφ spammy na zadanΘ adresy, a k n∞mu databßze 30 000 adres, "vyt∞₧en²ch" z ΦeskΘho a slovenskΘho Internetu, samoz°ejm∞ bez v∞domφ a bez souhlasu jejich majitel∙. P°φznaΦn² byl i "marketingov² obal" celΘho produktu, oznaΦovanΘho jako "Marketingovß bomba na Internetu".

Kdy₧ jsem na zmφn∞nΘm Invexu navÜtφvil stßnek firmy MRP Informatics a ptal se na etiΦnost jejich jednßnφ, dostalo se mi uΦebnicovΘ odpov∞di hodnΘ "vyhlßÜen²ch" advokßt∙ Cantera a SieglovΘ: "nenφ to protizßkonnΘ, a co ₧e je n∞jakß etika Internetu?"

JeÜt∞ v pr∙b∞hu Invexu vyÜlo n∞kolik Φlßnk∙, upozor≥ujφcφch na aktivity firmy MRP Informatics, a velmi intenzivn∞ se o tom diskutovalo i v Φesk²ch diskusnφch skupinßch a elektronick²ch konferencφch. Mnoho lidφ jeÜt∞ p°φmo na Invexu navÜtφvilo stßnek firmy MRP a protestovalo proti jejich zßm∞r∙m, a dalÜφ protesty nßsledovaly elektronickou cestou i po skonΦenφ Invexu. ╚esk² Internet tedy vyvinul nemal² tlak na prvnφ v²znamn∞jÜφ spammery, a tento tlak p°inesl urΦit² efekt - firma MRP Informatics t²den po skonΦenφ Invexu rozeslala zajφmav∞ formulovanou omluvu, ve kterΘ vyz²vß posti₧enΘ aby se sami explicitn∞ "odhlßsili" z jejφch seznam∙.