|
The Madeira Thing #6 | 1. den | 2. den | 3. den | 4. den | 5. den | 6. den | 7. den | 8. den| U₧ p°edem radÜi °eknu, ₧e tento den byl nejlepÜφ na Madei°e v∙bec. ╪φkßm to proto, aby snad n∞jakß udßlost nevyzn∞la negativn∞, proto₧e to nenφ pravda. VÜe se mi lφbilo. Tedy samoz°ejm∞ a₧ na pßr zanedbateln²ch drobnostφ, kterΘ vÜak nebyly tak hroznΘ (v podstat∞ nebyly v∙bec hroznΘ, Ülo nap°φklad o situaci, ve kterΘ jsem si mßlem vykloubil kotnφk, nebo jsem byl zasa₧en do hlavy kamenem). vφm, ₧e u₧ to bude znφt ohran∞, ale o snφdan∞ a zim∞ se radÜi ani zmi≥ovat nebudu. Autobus nßm jel v 11.15, ale ONI cht∞li v nßvalu jakΘhosi divnΘho blßznovstvφ vyrazit u₧ 45 minut p°edtφm, p°iΦem₧ cesta na zastßvku i se zastßvkami na svaΦinu trvala asi tak p∞t minut. Nakonec jsem je po dlouhΘm dohadovßnφ p°emluvil, tak₧e vyÜli jen 30 minut p°edem a jß jsem zatφm v hotelu psal. 7 minut p°edem jsem vyrazil. P°iÜel jsem na zastßvku d°φve ne₧ oni, ale to vßs u₧ urΦit∞ napadlo. S NIMI, jeÜt∞ zßpolφcφmi se mnou na poli naprosto irelevantnφ a kontraproduktivnφ diskuze na tΘma chozenφ vΦas, jsem vyjel. Cesta shity autobusem moc p°φjemnß nebyla. Sm∞°ovali jsme na zßpad na jedinou neobydlenou Φßst ostrova, poloostrovy (jmΘno (p°edpoklßdßm, ₧e tady to je bug, nebo opravdu netypickΘ jmΘno - pozn. honzaq ;-)).
Ihned, jak jsme vystoupili z
autobusu, ofoukl nßs siln² vφtr a dal nßm na srozum∞nou, ₧e ta palma na
parkoviÜti tam je jedin²m porostem a to jeÜt∞ ne na dlouho. Z parkoviÜt∞
vedla ztezka asi 7km dlouhß, a₧ tΘm∞° na konec poloostrova. Mezi autobusem
lidφ byl dokonce i pßr Φech∙, kte°φ, jak jsme pozd∞ji zjistili, bydleli ve
stejnΘm hotelu jako my. Vyrazili jsme. Po prvnφch pßr desφtkßch metr∙ se
do nßs op°el siln² severnφ vφtr. Nebyl to pouze poryv, ale foukalo tak
siln∞ po°ßd. Ch∙ze tak byla ve v∞tru velmi obtφ₧nß. Litoval jsem, ₧e nemßm
sluneΦnφ br²le, avÜak pak jsem si uv∞domil, ₧e nasadit si je a zakr²t si
tak slzejφcφ oΦi by niΦemu nepomohlo, nebo¥ by mn∞ na nose dφky v∞tru moc
dlouho nez∙staly. Po pßr minutßch jsme doÜli k severnφ vyhlφdce. Rozdφl
mezi tou severnφ, rozbou°enou a divokou stranou a tou ji₧nφ poklidnou byl
·₧asn². Moc jsme se vÜak kochat nemohli, proto₧e vyhlφdka byla vysunuta
dop°edu a nebyla niΦφm chrßn∞na, tak₧e bylo velice obtφ₧nΘ udr₧et se na
nohou a v∞tÜina lidφ (₧e jich tam moc nebylo) se plazila v kleΦe. OΦi
opravdu pßlili, tak₧e jsme se odtam brzo vytratili. Z mφrnΘho zßv∞t°φ u₧
to bylo trochu lepÜφ a mohli jsme tak obdivovat nßdhernou pustou krajinu
bez jedinΘho stromu pokrytou jen sv∞₧φ, straÜn∞ zelenou trßvou. Matka nßs
brzo opustila. P°i jednom mφrnΘm v²stupu si toti₧ zaΦala st∞₧ovat a to
vyvrcholilo o 100m dßle, kde byl vφtr obzvlßÜt∞ siln² a v poryvech nßs
strhßval na zem. Sφlu v∞tru bych odhadoval na 150-200km v poryvech. Tam to
matka vzdala, tak₧e jsem ji musel vyprovodit dol∙ a pak jeÜt∞ zpßtky
v²stup nahoru. Sφla v∞tru byla ale opravdu ·₧asnß, nikde jinde jsem tak
siln² vφtr neza₧il. Foukal neustßle a nebyla ₧ßdnß obtφ₧ se na n∞j
polo₧it. Kdy₧ jste vÜak Φekali a₧ se utiÜφ, mohl vßs p°ekvapit rßz o
konzistenci tlakovΘ vlny, p°ed nφm₧ vßs s 0.2s p°edstihem varovalo jen
zaÜust∞nφ trßvy v dßlce. Ve stoje vßs srazil na zem, v kleΦe vßs donutil
se n∞Φeho chytnout. Nedivφm se matce, ₧e to tam stejn∞ jako dalÜφch 95%
turist∙ vzdala. Vyvstaly tu i jistΘ neΦekanΘ obtφ₧e. Vφtr zvedal i v∞tÜφ
kamφnky, tak₧e krom∞ toho, ₧e jste si museli chrßnit oΦi, museli jste si
chrßnit i celou tvß°, proto₧e nßraz kamφnku o velikosti hracφ sklen∞nΘ
kuliΦky rychlostφ tak 40-50km/h byl dost bolestiv². A pak jste si takΘ
museli chrßnit uÜi, nebo¥ z v∞tru vßs dost bolely. Aha, mßlem bych
zapomn∞l na t°etφ obtφ₧ a toti₧ tu, ₧e jsem se mßlem udusil, proto₧e se
kv∙li v∞tru Üpatn∞ d²chalo. Musφm °φct,₧e v tu chvφli se m∞ i trochu zvedl
adrenalin a u₧il jsem si trochu toho zdravΘho nap∞tφ, co₧ jsem na tomhlo
ostrov∞ neΦekal. "DoÜel" jsem k mφstu, kde Φekal fotr, co nejvφc jsme
stßhl ba¥oh a vydali jsme se na dalÜφ cestu. èlo se opravdu Üpatn∞ a z
neustßlΘho p°idr₧ovßnφ skßly jsem m∞l brzo od°enΘ ruce. Tak to Ülo jeÜt∞
asi dv∞st∞ metr∙, po kter²ch jsme se dostali na druhou stranu h°ebenu, kde
byl vφtr o hodn∞ klidn∞jÜφ a Ülo se relativn∞ dob°e. Na Φuracφ zastßvce
jsem si dokonce mohl vyt°epat navßtΘ kamφnky z boty, tak₧e se Ülo jeÜt∞
lφp. Slunce jasn∞ svφtilo, tak₧e jsme se s otcem mohli u₧ tradiΦn∞
pokochat v²hledy na ob∞ strany oceßnu. Na jednΘ stran∞ rozbou°en²,
rozbφjejφcφ se o ·tesy v n∞kolika metrov²ch sprÜkßch p∞ny, kter² lΘtala a₧
k nßm nahoru, asi o 100m v²Ü dφky v∞tru. Na druhΘ stran∞ pak mo°e mφrnΘ a
klidnΘ, pouze zvln∞nΘ rychle se pohybujφcφmi mal²mi vlnkami vychßzejφcφmi
z jednoho bodu, kam foukal vφtr, kter² se p°ehoupl p°es h°eben. JeÜt∞ lΘpe
to vypadalo, kdy₧ se strhla malß sprÜka a kdy jste mohli spat°it, jak vφtr
dΘÜ¥ unßÜφ a vytvß°φ tak vlastn∞ indikßtory svΘho pohybu. Po asi hodin∞
cesty jsme se dostali p°ed velk² zßv∞reΦn² kopec. P°i v²stupu, kde jsem
mimochodem potkali ony dva Φechy z autobusu, a kter² byl podporovßn v∞trem
vanoucφm nßm dozad, jsme mohli spat°it °adu zßliv∙ a ostr∙vk∙. My jsme je
vÜak p°φliÜ nespat°ili, nebo¥ nßs mnohem vφce zajφmala blφzkß pr∙rva, ve
kterΘ bysme mohli rychle skonΦit. Na vrcholu p°i zaslou₧enΘm jφdle jsme si
s fotrem uv∞domili, ₧e na celΘm poloostrov∞ jsou jen Φty°i ╚eÜi. Cestou
zpßtky jsme takΘ ud∞lali pßr fotek a vÜimli si n∞kolika zajφmav²ch
geologick²ch ·kaz∙, kterΘ rozeklanΘ ·tesy odhalovali. JeÜt∞ jsme vid∞li i
jinΘ ·kazy, jako byla nap°φklad dßma v lodiΦkßch a pßn v polobotkßch.
Stßly dokonce a₧ za super-v∞trnou z≤nou, co₧ bylo opravdu obdivuhodnΘ. No,
a pak jsme prost∞ Üli na plß₧, kterß byla stejn∞ p∞kn∞ chabß a odjeli jsme
do hotelu rozvrzan²m autobusem, p°iΦem₧ nastala apokalypsa, tak₧e jsme ani
nestihli naÜi obvyklou veΦe°i. harlequin |
