Na tomto mφst∞ se objevujφ r∙znß psanφ, kterß se n∞jak vztahujφ k tomu, co Black Point d∞lß. Tedy nejen recenze, kterΘ psavci napsali k r∙zn²m CD a MC, ale i jejich nßzory na souΦasn² stav hudby v ╚echßch (mo₧nß i ve sv∞t∞), na BP, na èφmu a na jinΘ. ZhuÜt∞no to p∙sobφ vφc ne₧ zajφmav∞.

BLOW

Blow - Rolls Royce in the Dance Club


Blow jsou na naÜφ scΘn∞ ji₧ n∞jakou dobu pojmem a tak lze jen uvφtat, ₧e jim vychßzφ prvnφ album. Sice mo₧nß trochu p°ekvapiv∞ u firmy, kterß se podobn∞ zam∞°enΘ hudb∞ doposud nev∞novala, co₧ je vÜak pot∞Üujφcφ a vypovφdß (p°inejmenÜφm) o prolφnßnφ r∙zn²ch styl∙ a tajφcφ p°edpojatosti vydavatelsk²ch dramaturgiφ. Mezinßrodnφ slo₧enφ kapely by u nßs jeÜt∞ p°ed Φasem budilo pozornost, dnes nikoho nep°ekvapφ. I to p°edstavuje posun. Album zaΦφnß znaΦn∞ razantn∞, a tΘhle lajny se v podstat∞ dr₧φ cel²ch p∞tapadesßt minut. Razancφ je ale v tomto p°φpad∞ myÜleno vφc ne₧ pouh² p°φval decibel∙ a po°ßdnΘ dardy. Muzika Blow je ostrß. ┌vodnφ Desire je toho krßsn²m d∙kazem - po zlov∞stn²ch syntezßtorech nastoupφ naÜlßpnutΘ bicφ, aby ustoupily zp∞vu, kter² takΘ nenφ ₧ßdn²m sametem. Bodej¥ by ne, kdy₧ zp∞vaΦka "krade konφm"... V Paradise najdeme krßsn∞ rozhßzenΘ bicφ a hezkΘ samplovΘ opakovßnφ zp∞vu. JunglovΘ bicφ, nad nimi₧ se klenou lehce disonantnφ plochy klßves zde vytvß°ejφ p°φjemnΘ nap∞tφ. I'll Break It zaΦφnß Φistou kytarou, pak se ale funkov∞ rozhoupß. JazzovΘ vyhrßvky klßves a valivß basa jako u Prince nebo elektrickΘho Davise, a citliv∞ pou₧it² sax, to vÜe, vΦetn∞ chytrΘho zakvφlenφ kytary d∞lß z tΘhle v∞ci mo₧nß nejlepÜφ skladbu alba. To je vÜak celΘ velice pestrΘ a v²₧ivnΘ, plnΘ mal²ch f≤rk∙, kter²ch si Φlov∞k zaΦne vÜφmat a₧ na n∞kolikßt² poslech. Krßsnß je rytmickß Pride Comes Before A Fall, Blow Job zaΦφnß citacφ Elvisova It's Now Or Never, pak p°ijde v²let od "lehkΘho k tvrdΘmu rocku", p°iΦem₧ sekanß metalovß kytara se s junglov²mi bicφmi snßÜφ vφc ne₧ dob°e, a to samΘ platφ i pro Elvise. Asi by se dost divil... Skladba se tak pohybuje jak v rovin∞ hudebnφho humoru a nadsßzky, funguje vÜak i jako regulΘrnφ track. Album Rolls Royce In Dance Club je moc fajn, nicmΘn∞, mφsto Rolls Royce bych si spφÜ p°edstavoval po°ßdn∞ nadupan² Jeep ve vysok²ch otßΦkßch, jak p°i rychle puÜt∞nΘ spojce a plnΘm ceresu vyhrßbne protektory v podlaze dφru.

- Rauvolf Josef, Stereo a Video, Φ.10/2000

╚INNA

╚inna - ╚tvrtek


╚eskß scΘna bezpochyby opl²vß spoustou skupin, kterΘ zda°ile navazujφ na tvorbu sv²ch angloamerick²ch vzor∙. Mnohdy jim nelze up°φt originßlnφ nßpady, obΦas se dφky sv²m instrumentßlnφm v²kon∙m sv²m vzor∙m vyrovnajφ. NicmΘn∞ jde v₧dy o hudbu, kterß mß svΘ z°etelnΘ ko°eny ve zcela jin²ch kulturnφch souvislostech. Jednou ze skupin, kterΘ vykraΦujφ vlastnφ cestou bez evidentnφch a jasn∞ popsateln²ch ko°en∙, a kterΘ tudφ₧ je pot°eba kvalitativn∞ stav∞t v²Üe ne₧ mnohΘ jejich kolegy, je bezesporu pra₧skß ╚inna.

╚inna sama sebe ₧ßnrov∞ oznaΦuje jako 'radikßlnφ Üanson'. V jejφ muzice hudebnφ chirurg bezpochyby najde prvky z Captaina Beefhearta, Toma Waitse, Johna Calea Φi domßcφch Psφch vojßk∙. Rozhodn∞ vÜak ╚inn∞ neup°e osobitΘ hudebnφ a zejmΘna textovΘ nßpady, onu snahu prodφrat se hudebnφm lesem po vlastnφ steziΦce. Skupina, kterß p°ed n∞kolika lety vznikla v pra₧skΘ hospod∞ U vyst°elen²ho oka dφky setkßnφ texta°e, trumpetisty a zp∞vßka Zde≥ka 'Hmyzßka' Novßka (druhdy to opory happeningovΘho sdru₧enφ Äeny) a skladatele a pianisty Petra Komßra Soudka (bez znßmΘ muzikantskΘ minulosti), rozhodn∞ neopl²vß p°ehnan²mi instrumentalistick²mi p°ednostmi. O to 'ÜirÜφ' je jejφ duÜe. Na zßklad∞ jednoduch²ch hudebnφch motiv∙, kterΘ stavφ klavφr a podporuje je rytmika (bicφ & baskytara) a proza°uje je tu a tam impresionistickΘ zapojenφ saxofonu, trubky, cella, ba i cimbßlu, stavφ ╚inna svΘ podivnΘ pφsn∞, kterΘ jdou p°edevÜφm po slovnφm obsahu Novßkov²ch text∙ (mnohΘ z nich nemajφ daleko k surrealismu, ovÜem v²teΦnß prßce s jazykem je zcela zplnoprßv≥uje) a v²razu jeho zp∞vu, kter² dokß₧e i zdßnlivou banalitu umocnit na ·rove≥ niternΘho sd∞lenφ.

Novßk tvrdφ, ₧e ╚inna nevznikla z vnit°nφ pot°eby vyjad°ovat se hudebnφm jazykem, n²br₧ proto, ₧e 'vÜichni u₧ m∞li kapelu, tak proΦ bychom ji nem∞li my...'. Album ╚tvrtek (produkovanΘ Miroslavem Wankem z alternativnφ skupiny U₧ jsme doma) naznaΦuje, ₧e opravdu nadanφ tv∙rci majφ co °φci i v p°φpad∞, kdy se sami nikam nehrnou.

- Ond°ej Bezr

dalÜφ Φlßnky...

EDICE ARCHIV

Archiv nenφ podnikßnφ ani charita


Vydavatelstvφ Black Point (je₧ slavφ desßtΘ v²roΦφ zalo₧enφ a v rßmci letnφho festivalu Litom∞°ick² ko°en, zasv∞cenΘmu t∞mto narozeninßm, bude mo₧nost jednorßzov∞ uvid∞t i dnes u₧ tΘm∞° nevystupujφcφ kapely typu OZW, AtomovΘ mihule, Invalidnφho d∙chodu, mo₧nß i Äen Φi Michaelova str²Φka) je proslulΘ nejen vydßvßnφm aktußlnφch nahrßvek Echt!u, MikolßÜe Chadimy a dalÜφch opor Φi nad∞jφ naÜφ scΘny, ale takΘ bohat²m archφvem star²ch nahrßvek p°evß₧n∞ z alternativnφ a undergroundovΘ oblasti. Donedßvna tuto Φßst svΘho katalogu (zΦßsti p°evzatΘho od Chadimovy p°edrevoluΦnφ samizdatovΘ znaΦky Fist Records) Üφ°ila v²hradn∞ na kazetßch. Od lo≥skΘho podzimu zaΦφnß b²t situace jinß. Majitel Black Pointu Old°ich èφma se rozhodl vybranΘ nahrßvky remasterovat a nabφdnout posluchaΦ∙m ve formßtu kompaktnφch disk∙. Nßsledujφcφ vypravovßnφ vydavatele o vzniku a dosavadnφch titulech edice Archiv ovÜem mimo jinΘ doklßdß, ₧e se cel² projekt postupn∞ ₧ßnrov∞ rozpφnß a v dohlednΘ budoucnosti se nad∞jeme i alb, stojφcφch za hranicφ nekomerΦnφho rocku hodn∞ daleko.

PRO╚?

Zjistil jsem, ₧e vydßvat tyhle v∞ci je prost∞ pot°eba. ╚φm d∞lßÜ vφc aktußlnφch kapel, zjiÜ¥ujeÜ, ₧e o ty starΘ je Φφm dßl menÜφ zßjem. A pak p°ijde okam₧ik, kdy si °ekneÜ - zßjem bude u₧ jen menÜφ a menÜφ, nenφ na co Φekat. Je to takovΘ trochu sebevra₧ednΘ rozhodnutφ, proto₧e vφÜ, ₧e to nejen nevyd∞lß, ale pravd∞podobn∞ se to ani nezaplatφ.

JAK?

V∞tÜina star²ch nahrßvek je pochopiteln∞ v hroznΘm stavu. Sna₧φm se hledat optimßlnφ mo₧nosti jejich technickΘho vyΦiÜt∞nφ a pochopiteln∞ musφm p°ihlφ₧et k cen∞. Jist∞ jsou studia, ze kter²ch by byl zvuk jeÜt∞ lepÜφ, ale stßlo by to desetkrßt tolik. To u tak nφzk²ch nßklad∙ - t°i sta nebo p∞t set kus∙ - nejde.
Po°ßd mi chyb∞l n∞kdo, kdo by za sluÜnΘ penφze d∞lal obaly na jednotlivΘ tituly. Zjistil jsem, ₧e nejjednoduÜÜφ je unifikovan² obal celΘ edice Archiv. M∙j dlouholet² spolupracovnφk Jirka SynßΦek vymyslel takov², kter² vypadß jako studiov² pßsek, polepen² nßlepkami, jeho₧ st°edobodem je p°erastrovanß fotka kapely.

KOLIK?

Nap°φklad ZabφjaΦku jsem vydal bez jakΘhokoliv oΦekßvßnφ. Myslel jsem si, ₧e t∞ch t°i sta kus∙ tady budu mφt p∞t let a obΦas si ji n∞kdo koupφ. Ale v tuto chvφli u₧ jsou dv∞ t°etiny nßkladu pryΦ, co₧ je docela milΘ. Samoz°ejm∞ - z byznysmenskΘho hlediska je to ·pln² nesmysl a jako podnikatel se chovßm jako idiot. Edice Archiv ale nenφ podnikßnφ. OvÜem nevnφmßm ji ani jako charitu, kterou se Φasto mnozφ vydavatelΘ nekomerΦnφ muziky zaÜti¥ujφ. Je to prost∞ moje sb∞ratelskß vßÜe≥, jsem posedl² svojφ rozmazlenostφ. Rozma°ile utrßcφm penφze Black Pointu, zatφmco bych za n∞ t°eba mohl ud∞lat klip n∞kterΘ souΦasnΘ kapele - ale proΦ bych to d∞lal, kdy₧ si m∙₧u vydat Archiv? Jsou to konec konc∙ moje penφze.

CO TE╧?

EXTEMPORE: ZabφjaΦka

(program z p°elomu let 1978-79, koncertnφ nahrßvka z klubu U Zßbransk²ch, titulnφ program dopl≥ujφ coververze punkov²ch pφsniΦek - jedny z prvnφch v ╚echßch)

Sßm jsem si hodil klacek pod nohy, proto₧e jsem ji vydal skoro zßrove≥ s nov²m albem MCH Bandu Karneval. Ale cht∞l jsem to ud∞lat u₧ t°i roky, tak co... ZabφjaΦka sice nenφ od Extempore ·pln∞ nejslavn∞jÜφ, ale je to p°elomovß v∞c z doby, kdy z kapely odeÜel Neduha, Extempore zaΦal ÜΘfovat MikolßÜ Chadima a zm∞nil sound kapely i celΘ jejφ vid∞nφ sv∞ta a muziky. Dneska pro n∞koho ZabφjaΦka mo₧nß nevyznφvß hudebn∞ a textov∞ ·pln∞ p°esv∞dΦiv∞. Ale je p°ekvapivΘ - a potvrdil to i MikolßÜ - ₧e se lφbφ mlad²m lidem.

MANÄEL╔: Ruskß deska/Man₧elΘ I

(Ruskß deska - nahrßvka minimalisticko-ambientnφho projektu z domßcφho studia Lesika HajdovskΘho z roku 1983, Man₧elΘ I - o rok mladÜφ kolekce osmi folkrockov²ch pφsnφ tΘ₧e provenience)

Kdy₧ Ruskß deska vznikla, byl to docela zlom, stala se z nφ legenda, kterß dnes mo₧nß pro °adu lidφ nebude pochopitelnß, proto₧e je to minimalismus, pospojovan² mluven²m slovem Lesikovy matky v ukrajinÜtin∞. Na zaΦßtku 80. let u nßs byl hodn∞ m≤dnφ Fripp s Enem a z RuskΘ desky je slyÜet, ₧e to Lesik znal. P°idali jsme k nφ nahrßvku Man₧elΘ I, proto₧e mß jen n∞co p°es dvacet minut, co₧ by bylo na samostatnΘ cΘdΘΦko mßlo.

Man₧elΘ jsou znßmφ hlavn∞ rapov²m Ji₧ßkem a potvrdilo se, Φeho jsem se trochu 'obßval' - Ruskß deska se prodßvß docela dob°e a n∞kte°φ posluchaΦi jφ budou mo₧nß Üokovßni...

N┴RODN═ T╪═DA: Je t°eba si zvykat/Vlhkost v noΦnφm autobusu

(nahrßvky dvou projekt∙ pra₧skΘ undergroundovΘ kapely p°evß₧n∞ s texty Jßchyma Topola z roku 1986, s dodatkem v podob∞ prvnφ verze projektu Je t°eba si zvykat z roku 1984)

Nßrodka se mi lφbila u₧ v roce 1985, kdy jsem slyÜel jejφ p∙vodnφ nahrßvku poprvΘ. ╪ekl jsem si - ano, v undergroundu se d∞je n∞co novΘho. Ono v n∞m bylo sice dost kapel, ale v∞tÜinou m∞ly jepiΦφ ₧ivot a hrßly v∞tÜinou 'protestnφ pφsn∞' r∙zn²ch ·rovnφ. Z Nßrodky ovÜem byla cφtit spousta nßpad∙, klid, bylo vid∞t, jak je to bavφ, i kdy₧ nev∞dφ, jestli se rozpadnou zφtra nebo za rok.

N∞kdo se tomu mo₧nß usm∞je, ₧e jsou to t°i akordy a dost. Ale tihle lidΘ m∞ nezajφmajφ - pro ty jak muzika nenφ slo₧itß a nesklßdß se z desetiminutov²ch kompozic, nemß pro n∞ cenu. Jsou to hlupßci, kte°φ nechßpou, ₧e i dechovka je skv∞l² nß°ez, pokud n∞co sd∞luje.

JAN BRABEC: Z jednΘ strany na druhou

(studiovß nahrßvka komornφho projektu bubenφka PPU a Domßcφ kapely z roku 1986)

Kdysi se mi to hodn∞ lφbilo, pak jsem to deset let neslyÜel. Nedßvno jsme to ale roztßΦeli na kazety a zase jsem si uv∞domil, jak je to skv∞lΘ. Sice si tam Φlov∞k vÜimne r∙zn²ch nep°esnostφ a chyb, ale to v∙bec nehraje roli.

JAROSLAV HUTKA: SluneΦnice

JAROSLAV HUTKA: Tango o Praze

(SluneΦnice - ₧ivΘ nahrßvky z BarßΦnickΘ rychty z roku 1974, Tango o Praze - ₧ivΘ nahrßvky z prvnφho ΦeskΘho turnΘ v roce 1990)

N∞kte°φ lidΘ na Black Point nahlφ₧φ jako na undergroundovou firmu, ale jß vydßvßm spφÜ takov² pelmel, Φili Hutka z naÜeho zßb∞ru nevyboΦuje. Jako posluchaΦ jsem ho m∞l v₧dycky rßd a Ütvalo m∞, ₧e mu Supraphon v 70. letech vydßval - ze znßm²ch d∙vod∙ - jen lidovΘ balady. Ale bylo mi divnΘ, ₧e deset let po p°evratu tady u₧ dßvno nenφ k dispozici t°eba deset cΘdΘΦek s t∞mi nahrßvkami, kterΘ vÜichni mßme na cφvkßch a u₧ se nßm drolφ. Prvnφ dφl sv²ch 'vybran²ch spis∙' Hutka vydal u jinΘ firmy pod nßzvem ProΦ, proΦ, kterΘ jsme vzali do distribuce v dob∞, kdy nekoncertoval, nevydßval nic novΘho a zdßnliv∞ byl vlastn∞ neznßmß osoba. Na jeho mφsto nastoupili Nedv∞di... Jenom₧e ProΦ, proΦ se i p°esto zaΦalo sluÜn∞ prodßvat. P∙vodnφ vydavatel nicmΘn∞ dßl necht∞l v tΘ edici pokraΦovat a my jsme ji p°evzali. V tuto chvφli jejφ rozsah nedovedu odhadnout, ale p°edpoklßdßm, ₧e ji bude tvo°it n∞co kolem p∞ti alb s jeho nejzßsadn∞jÜφmi v∞cmi.

A CO P╪═èT╠?

Rßd bych vydal dalÜφ projekt Man₧el∙ Kluci hrajou lφp ne₧ holky, ve vzduchu samoz°ejm∞ visφ i p∙vodnφ nahrßvka Ji₧ßku, kterß je ale zvukov∞ dost mizernß. Hodn∞ zßjemc∙ mß navφc jeho porevoluΦnφ novou verzi a je otßzka, kolik by si tu p∙vodnφ koupilo. S Pavlem Richterem jsem se dohodl, ₧e vydßme jeho kapelu Elektrobus. Je tam sice taky problΘm se zvukovou kvalitou, proto₧e existuje jen jedna nahrßvka ze Strahova a ta se bude muset 'vy°ezat'. Ale pokud se to povede, Φty°iasedmdesßtiminutov² disk bude narvan². Ohledn∞ dalÜφch v∞cφ jsem po°ßd na vß₧kßch, co vlastn∞ do edice Archiv pat°φ a co ne. Postupn∞ dospφvßm k nßzoru, ₧e limitovat edici rokem 1989 nemß smysl, proto₧e t°eba Tata Bojs z roku 1993 jsou tak hrozn∞ odliÜnφ od toho, co hrajφ te∩, ₧e by stßlo za to je p°ipomenout. Stejn∞ tak Invalidnφ d∙chod a jeho album Cvetnaja, kterΘ je sice starΘ pouh²ch p∞t let, ale kapela se u₧ rozpadla a tahle deska je moc p∞knß, sev°enß.

Zcela zvlßÜtnφm projektem v rßmci Archivu a zßrove≥ dalÜφm d∙kazem, ₧e ned∞lßm jen underground, by m∞l b²t Vod≥ansk² a Skoumal. Myslφm, ₧e to je jeden z mßla inteligentnφch humor∙, kter² tu za komunist∙ byl a dneska tu nikdo nic podobnΘho ned∞lß - nebo mo₧nß d∞lß, ale jß o tom nevφm. Prozatφm jsme podepsali smlouvu na vydßnφ vÜeho, co z t∞ch bolÜevick²ch let jeÜt∞ vydßno nenφ. Je toho hrozn∞ moc, uvidφme, co se nakonec vybere. Zatφm to vypadß na Φty°album.

- Ond°ej Bezr

dalÜφ Φlßnky...

ECHT

Echt! - Ho°k² pitφ


Pra₧skß skupina Echt!, v jejφm₧ Φele stojφ Karel Malφk, b²val² saxofonista vloni rozpadlΘ skupiny Hudba Praha, Φekala na svΘ debutovΘ album pln²ch dev∞t let a za tu dobu se u₧ stala - takΘ dφky z°φdkavΘmu koncertovßnφ v poslednφch letech - bezmßla legendou. Nenφ divu. Takov²ch kapel nemß Φeskß scΘna zrovna na rozdßvßnφ.

Echt! vracφ rock'n'roll z v²Üin vysokΘho um∞nφ tam, kam hudebn∞, obsahov∞ i co do ₧ivotnφho stylu prap∙vodn∞ pat°φ - do hospody. Nepou₧φvß k tomu ovÜem ani banalit venkovsk²ch tancovaΦkov²ch kapel, ani trapnΘho pozΘrstvφ mnoh²ch metalist∙. Mnohem vφc se blφ₧φ pojetφ irsk²ch Pogues Φi znßmΘ americkΘ 'country-punkovΘ' dvojice Jello Biafra - Mojo Nixon. P°φmoΦarß muzika Echt!u mß ostatn∞ k country, punku i keltsk²m nßp∞v∙m blφzko u₧ svou podstatou, instrumentacφ a 'feelingem' (zmφn∞nΘ vlivy ostatn∞ skupina p°iznßvß ve chvφli, kdy zaznφ v pφsniΦce Noc je dlouhß citace irskΘho standardu Dirty Old Town, kter² zpracovali mj. i zmφn∞nφ Pogues). Hudebnφ strßnce je v∞tÜinou pod°φzena i textovß slo₧ka, ve kterΘ ovÜem Φasto zaznφvajφ i tΘmata a myÜlenky prvoplßnovosti vzdßlenΘ, vΦetn∞ literßrnφ inspirace (pφse≥ Kytara s pou₧itφm motivu Ji°φho Karßska ze Lvovic).

I kdy₧ dev∞t let Φekßnφ na prvnφ album vydr₧φ jen mßlokdo, v p°φpad∞ Echt!u to nebylo Φekßnφ marnΘ. Ho°k²m pitφm se toti₧ ÜirokΘmu publiku p°edstavuje kapela vyzrßlß, s jasn∞ vystav∞n²m repertoßrem a opravdu 'pro₧it²m' nßbojem. Te∩ u₧ jde jen o to, aby dalÜφ opusy nßsledovaly v pon∞kud kratÜφch intervalech...

- Ond°ej Bezr, Rock & Pop

dalÜφ Φlßnky...

FAMILY NEGO

Family Nego - Ticho


Duo Family Nego jsem nikdy ₧iv∞ neslyÜel a vlastn∞ ani nevφm, zda nep∙sobφ pouze studiov∞. Ka₧dopßdn∞ nepova₧uji vydßnφ tohoto kompaktu pro firmu Black Point za p°φliÜ Ü¥astn² tah. JedinΘ, co ji m∙₧e zachrßnit, je poΦetn² okruh solventnφch p°ßtel, kterΘ snad Miroslav KaÜpar (autor hudby i text∙, zp∞v, kytara, klßvesy) a Stanislav èraitr (kytara, aran₧mß) majφ. Nemohu se zbavit dojmu, ₧e kdy₧ u₧ majitel firmy Old°ich èφma sehnal zase jednou penφze na vydßnφ cΘdΘΦka, bylo by lΘpe je investovat do Rad∙zy, jejφ₧ nahrßvka, vydanß pouze na kazet∞ zhruba ve stejnΘ dob∞ jako Family Nego, je kvalitativn∞ o schod v²Üe.

Popiska stylovΘ Ükatule, do kterΘ lze hudbu Family Nego nacpat, znφ: undergroundov² revival. Jakkoli se kapela ·sp∞Ün∞ sna₧φ o sofistikovan∞jÜφ vyjßd°enφ, ne₧ byl programov² barbarismus klasik∙ tohoto stylu, mnohΘ jeho rysy (bohu₧el v∞tÜinou ty zßporn∞jÜφ) jsou patrnΘ. Pro hudebnφ i textovΘ vyjßd°enφ Family Nego je charakteristickß ·pornß snaha o Originalitu (ale tahle muzika byla originßlnφ p°ed dvaceti lety), hra na Um∞nφ prost°ednictvφm p°φliÜ popisn²ch prost°edk∙ (ale proΦ d∞lat U., kdy₧ oba hrßΦi jsou slyÜiteln∞ celkem sluÜnφ, rockem odchovanφ instrumentalistΘ?), mnohdy v²slednß t∞₧kopßdnost, zp∙sobenß zejmΘna nep°φliÜ invenΦnφ programovanou rytmikou (nejpatrn∞ji v pokusu o blues Tak o co jde), texty, pokouÜejφcφ se o Poesii (kterΘ se ovÜem ve v²sledku ukazujφ b²t jen nep°φliÜ umn²m a obsa₧n²m se°azenφm slov - obΦasnou zda°ilou slovnφ h°φΦku jim neupφrßm). A co hlavn∞ - ne·m∞rn∞, ano, obΦas a₧ nedoposlouchateln∞ dlouh²mi skladby v rozp∞tφ od 4 do tΘm∞° 9 minut (naÜt∞stφ se prßv∞ nejdelÜφ dvojskladba Äivß voda/Nikdy jako jedinß vyznaΦuje zajφmavou aran₧φ a propracovanou gradacφ). Naproti t∞mto v²tkßm nelze opominout probleskujφcφ aran₧Θrskou promyÜlenost, zmφn∞nΘ tuÜenΘ instrumentßlnφ schopnosti a v neposlednφ °ad∞ p∞knΘ grafickΘ pojetφ bookletu, ( nejen) u naÜich (nejen) mal²ch firem z°φdkakdy vφdanΘ.

Dob°φ muzikanti a p°em²Ülivφ skladatelΘ obvykle nesetrvßvajφ na dosa₧enΘm bod∞. V²voj a ΦiÜt∞nφ vlastnφho stylu - takovΘ jsou nad∞je, kterΘ vklßdßm i do Family Nego.

- Ond°ej Bezr, Rock & Pop

FIBICH┘V ┌LIS

Fibich∙v ·lis - Ticho


Fibich∙v ·lis se Brnu a v∙bec celΘ scΘn∞, ke kterΘ je p°i°azovßn, pom∞rn∞ vymykß. Nebo se o to alespo≥ sna₧φ. Rozhodn∞ nejde o depka°skou alternativu Φi nesmi°iteln² underground. V jistΘm ohledu je to podobn² p°φpad jako pra₧sk² Kamil Jasmφn Band. Nejen proto, ₧e pro ob∞ kapely jsou urΦujφcφ p°edevÜφm dechovΘ nßstroje, ale takΘ pro zjevn² nadhled, se kter²m se kapela k hudb∞ jako celku 'chovß'.

A Jasmφni nejsou jedinß paralela ┌lisu. Tou dalÜφ je Vltava, se kterou Fibichy spojuje traktovan² vztah k poklesl²m 'varietnφm' hudebnφm ₧ßnr∙m a zvlßÜtnφ styl textovßnφ, libujφcφ si v p°ekvapiv²ch, Φasto efektn∞ zvukomalebn²ch slovnφch spojenφch, °et∞zenφ specifick²ch obrat∙ Φi pou₧φvßnφ zapadl²ch slov. V tΘto strßnce svΘ tvorby mi ostatn∞ Fibich∙v ·lis p°ipadß nejsiln∞jÜφ. A nejveselejÜφ.

Fibich∙v ·lis nep°edvßdφ sice nic dosud neslyÜenΘho prost°ednictvφm v²jimeΦn²ch muzikantsk²ch v²kon∙. Je ale opravdu zßbavn² a v souvislostech toho pr∙seru, kter² v∞tÜina domßcφch firem produkuje, zß°φ jak diamant.

- Ond°ej Bezr, Rock & Pop

JAROSLAV HUTKA

Jaroslav Hutka z BarßΦnickΘ rychty


"M∞l bych psßt novΘ v∞ci a vφce ₧φt v tΘto dob∞," konstatoval na okraj vydßnφ kompaktnφho disku SluneΦnice pφsniΦkß° Jaroslav Hutka. Mo₧nß zbyteΦn∞ sebekritickΘ vyjßd°enφ od muzikanta, kter² si p°ed Φasem s p°ihlΘdnutφm k nezßjmu ze strany hudebnφch vydavatelstvφ postavil hlavu a od tΘ doby vydßvß veÜkerou svou tvorbu ve vlastnφ "sebetlaΦovΘ" edici Samopal a v Φφslovan²ch nßkladech. V dob∞ vypalovacφch za°φzenφ a Üφ°enφ hudby po internetu se jeho rozhodnutφ nemusφ zdßt nikterak donkichotskΘ, podstatnΘ je, ₧e kdo chce, m∙₧e mφt celΘho Hutku pohromad∞.

Nejen Samopalem je ale dnes ₧iv Hutk∙v pφs≥ov² archiv. èirÜφmu okruhu p°φznivc∙ vyÜla p°ed Φasem vst°φc i firma Black Point, kterß rozjela vydßvßnφ edice s p°φznaΦn²m nßzvem Fosil (Hutka ji sebeironicky definoval jako "vyhrabßvßnφ a pucovßnφ vlastnφ zkamen∞liny"). Zmφn∞nΘ album SluneΦnice je druh²m titulem tΘto °ady a dramaturgicky vychßzφ z p°edchozφho, nazvanΘho ProΦ, proΦ: je tedy rovn∞₧ sestaveno z amatΘrsk²ch, poslΘze vyΦiÜt∞n²ch a upraven²ch nahrßvek, po°φzen²ch v roce 1974 v malostranskΘ BarßΦnickΘ rycht∞.

Hutka a majitel Black Pointu Old°ich èφma na SluneΦnici za°adili dvanßct skladeb, kter²m u₧ v dob∞ jejich prezentace na Rycht∞ bylo mnohdy p∞t i vφce let. Titulnφ dylanovka (mimochodem jedinß pφsniΦka celΘho CD, kterß kdy byla vydßna) je jednφm z nejstarÜφch poΦin∙, stejn∞ jako Kßja z pera Hutkova dßvnΘho spoluhrßΦe Hv∞zdon∞ Cφgnera pochßzφ u₧ z roku 1967. Album SluneΦnice mapuje i Hutkovo obdobφ pφsniΦek "o v∞cech" (Kolφk, PokliΦka a pßra) Φi jeho snahu o zhudebn∞nφ KomenskΘho amsterodamskΘho kancionßlu (zde Äalm 10 a Äalm 12), kterß se v roce 1972 v Divadle Atelier doΦkala podoby celoveΦernφho po°adu. Podobn∞ jako v p°φpad∞ bontonskΘ reedice legendßrnφho titulu St∙j, b°φzo zelenß jsou navφc cΘdΘΦka z °ady Fosil obohacena o Hutkovy promluvy k publiku (╪eΦ o ZlatΘm slavφku, ╪eΦ o vlßd∞ na p≤diu, ╪eΦ o ovlivn∞nφ rßdia), kterß jeÜt∞ zv²raz≥ujφ autenticitu nahrßvek.

- Milan èefl, T²denφk Rozhlas, Φ. 38/1999

MIKOL┴è CHADIMA - PETER BINDER - ALEè CHARV┴T

MikolßÜ Chadima - Peter Binder - AleÜ Charvßt - Pseudemokritos


Spojenφ hv∞zdy naÜφ alternativnφ scΘny se stejn∞ v²znamn²mi osobnostmi scΘny jazzovΘ jist∞ vyvolalo u nejednoho z nßs p°ekvapenφ. V²sledek ovÜem zdaleka tolik p°ekvapiv² nenφ.

Jist∞₧e setkßnφ MikolßÜe Chadimy zejmΘna s tak tv∙rΦφm muzikantem, jak²m je kytarista Peter Binder, muselo b²t nesmφrn∞ inspirativnφ (bezpochyby to fungovalo i opaΦn∞). P°esto k n∞jakΘmu zvlßÜt∞ jisk°ivΘmu propojenφ dvou muzikantsk²ch sv∞t∙ a p°φstup∙ na ploÜe alba nedochßzφ. Dovedl bych si toti₧ snadno p°edstavit, ₧e by Pseudemokrita nahrßl t°eba MCH band (a nepochybuji, ₧e na koncertech bude skladby z tΘto desky hrßt). Chadima, kter² je autorem veÜkerΘ hudby alba, mß toti₧ natolik nezam∞niteln² a 'osobnφ' skladatelsk² rukopis, ₧e na ostatnφ p°φliÜ prostoru nezb²vß.

Pochopiteln∞, ₧e vzhledem k obsazenφ je Pseudemokritos deskou rockov∞jÜφ, tedy kytarov∞jÜφ, ne₧ b²vß zvykem. Ve zvuku (a to jenom obΦas) je takΘ jedinß podstatn∞jÜφ odliÜnost od b∞₧nΘ produkce MCH bandu. S podivem je na druhou stranu ovÜem skuteΦnost, ₧e jindy v dobrΘm slova smyslu 'nezvladateln²' Binder pod°izuje Φasto svou hru v n∞kter²ch s≤lech a vyhrßvkßch 'chadimovskΘmu' - tedy vylo₧en∞ pocitovΘmu, antimelodickΘmu - chßpßnφ kytary. To jen potvrzuje dojem, ₧e veÜkerß hudba byla napsßna v partiturßch dßvno p°edtφm, ne₧ bylo jasnΘ, kdo na jednotlivΘ nßstroje bude hrßt.

Jinak, Φist∞ obsahov∞, Pseudemokritos samoz°ejm∞ pokraΦuje v linii Chadimovy p°edeÜlΘ tvorby ₧ßnrov∞ i kvalitativn∞. TradiΦn∞ pochmurnß atmosfΘra, danß skladatelov²mi podivn²mi, ale siln²mi a vznosn²mi melodiemi i - tentokrßt drtivou v∞tÜinou Φesk²mi - texty Ivana Wernische (s v²jimkou P°elΘvßnφ mo°e Pavla Herota nikoliv p°ekvapivΘho v²hradnφho texta°e Pseudemokrita), plochy typick²ch rejst°φk∙ klßves a samoz°ejm∞ za°φkßvaΦsk² polozp∞v i kytarovß a saxofonovß hra MikolßÜe Chadimy, to vÜe odkazuje k faktu, ₧e Pseudemokrita m∙₧eme chßpat jako dalÜφ album MCH bandu, tentokrßte v jinΘ sestav∞. Nic vφc, ale ani nic mΘn∞. U tak silnΘ osobnosti, jakou Chadima bez diskuse je, tomu ani jinak b²t nemohlo.

- Ond°ej Bezr, Rock & Pop

dalÜφ Φlßnky...

INVALIDN═ D┘CHOD

Karel Marx m∞l kapitßl, Ji°φ mß "jen" Invalidnφ d∙chod


Dφkybohu jsem byl v r. 1990 u toho, kdy₧ ·steckß parta okolo baskytaristy Jirky Markse na tancovaΦce v Bo₧t∞Üicφch v ┌stφ poprvΘ vystrΦila svΘ undergroundovΘ r∙₧ky. jejich koncerty se pak na dlouhou dobu staly kultovnφ zßle₧itostφ, zatφmco podzemnφ orchestr vesele vydßval kazety u firmiΦky Black Point a sestavy m∞nil jak noty. Zlom v jeho historii nastal a₧ v b°eznu ┤96 kdy INVALIDN═ D┘CHOD (dßle jen ID) jako prvnφ u nßs vydal interaktivnφ multimedißlnφ CD ROM "Noc co noc" (Intimate Arts / Black Point), obsahujφcφ i stejnojmennΘ , art rockem ovlivn∞nΘ album. Je to logickΘ, nßhoda, Φi Üt∞stφ, zeptal jsem se kapelnφka ID.

Ji°φ Marks: Je to kompromis. Nem∞li jsme na kazetu ani na CD a bylo t∞₧k² t°eba sehnat sponzory. Tak vznikl nßpad pou₧φt obrazovou slo₧ku CD pro sponzoring a hudebnφ stopu pro nßs. Jednalo se s PP Production - ti byli hlavnφ - a pr∙b∞₧n∞ se otevφrali novΘ mo₧nosti. A₧ m∞sφc p°ed dokonΦenφm jsme se dozv∞d∞li, ₧e se pro nßs najde mφsto i v obrazovΘ Φßsti. Jak ty obrßzky vypadajφ? Divßk - posluchaΦ prochßzφ domem, kde p°φzemφ pat°φ sponzorovi. V pokojφch jsou ukßzky z koncert∙, klip∙, film∙ a historick²ch porevoluΦnφch udßlostφ s nimi₧ m∞li PPP co do Φin∞nφ. Za ID ovÜem musφte do sklepa. Za prvnφmi dve°mi je rßdio ze kterΘho hraje deska na poΦφtaΦi, za druh²mi album s cca 50 fotek z rozmezφ let 1989-95 a poslednφ skr²vajφ televizi s ₧ivou verzφ songu "Noc co noc". "Ale ne vÜichni dnes majφ z invalidnφ novinky radost. Auto°i chystanΘho CD ROMu TICH╔ DOHODY °φkajφ, ₧e tam majφ mnohem vφc materißlu. Myslφm vÜak, ₧e nejd∙le₧it∞jÜφ je, ₧e nßÜ disk v∙bec existuje." Dobrß, ale odrazφ se to v ₧ivot∞ kapely? Po°ßd to bude stejnΘ. Jsme normßlnφ kluci - chvilku se hßdßme, pak zas hrajem, je to nekoneΦn² p°φb∞h. V ID je byznysman, °idiΦ nßkla∩ßku i lΘka°, a to prost∞ nejde spojit dohromady." Ale p°esto: "Mo₧nß m∞ tlaΦφ egoismus," p°iznßvß bratr bßsnφka Lu∩ka, jeho₧ texty takΘ pro ID zhudebnil. A za Φφm se Ji°φ ₧ene? "Do t°iceti se chci uΦit d∞lat hudbu a pak to teprve vypukne. Mßm jeÜt∞ 5 let Φasu," konstatuje ten, pro n∞ho₧ nenφ nejv∞tÜφm ·sp∞chem CD ROM samotn², ale jeho k°est v ╚inohernφm studiu. "Byla tam bezvadnß atmosfΘra, p°iÜlo hodn∞ lidφ. Mo₧nß byli vφc zv∞davφ na poΦφtaΦ, ale i tak je to pro nedßvno jeÜt∞ garß₧ovou kapelu ·sp∞ch. V ┌stφ se zkrßtka D∙chodu zaΦφnß lφbit a to platφ i u "konkurence". Haryky Baryky k°tili kazetu, Kon∞ majφ CD, hrajφ King Jesus i SvφΦky... Mßm pocit, ₧e se te∩ po°ßd n∞co d∞je, koneΦn∞ se tu zaΦala hrßt normßlnφ hudba." ÄivφÜ se v²robou keramiky, jak to jde dohromady s muzikou? "Vymyslφm a p°inesu kapele motiv, ale ta ho o°e₧e tak na 40%. SvΘ nßpady u keramiky realizuju sßm, tam nenφ mo₧n² kompromis." A hudba vs. keramika? "Co podnikßm, m∙j zßjem o hudbu je tak 60%. U₧ jsem dokonce cht∞l ID opustit a zaΦφt d∞lat sßm, ale kdy₧ pak p°ijdou koncerty a je o nßs zßjem, zase m∞ to chytne. Te∩ jsem jeÜt∞ p°ibral houslistu, tak₧e je nßs osm a dßt dohromady tolik lidφ jako amatΘrskou kapelu je t∞₧k², a₧ velikßÜsk²." Ale p°esto Ji°φ na profesionalizaci nepom²Ülφ. "S Φφm taky," sm∞je se. "V₧dy¥ Noc co noc se prodßvß jen proto, ₧e je to na poΦφtaΦ. Rock a Pop docela rozumn∞ napsal, ₧e jinak by to Φekalo n∞kde v archφvech. troÜku jsem se zastyd∞l..." ID takΘ Φasto pou₧φvajφ bßsnickΘ texty, ale "dohodli jsme se, ₧e se s touto krßde₧φ bez autorsk²ch prßv konΦφme. NßÜ zp∞vßk Petr MiΦka je tak kvalitnφ texta°, ₧e je zbyteΦnΘ sahat jinam." A co band Φekß? Na podzim v Litom∞°icφch mo₧nß koncert se vÜemi, kdo kdy v ID hrßli, natßΦenφ klipu "Noc co noc" pro nezßvislou n∞meckou firmu Contra a snad Φasem i hudebnφ odklon k minimalismu. a zase u₧ majφ sobotnφ hranφ na festivalu Litom∞°ick² ko°en. je jen Ükoda, ₧e od Φervence v tamnφm letnφm kin∞ od ID nic zcela novΘho nezazn∞lo. Snad na podzim.

- Radek Strnad, 1996

dalÜφ Φlßnky...

ONKEL ZBYNDAS WINTERROCK

Onkel Zbyndas Winterrock - Nevergreeny


Nevφm, jak vßm, ale mn∞ osobn∞ chybφ Φφm dßl vφc v muzice sranda. P°itom tradice hudebnφho humoru je pro (i pom∞rn∞ nedßvnΘ) d∞jiny naÜφ kultury charakteristickß. DneÜnφ doba ovÜem p°eje spφÜ branφ sama sebe, svΘ tvorby i sv∞ta okolo p°φliÜ vß₧n∞. Jednou ze sv∞tl²ch v²jimek je pra₧skΘ sdru₧enφ Onkel Zbyndas Winterrock, znßmΘ spφÜ pod zkratkou OZW, je₧ se doΦkalo po vφce ne₧ patnßctiletΘ existenci prvnφho regulΘrnφho alba.

V pφsniΦkßch OZW ale nejde o nßvaznost na klasickou linii ΦeskΘho humoru, vytyΦenou dvojicemi V & W Φi S & è. Jednak proto, ₧e veselo, Φi p°esn∞ji groteskno, u OZW nespoΦφvß jen v rovin∞ textovΘ, ale v²razn∞ i ve slo₧ce hudebnφ, jednak to vypl²vß u₧ ze samΘ podstaty jejich f≤r∙, kterΘ majφ mnohem blφ₧e k Zappov²m sarkastick²m Ükleb∙m, cynismu takov²ch Butthole Surfers, parodii Leningradsk²ch kovboj∙, ale i, abychom nechodili tak daleko, k chytrΘmu naivismu nejlepÜφch kus∙ ΦeskΘho Extempore a nelze nevzpomenout takΘ vrcholnΘ formy Pra₧skΘho v²b∞ru. Tyto vlivy (poΦφtaje v to i ten - dφky maskßm zejmΘna p≤diov∞ - nejnßpadn∞jÜφ, toti₧ Residents) ovÜem vnφmßme ve sfΘ°e p°φstupu k tvorb∞ spφÜ ne₧ ve vlastnφm v²razu.

Muzika OZW rozhodn∞ nestojφ na instrumentßlnφch Φi p∞veck²ch v²konech, ty jsou celkem podru₧nΘ. Jde tu p°edevÜφm o drobnΘ a zcela prvoplßnovΘ nßpady, na nich₧ jsou vystav∞ny jednotlivΘ krßtkΘ pφsniΦky s jednoznaΦn²m zßm∞rem. A¥ u₧ v textovΘ (slovnφ h°φΦky, absurdnφ p°φb∞hy, upravenΘ citace znßm²ch °φkadel, to vÜe pou₧ito s nevÜednφm smyslem pro hodn∞ ΦernΘ komiΦno, ale i zmφn∞n² naivismus), nebo hudebnφ (citace konkrΘtnφch znßm²ch skladeb, ale i obecn²ch kliÜΘ jednotliv²ch ₧ßnr∙) rovin∞ jisk°φ obrovskß hravost, snaha pobavit hlavn∞ sebe a vnΘst do alternativy - kam b²vajφ OZW z nedostatku jin²ch 'Ükatulek' za°azovßni - trochu nadhledu a svΘrßznΘho vtipu. To mi dnes p°ipadß vφce ne₧ p°φnosnΘ.

- Ond°ej Bezr, Rock & Pop

dalÜφ Φlßnky...

POD ╚ERN▌ VRCH

Pod ╚ern² Vrch - M∞cho₧ilovy pφsn∞ lßsky


Pra₧skß kapela Pod Φern² vrch p°ichßzφ s druh²m albem, o kterΘm se ne nadarmo °φkß, ₧e je v₧dy prubφ°sk²m kamenem. Nabφzφ se samoz°ejm∞ srovnßnφ s debutem M∞cho₧il Zhoubn², kter² vyÜel pouze v kazetovΘ verzi. A tento pomysln² souboj vypadß na plichtu.

V ka₧dΘm p°φpad∞ je velmi p°φzniv²m posunem to, co bylo u₧ n∞kolikrßt kvitovßno v recenzφch koncert∙ P╚V, toti₧ nahrazenφ nep°φliÜ invenΦn∞ pou₧φvanΘho bicφho automatu ₧ivou rytmikou. Kapela znφ mnohem plastiΦt∞ji, dynamiΦt∞ji a v pasß₧φch, kde je to t°eba, takΘ ·dern∞ji. Ocen∞nφ zaslou₧φ i rozÜφ°enφ instrumentace o °adu host∙ (hrßΦi na cimbßl, klarinet, violu, cello, trubku, hoboj, tubu, akordeon), kte°φ prohlubujφ zejmΘna p°eΦetnΘ Φesko-moravsko-slovenskΘ folkl≤rnφ inspirace v hudb∞ i textech. Z toho ovÜem vypl²vß i jedna ze slabin desky: p°φliÜnΘ soust°ed∞nφ prßv∞ na tuto sfΘru zßjmu P╚V a skoro ·plnou rezignaci na parodickΘ vyu₧φvßnφ poklesl²ch popßΦsk²ch nßp∞v∙, kter²mi bylo minulΘ album chyt°e protkßno.

M∞cho₧ilovy pφsn∞ lßsky jsou koncipovßny jako dost praÜt∞n² tΘmatick² cyklus deseti pφsnφ - z nich₧ ka₧dß m∙₧e stßt sama o sob∞ - fiktivnφ postavy M∞cho₧ila ZhoubnΘho, jeho₧ osobnost kapela 'zkoumß' v celΘ svΘ tvorb∞. Ale i kdy₧ - zejmΘna ve spojenφ s 'denφkov²mi zßznamy', otiÜt∞n²mi v bookletu - texty sk²tajφ spoustu vtipn²ch nßpad∙ (tu a tam dokonce s vß₧n∞jÜφm podtextem), hravosti minulΘho alba v∞tÜinou nedosahujφ. Nejv∞tÜφ sφla P╚V je toti₧ v tom, ₧e dokß₧e ironicky 'semlφt ₧ivΘ s mrtv²mi', hrßt si se slovφΦky, citacemi a r²my. A i kdy₧ jsou M∞cho₧ilovy pφsn∞ lßsky muzikantsky dßl, sv∙j hlavnφ trumf si kapela jejich koncepcφ tak trochu vyrazila z ruky.

- Ond°ej Bezr, Rock & Pop

Pod ╚ern² Vrch - M∞cho₧il Zhoubn²


Dφky neuv∞°itelnΘ aktivit∞ nakladatele Lubora Mati, kter² se kapele Pod Φern² vrch starß o managing, jist∞ nenφ p°φliÜ pot°eba tuhle partu p°φliÜ p°edstavovat. Pokud se o bigbφt aspo≥ trochu zajφmßte (co₧ je pravd∞podobnΘ, kdy₧ jste investovali do R & P), nemohli jste ji na n∞kterΘm z letnφch festival∙ minout.

Prvnφ album P╚V (existujφcφ - zatφm? - pouze na kazet∞) obsahuje repertoßr, nahran² jeÜt∞ v p∙vodnφ, nerozÜφ°enΘ sestav∞, vid∞nΘ letos t°eba v Trutnov∞. To p°edevÜφm znamenß, ₧e rytmus je pln∞ v moci automatickΘho bubenφka (opravdu dost chemicky zn∞jφcφho a nep°φliÜ invenΦn∞ pou₧itΘho, ale kdy₧ si zvyknete, po Φase vßm to ani nep°ijde). Jinak sound P╚V urΦujφ p°edevÜφm dvoje housle a hodn∞ tvrdß kytara, kter²₧to kontrast takΘ nenφ ₧ßdn² superobjev, ale funguje spolehliv∞. P╚V hrajφ opravdu odpichov∞ (by¥ sφly ₧ivΘho provedenφ podle oΦekßvßnφ nahrßvka nedosahuje) a skladatelsky stav∞jφ zejmΘna na vrstvenφ melodiφ nejr∙zn∞jÜφ, obvykle velmi k²ΦovitΘ, ovÜem takΘ vß₧nohudebnφ provenience, ale i riffov²ch a hlukov²ch postupech hrubozrnnΘho rock'n'rollu. Samoz°ejm∞, ₧e jde o pom∞rn∞ dota₧enou parodii, nicmΘn∞ se po n∞kolikerΘm poslechu m∙₧ete p°istihnout, ₧e si leckter² nßp∞v pohvizdujete...co₧ je ale asi prßv∞ ta dota₧enost.

V podobnΘm duchu se nesou i opravdu zßbavnΘ texty. P╚V v nich nenφ nic svatΘho svatΘ. Jejich b°itkΘmu peru neujdou k°es¥anΘ, satanistΘ, kriÜnovci, countrysti, amerikanofilovΘ, brigßdnφci, majitelΘ nafukovacφch soulo₧nic, ba ani 'Hurvφnek se ètaidlem'. Nejr∙zn∞jÜφ citace ('U₧ z rodn²ho ranΦe/nezbyl mi ne₧ komφn' apod.) proklßdajφ vlastnφ f≤ry, nejΦast∞ji postavenΘ na slovnφch h°φΦkßch (n∞kter²ch trochu lacin²ch - 'Φas nestojφ a nejen Φas' v souvislosti s nafukovacφ pannou, n∞kter²ch naopak opravdu dost vtipn²ch - 'Kdo dr₧φ celibßt/nemusφ se cely bßt/ cele v cele uzamΦen/ chrßn∞n p°ed pohledy ₧en'). M∞cho₧il Zhoubn² je zkrßtka poveden² debut. P°esto bych, prosφm p∞kn∞, p°ivφtal v dohlednΘ budoucnosti zßznam souΦasnΘ sestavy, tj. tΘ s ₧ivou rytmikou.

- Ond°ej Bezr, Rock & Pop

dalÜφ Φlßnky...

PS═ VOJ┴CI

Psφ vojßci - Necho∩ sama do tmy - tvorba z let 1983 - 1986


LetoÜnφ podzim bychom bez uzard∞nφ mohli nazvat podzimem Psφch vojßk∙. Brn∞nskΘ vydavatelstvφ Indies chystß jejich zbrusu novΘ album, u tΘ₧e firmy do Vßnoc vyjde jeÜt∞ s≤lovß deska leadra kapely Filipa Topola, kter² se tΘ₧ instrumentßln∞ podφlφ na nahrßvce hudby saxofonisty Vratislava Brabence, kterou k vydßnφ chystß pra₧sk² Black Point. Jako prvnφ produkt vojßkovskΘ sez≤ny ovÜem dr₧φme v ruce album archφvnφch nahrßvek, shrnujφcφ jedno z um∞lecky nejsiln∞jÜφch obdobφ skupiny.

Kompaktnφ disk Necho∩ sama do tmy je v²b∞rem ze dvou magnetofonov²ch kazet, vydan²ch Black Pointem p°ed n∞kolika lety. Zaznamenßvß ₧ivΘ nahrßvky z ledna 1987, tedy z doby, kdy byli Psφ vojßci, vystoupivÜφ z undergroundu, jednou z nejv∞tÜφch koncertnφch senzacφ pra₧skΘ polooficißlnφ scΘny. Topolova tehdejÜφ tvorba byla jak²msi p°echodem od rozsßhlΘho hudebn∞-textovΘho celku Baroko v ╚echßch (na n∞m₧ m∞l v²razn² podφl Filip∙v bratr Jßchym) k v²razn∞ hitovΘ tvorb∞ typu Äiletek Φi Marilyn Monroe, kterß Psφm vojßk∙m zajistila na samΘm konci 80. let masovou popularitu. Pφsn∞, obsa₧enΘ na disku, si jeÜt∞ zachovßvajφ jistΘ rysy undergroundovΘho projevu, zejmΘna ve sfΘ°e hlavnφho d∙razu na slovnφ sd∞lenφ, kter² vysoko p°evyÜuje snahu o instrumentßlnφ dokonalost. Velmi syrovou a originßlnφ hudbu zßkladnφho tria Topol, Hazuka, Skßla, podkreslujφcφ svΘrßzn², tehdy jeÜt∞ neman²ristick² Filip∙v zp∞v, obohacuje v n∞kter²ch pφsnφch kytara hostujφcφho Jaroslava Fensterera a saxofon Petra Venkrbce, a zejmΘna 'kytarovΘ' pφsniΦky upomφnajφ na dnes u₧ pozapomenut² zvukov² rozm∞r Psφch vojßk∙.

Album Necho∩ sama do tmy dokresluje dneÜnφm Φetn²m fanouÜk∙m kapely nejen jejφ historii, ale vypovφdß zßrove≥ o jednom z um∞lecky nejv²razn∞jÜφch fenomΘn∙ ΦeskΘho p°edlistopadovΘho rocku. Z tohoto d∙vodu je poΦin Black Pointu vφce ne₧ zßslu₧n².

- Ond°ej Bezr, T²den

dalÜφ Φlßnky...

RAD┘ZA

Rad∙za - Blues?


Jeden z objev∙ lo≥skΘho roku, zp∞vaΦka, autorka a kytaristka Rad∙za, jejφ₧ um∞leckß cesta vedla dφky Zuzan∞ NavarovΘ z pra₧skΘ ulice p°φmo do Lucerny, vydßvß prvnφ nosiΦ (zatφm kazetu, uva₧uje se i o CD verzi) a nenφ nßhodou, ₧e prßv∞ u poloundergroundovΘho vydavatelstvφ Old°icha èφmy.

Rad∙za vlastn∞ vnßÜφ do naÜφ popmusic zcela nov² prvek: s≤lov² projev, hudebn∞ postaven² p°evß₧n∞ na bßzi blues, balancujφcφ mezi drsnostφ v projevu a ₧enskostφ v pocitu. S naÜimi folkov²mi pφsniΦkß°kami toho mß spoleΦnΘho stejn∞ mßlo a zßrove≥ mnoho, jako se zp∞vaΦkami bluesov²ch Φi rockov²ch kapel. Rad∙za toti₧ sama v sob∞ sluΦuje obojφ v jeden svΘbytn² originßl.

V∞tÜina jejφch pφsnφ se vyznaΦuje potemn∞lou atmosfΘrou, siln²m spodnφm tahem a mnoho z nich i v²raznou expresivitou. AΦ pouh² akustick² kytarov² doprovod (a obΦasnΘ hostovßnφ houslisty Petra, jen₧ nejlΘpe podmalovßvß spφÜe klidn∞jÜφ pφsn∞) v²born∞ koresponduje s podstatou pφsniΦek, mnoh²m z nich by sluÜelo i bohatÜφ aran₧mß - nap°φklad v²sostn∞ rytmickΘ MyÜi, OΦi nebo Jezdce bych si um∞l p°edstavit jako skv∞lΘ bigbφty.

Textov∞ Rad∙za nehledß nikterak neobvyklß tΘmata, mß vÜak dar s nimi pracovat neobyΦejn∞ d∙v∞ryhodn∞ a p∙sobiv∞ (p°φpady z nejk°iklav∞jÜφch jsou A co kdy₧ Φi Blues o slepot∞ na tΘmata, je₧ by mohla mo₧nß zavßn∞t a₧ kliÜovitostφ, nicmΘn∞ tyto nedlouhΘ texty vzbuzujφ - samoz°ejm∞ ve spojenφ s hudbou a zp∞vaΦΦin²m feelingem - v zßdech silnΘ mrazenφ).

A proΦ tedy vydßnφ tohoto (dob°e sejmutΘho) ₧ivΘho zßznamu koncertu v M∞stskΘ knihovn∞ u malΘ, opravdu nezßvislΘ firmy, nem∙₧e p°ekvapit? Copak nesledujete Φeskou oficißlnφ hitparßdu?

- Ond°ej Bezr, Rock & Pop

SAMPLERY BLACK POINTU

Za kvalitou k mal²m a menÜφm


Hovo°φ-li n∞kdo o tom, ₧e na ΦeskΘ hudebnφ scΘn∞ se toho v poslednφch letech p°φliÜ ned∞je, nesleduje z°ejm∞ produkci Φesk²ch nezßvisl²ch znaΦek. TakΘ malß vydavatelstvφ sice mnohdy musejφ sßzet spφÜe ne₧ na novΘ tvß°e na osv∞dΦenß jmΘna ΦeskΘ alternativnφ hudby nebo undergroundu, ale prßv∞ tyto dnes u₧ renomovanΘ hv∞zdy klubov²ch p≤diφ p°ichßzejφ i v 90. letech se zpravidla velmi zajφmav²mi poΦiny. Je mo₧nß dob°e, ₧e stojφ stranou pozornosti velk²ch mΘdiφ, a tφm i ÜirÜφ posluchaΦskΘ obce - majφ tak daleko v∞tÜφ mo₧nost udr₧et si tv∙rΦφ nezßvislost. Asi nejv²znamn∞jÜφmi tzv. mal²mi vydavateli jsou firmy Black Point a Indies Records. Ob∞ p°ed Φasem vydaly samplery, p°edstavujφcφ v²°ez z toho nejzajφmav∞jÜφho, co v poslednφ dob∞ dodaly na trh.

Black Sampler vydavatelstvφ Black Point obsahuje osmnßct nahrßvek, vybran²ch ze Φtrnßcti alb. Dominujφ ukßzky z titul∙, je₧ se pln²m prßvem t∞Üily (a dosud t∞Üφ) pozornosti hudebnφ kritiky, ale koneckonc∙ i publika. Album kapely Echt! Ho°k² pitφ p°ipomφnajφ ryΦnΘ hospodskΘ vypalovaΦky Smutn² nebe a Noc je dlouhß, pozoruhodnΘ setkßnφ lφdra MCH Bandu MikolßÜe Chadimy s jazzov²mi instrumentalisty Peterem Binderem a AleÜem Charvßtem zase titulnφ skladba jejich spoleΦnΘho alba Pseudemokritos a nemΘn∞ temnß Star² zp∞vßk zpφvß. Dvakrßt je zastoupeno jeÜt∞ album postpunkov²ch OZW Nevergreeny a takΘ zcela nedocen∞n² projekt Konec prßzdnin saxofonisty Plastic People Vrßti Brabence a Filipa Topola. DalÜφ pφsn∞ nalezli sestavovatelΘ Black Sampleru na deskßch kapel ╚inna, Ser Un Peyjalero, Extempore Φi Psφ vojßci. VeÜkerΘ tituly, vydanΘ Black Pointem, lze nejsnßze sehnat v prodejn∞ Periferie ve Vacφnov∞ ulici Φ. 5 na pra₧skΘ Palmovce.

P°i poslechu kompilacφ Black Pointu se nelze ubrßnit p°φvalu optimismu: kvalitnφ Φeskß muzika existuje! Bez bombastickΘ reklamy, v ·stranφ, nevystavena komerΦnφm hledisk∙m A to je p°φjemnΘ zjiÜt∞nφ.

P. S.: Samochvßla sice nevonφ, ale... - drtivß v∞tÜina alb, z nich₧ jsou samplery posklßdßny, byla v T²denφku Rozhlas recenzovßna.

- MILAN èEFL, T²denφk Rozhlas, Φ. 26/1998

SER UN PEYJALERO

Ser Un Peyjalero hraje naposledy v Brn∞


╚tvrteΦnφ koncert skupiny Ser Un Peyjalero v klubu Alterna znamenß pro brn∞nskΘ publikum z°ejm∞ v∙bec poslednφ mo₧nost vid∞t toto rockovΘ seskupenφ pohromad∞ na podiu.

Ser Un Peyjalero, kapela, kterß se koncem sedmdesßt²ch let za°adila po bok avantgardnφch formacφ Helmutova st°φkaΦka, Pro pocit jistoty Φi N∞co co h²be uÜima a kterß se brzy stala pojmem v alternativnφm rocku, ohlßsila oficißlnφ rozchod ji₧ p°ed rokem. SpoleΦnost Black Point se vÜak nedßvno rozhodla vydat na kompaktnφm disku reedici debutovΘho alba kapely, kterΘ vyÜlo v roce 1990 pod tehdy provokujφcφm nßzvem Joint Is Better Than Panzerfaust, co₧, voln∞ p°elo₧eno, up°ednost≥uje marihuanovou cigaretu p°ed pancΘ°ovou p∞stφ.

Skupina se tehdy rozhodla reedici alba podpo°it sΘriφ n∞kolika koncert∙, kterou zahßjila srpnov²m vystoupenφm v brn∞nskΘm klubu èedß litina.

"Ten koncert byl ovÜem katastrofou. Se zvukem, kter² tam po°adatelΘ p°ipravili, se nedalo v∙bec hrßt," posteskl si lφdr kapely Ji°φ Pejchal. "V Altern∞ vystoupφme p°edevÜφm proto, abychom v Brn∞ zahrßli alespo≥ jeden dobr² koncert. Pak p°ijde jeÜt∞ vystoupenφ v Praze a definitivnφ konec," °φkß skladatel, texta°, zp∞vßk, akordeonista a kytarista skupiny, jejφ₧ nßzev je rovn∞₧ odvozem od kapelnφkova p°φjmenφ.

Ser Un Peyjalero vydalo po svΘm debutovΘm albu jeÜt∞ album U a v lo≥skΘm roce album Birthday┤s Ignorance.

"Dßl u₧ se to nem∞lo kam hnout, tak jsme kapelu rozpustili," °ekl Ji°φ Pejchal.

Reedice alba Joint Is Better Than Panzerfaust je na kompaktnφm disku dopln∞na o bonus t°φ skladeb z poslednφho obdobφ plnohodnotnΘ existence skupiny. Celkov² Φas nahrßvky tak p°esahuje Üedesßt minut.

Ji°φ Pejchal se podle sv²ch vlastnφch slov nynφ v∞nuje elektronickΘ muzice a projektu Mare Nigrum. "Rßdi bychom s touto kapelou poprvΘ vystoupili poΦßtkem prosince na festivalu alternativy v Praze a v Brn∞," °ekl Pejchal.

- Richard GuryΦa, MF Dnes, 14. 9. 1996

dalÜφ Φlßnky...

TA JANA Z VELK╔ OHRADY

P∙vodnφ Üanson z pra₧skΘ perifΘrie


Dnes Φty°Φlenn² soubor Ta Jana z VelkΘ Ohrady od svΘho zalo₧enφ v roce 1996 totßln∞ vyst°φdal publikum. AΦkoli v jeho nßstrojovΘm obsazenφ nikdy nebyla akustickß kytara, zaΦal budovat kariΘru nejprve p°ed folkov²m publikem. Pro odbornφky v tomto ₧ßnru byl sice objevem (porota pon∞kud 'proflßklΘho' festivalu Porta mu dokonce dvakrßt ud∞lila svou cenu), nicmΘn∞ ortodoxnφ publikum jeho svΘrßzn² styl vyd²chßvalo dost t∞₧ko. Nenφ divu, ₧e kapele zaΦali Φφm dßl bedliv∞ji naslouchat spφÜ p°φznivci alternativnφch hudebnφch styl∙. Definitivnφm stvrzenφm jejφ 'novΘ identity' je debutovΘ album Od p∙lnoci do t°φ, vydanΘ na p°evß₧n∞ undergroundovΘ znaΦce Black Point.

U₧ od prvnφch minut alba je z°ejmΘ, kdo mß v kapele hlavnφ slovo - jist∞₧e Ta Jana, vlastnφm jmΘnem Jana Husßkovß. I kdy₧ se Ta Jana z VelkΘ Ohrady sna₧φ prezentovat jako opravdovß skupina, daleko do pop°edφ vysunut² zp∞v a prakticky stoprocentnφ autorstvφ repertoßru dßvß spφÜe za pravdu teorii o s≤listce s doprovodn²m bandem ve slo₧enφ klavφr (resp. syntezßtor), kontrabas, bicφ. To samoz°ejm∞ v∙bec nenφ na ·jmu v²sledku. Naopak - hudebnφ styl, kter² mß nejblφ₧e k oznaΦenφ Üanson, musφ nutn∞ b²t na silnΘ individualit∞, kterß mß co °φci, postaven. V opaΦnΘm p°φpad∞ by to byl obyΦejn² popφk.

èanson TΘ Jany v rozporu s jejφmi prohlßÜenφmi pro tisk nenφ zas tak vzdßlen francouzsk²m klasik∙m ₧ßnru. Nejen ve smyslu vßgn∞ formulovanΘ Ükatulky 'pφsniΦek o n∞Φem'. Hlavn∞ zp∞vaΦΦin²m projevem, kter² mß tolik poloh, kolik je na albu nahrßvek, a jen₧ se pohybuje od okßzalΘ nez·Φastn∞nosti a₧ k jist∞ zßm∞rn∞ p°ehrßvan²m v²k°ik∙m, kterΘ z prostΘ pφsniΦky d∞lajφ t°φminutovΘ drama. Sklon k divadelnosti, ale i urΦitΘmu druhu hysterie (kterß v∙bec nemusφ p∙sobit k°eΦovit∞ a sm∞Ün∞), sebemrskaΦstvφ ("vy°eÜit sama sebe nedokß₧u," konstatuje zp∞vaΦka v textu Hlubokß d.) a siln²m slov∙m, kterß jedinß tak p°esn∞ dokß₧φ vyjßd°it momentßlnφ nezßvid∞nφhodn² pocit ("Tak kolem p∙lnoci, v hodin∞ nemoci tichem t∞ prokleju, sv∞domφ proleju, a¥ ti ruka zkamenφ, jazyk zcepenφ za nevid∞nφ, za neslyÜenφ" - KoneΦnß) - i to jsou dalÜφ styΦnΘ body TΘ Jany s klasick²m chßpßnφm Üansonu jako svΘbytnΘho a hluboce osobnφho, p°es vÜechny podobnosti v₧dy originßlnφho ₧ßnru. A platφ to koneΦn∞ i o samotnΘ hudb∞, ve kterΘ se dokonale mφsφ 'sal≤nnφ' ₧ßnry s hudbou perifΘrie (vyjßd°eno v pou₧it²ch prost°edcφch: jemnΘ bicφ hranΘ metliΦkami s rozb°inkan²m pißnem Φi - bohu₧el jen syntezßtorem napodoben²m - akordeonem).

Jenom₧e - ona perifΘrie je pra₧skß. MalΘ klubφky a bary, hlavnφ p∙sobiÜt∞ kapely, nejsou pa°φ₧skß Olympie. Je to 'Üpatn²m' datem nebo mφstem narozenφ TΘ Jany, ₧e zatφmco francouzÜtφ ÜansoniΘ°i jezdili a jezdφ limuzφnami, ona - pokud u nastoupenΘho sm∞ru vydr₧φ - bude pravd∞podobn∞ nadosmrti chodit p∞Üky?

- Ond°ej Bezr, Reflex, 2000

dalÜφ Φlßnky...

TATABOJS

Debut mlad²ch recesist∙


KoneΦn∞! DebutovΘ album velmi mlad²ch, ale velmi nad∞jn²ch pra₧sk²ch Tata bojs je na sv∞t∞.

Dlouho odklßdanΘ nahrßvky se s pomocφ sponzor∙ vydavatelsky ujal Black Point. Deska obsahuje t°i zhudebn∞nß °φkadla Josefa Lady (K°eΦek a krtek; Karel, Pepφ, Eman a Josef; Bßba) a bajku O myÜi, ₧ßb∞ a orlu. Na b∞₧nou stopß₧ je dopln∞na t°i roky star²m materißlem.

K°iÜ¥ßlov∞ pr∙zraΦnΘ, skoro a₧ neopunkovΘ pφsniΦky vyu₧φvajφ ·dernosti a zvukomalebnosti Ladov²ch pseudolidov²ch °φkanek, na kter²ch ·dajn∞ vÜichni ΦlenovΘ Tata bojs vyr∙stali a je₧ opravdu milujφ a obdivujφ. Pietnφ p°φstup k odkazu Josefa Lady se promφtl i do grafickΘho °eÜenφ obalu a bookletu alba, na n∞m₧ jsou se svolenφm Ladov²ch d∞dic∙ pou₧ity Ladovy obrßzky.

Vlastnφ tvorba z roku 1993 je pak jednoduch², melodick², leΦ naÜlapan² bigbφt s vtipn²mi texty a recesistick²mi sklony. Celß deska je "korunovßna" vyprßv∞nφm p°φÜernΘho vtipu, v typicky pisklavΘm podßnφ frontmana MardoÜi zcela neodolateln²m. Tata bojs Φekß skv∞lß budoucnost!

-jiÜ-, Rovnost, 16. 2. 1996

TRUTNOVSK╔ KOTRMELCE

TrutnovskΘ kotrmelce


Bylo jaro po sametovΘm p°evratu a v redakci Vokna, kde jsem se tehdy ochomejtal, se objevoval Martin V∞chet, kter² chystal rockov² festival v Trutnov∞. Bßsnφk Lud∞k Marks se po jeho odchodu chytal za hlavu, zvedal oΦi a mumlal n∞co o jelitech, ale jß V∞cheta neznal a nezajφmalo m∞ to. Naopak, domluvil jsem se s nφm, ₧e fes¥ßk nahrajeme. Vzali jsme cφvkßΦ AKAI 630, pßsky a bylo.

V Trutnov∞ byla cφtit jeÜt∞ nadÜenß atmosfΘra svobody. Hrßla Um∞lß hmota, Svߥa Karßsek, z Austrßlie p°ijel ╚ßrlφ Soukup (se kter²m jsme s Lu∩kem Marksem ud∞lali rozhovor pro Voknoviny), vyhrßval MCH Band, Garß₧, Psφ vojßci, èanov, Kokrment a dalÜφ "problematickΘ soubory". VÜechno bylo skv∞lΘ, lidφ moc nebylo, zato se chovali i k sob∞ n∞jak nenormßln∞ dob°e. M∞l jsem s sebou pßr kazet nov∞ vzniklΘho vydavatelstvφ Vokno - Black Point a zkouÜel je nabφdnout p°es zvuka°e lidem ke koupi. Prodala se jedna kazeta a tak jsem se na to vykaÜlal, zßbava byla p°edn∞jÜφ. Druh² den rßno se a₧ pod p≤dium prorvalo n∞kolik aut a z nich vylezli hoÜi, kte°φ ihned na st°echy a kapoty nacpali knihy a Φasopisy p°ed revolucφ nedostatkovΘ. Lidi se seb∞hli a kupovali. Byl tam i Älu¥ßk z Vokna a tak jsem si k n∞mu dal kazety. Prodaly se tΘm∞° vÜechny. Tφm pro m∞ skonΦila obchodnφ Φßst festivalu. P°φtel s cφvkßΦem sice peΦliv∞ tΘm∞° vÜe nahrßl, ale materißl stßl za prd. Zvuka° zvuΦφ pro areßl a ne pro nahrßvku a tak chyb∞jφ nßstroje, byl velk² Üum a brum atd. Proti nahrßvkßm, kterΘ jsem za totßΦe po°izoval v klubech to byla slabota a vÜe jsme vymazali. Martinu V∞chetovi jsem z toho ud∞lal kopie na kazety, vφc se d∞lat nedalo.

V roce 1991 jsme na festival vzali mal² stolek a kazety BP a zkouÜeli Üt∞stφ s prodejem. Prvn∞ jsme si stoupli nad hlediÜt∞ vedle promφtacφ kabiny, dalÜφ rok dolu pod schody jdoucφ od hlavnφho vchodu k p≤diu, kudy prochßzela v∞tÜina lidφ. To u₧ vedle nßs m∞l sv∙j st∙l takΘ Mr. HouÜka s knihami Volvox Globator. NaÜe tr₧by byly zanedbatelnΘ, dnes se dß °φct, ₧e nßm to mo₧nß zaplatilo benzφn na cestu, jφdlo a pitφ u₧ t∞₧ko. TakΘ sortiment byl mal², nabφzeli jsme jenom kazety Black Point, vinyly neÜlo vozit pro jejich velikost a vßhu a CD jeÜt∞ masov∞ nebyly. Ale to nßm nevadilo, jezdili jsme prodßvat na festivaly spφÜ pro zßbavu, z d∙vodu b²t tam, potkat spoustu znßm²ch, poklßbosit s nimi, poslechnout muziku. ÄßdnΘ nahrßvky jsme u₧ nepo°izovali, nem∞lo to cenu, navφc drtivΘ v∞tÜin∞ kapel u₧ vychßzely regulΘrnφ desky, tak₧e tohle dokumentovßnφ ztratilo smysl. Jezdil jsem v tΘ dob∞ u₧ s Bed°ichem, jinak vedoucφm z pra₧skΘho Memphisu, kterΘho to bavilo stejn∞ jako m∞. Za₧ili jsme tuny neuv∞°iteln²ch historek.

Trutnovsk² festival se postupn∞ m∞nil a v roce 1992 u₧ bylo vÜem, kdo jej sledovali, jasnΘ, oΦ tady nadßle p∙jde. Majitel agentury a zlatnictvφ Geronimo se z°ejm∞ rozhodl, ₧e jeho akce bude nej a podle toho takΘ vÜechno zaΦalo brßt Üejdra. P°edevÜφm kapelßm typu Invalidnφ d∙chod nebo Um∞lß hmota sd∞lil, ₧e oni u₧ si nezahrajφ, nebo¥ jeho festival je PRESTIÄN═. Co to znamenß konkrΘtn∞ mohli nßvÜt∞vnφci okusit na vlastnφ k∙₧i. V∞chet nazval kapely, kterΘ m∞ly s p∙vodnφm festivalem pramßlo spoleΦnΘho. Objevili se popa°i, kterΘ jsem nevydejchal. Mo₧nß jeÜt∞ d∞douÜka Petra Novßka, ale Alkehol nebo Tichou dohodu opravdu nem∙₧u. Ivan Hlas takΘ nebyl zrovna undergroundov²m typem, ale ΦerstvΘ vav°φny za hudbu k filmu èakalφ lΘta mu zp∙sobily TV popularitu a tφm takΘ vstup na Trutnov.

V∞chet∙v kalkul byl jasn² - narvat na fes¥ßk maximum lidφ. Proto takΘ volil TV jmΘna, kterß v∞tÜina venkovan∙ znß. Co je platnΘ, ₧e v Praze po klubech hrßly dobrΘ kapely, kdy₧ na n∞ nikdo v Trutnov∞ nep°ijde? Pra₧ßci jsou pohodlnφ a na festivaly jezdφ minimßln∞.

Pan po°adatel cht∞l op∞t po°φdit nahrßvku svΘ akce a volal mi kv∙li tomu. Sna₧il jsem se mu vysv∞tlit, ₧e to nemß smysl a proΦ, ale on m∞l svou pravdu. Domluvili jsme se tedy tak, ₧e jß dovezu stroj a materißl a on dodß posßdku, kterß to bude obsluhovat t°i dny a dv∞ noci. Jajajaj! Vzal jsem s sebou sluÜn² deck SONY a sehnal tehdy b∞₧n∞ nedostupnΘ chromovΘ dvouhodinovΘ kazety maxell, aby starßnφ bylo co nejmΘn∞. Zvuka° na mφst∞ o niΦem nev∞d∞l, p°ipojil m∞ vÜak a kdy₧ festival zaΦal, zmßΦkl jsem nahrßvßnφ a Üel shßn∞t V∞cheta. Nikdo toti₧ nev∞d∞l o Φlov∞ku, kter² by m∞l obsluhovat so≥ßka. Samoz°ejm∞, ₧e ₧ßdn² neexistoval a jß tedy °ekl V∞chetovi, ₧e to zavφrßm a konΦφm. V∞chet narychlo domluvil se zvuka°em, ₧e bude kazety m∞nit on. Druh² den se dokonce objevil opil² spφcφ Φlov∞k vedle zvuka°e, kter² blßbolil, ₧e on je ta obsluha. Vyhodil jsem ho.

VeΦer hrßla novß kapela Jolly Joker, kterou tehdy velice vehementn∞ cpal jejφ mana₧er KoΦßr. Znal jsem ho jeÜt∞ z totalitnφch akcφ a pozd∞ji z Vokna. Byl jsem se podφvat na jeho novinku, kdy₧ v tom ke mn∞ KoΦßr doÜel a ptal se m∞, jak to, ₧e nahrßvßm bez svolenφ jeho kapelu. Vysv∞tlil jsem mu, ₧e to je na V∞chetovi, kter² mß ten nßzor, ₧e na svΘm festivalu si m∙₧e nahrßt vÜechny kapely jak on bude chtφt a hotovo (trutnovsk² gΘnius mi tohle opravdu p°ed akcφ °ekl) a ₧e jß mu pouze p∙jΦuju stroj.

"A jestli chceÜ, tak to klidn∞ vypni, stejn∞ z toho bude prdlajs," °ekl jsem mu.
"Tak m∙₧e nahrßvat, jo? Tak to si chlapce najdu, te∩ m∞ nasral," odtuÜil KoΦßr a ztratil se ve tm∞.
Nahrßvky byly straÜnΘ. Nejen₧e zvuk byl v podstat∞ jenom vokßl, kopßk a obΦas n∞kter² z nßstroj∙. Spousta Üumu a brumu. Zvuka° se na m∞n∞nφ kazet vysral a d∞lal to jenom kdy₧ si vzpomn∞l. V∞tÜina kazet tedy vypadala tak, ₧e nap°. na zaΦßtku byl kousek poslednφ pφsniΦky z bloku n∞jakΘ kapely, pak p∞taΦty°icet minut r∙zn²ch tich a pazvuk∙, kdy₧ se p°estavoval aparßt a na konci kazety t°eba jeÜt∞ jeden a p∙l pφsniΦky dalÜφ kapely. Na druhΘ stran∞ kazety pak kus n∞koho, kdo hrßl t°eba o p∞t hodin pozd∞ji. Zachyceny byly snad vÜechny pauzy a p°estavby, v tomto ohledu byl dokument vynikajφcφ.

V∞chet si kazety neodkoupil v zßv∞ru festivalu, jak bylo domluveno. Prost∞ se neukßzal a m∞ u₧ se zajφdalo jej hledat. Kdy₧ jsem doma zjistil ·rove≥ nahrßvek, cht∞l jsem kazety p°emazat, ale zkusil jsem jeÜt∞ volat TomßÜi Katchnerovi, kter² s V∞chetem na festivalu d∞lal. Nechßval jsem mu spoustu vzkaz∙, na n∞₧ se ani nevysral. A jednoho krßsnΘho dne mi sleΦna na jeho telefonu °ekla, ₧e TomßÜ odjel do Pa°φ₧e. V∞chet se o pßsky nestaral v∙bec.

"Dob°e, kdy₧ vy na m∞, tak jß na vßs tuplem," °ekl jsem si a zaΦal kazety pou₧φvat ke sv²m nahrßvkßm.
A co Φert necht∞l. Byl takhle veΦer, konec listopadu, byl jsem doma sßm a koupal d∞ti. V tom zvonφ telefon a V∞chet ₧e chce kazety. Vysv∞tlil jsem mu situaci. Ale proto₧e zlatnφk nenφ normßlnφ Φlov∞k, tak nic nepochopil a navφc mi NEV╠╪IL. Myslel si, chudßk, ₧e mu nahrßvky nechci poskytnout a budu je tajn∞ rozmno₧ovat a prodßvat a budu ve velk²m balφku! D∞ti ve van∞ cht∞ly ven a zaΦaly breΦet. Omluvil jsem se a cht∞l hovor ukonΦit. Ale chytrolφn to pochopil po svΘm.

"No dob°e, tak a₧ budeÜ chtφt prodßvat u m∞ na fes¥ßku, tak jß se taky na n∞co vymluvφm," °ekl trutnovsk².
"MßÜ d∞ti?" optal jsem se, vida, ₧e z°ejm∞ netuÜφ, co dokß₧ou dv∞ °voucφ d∞ti ve van∞.
"Do toho ti nic nenφ," odpov∞d∞l chudßk op∞t po svΘm a jß mu °ekl, ₧e mu poÜlu poslednφ dv∞ nesmazanΘ kazety na dobφrku, jestli chce.
"Ale a¥ na nich nenφ ₧ßdnß sraΦka," byl poslednφ p°φkaz pana V∞cheta.
Poslal jsem mu co zbylo. V∞chet se nechal slyÜet, ₧e to bylo moc drahΘ, nahrßvky ÜpatnΘ (v tom smyslu, ₧e za to m∙₧u jß a maÜina) a v∙bec, kdyby v∞d∞l, ₧e p°itßhnu TAKOVEJ magne¥ßk, tak tam mohl dßt sv∙j, mß mo₧nß lepÜφ. Nevysv∞tloval jsem u₧ prostoduchΘmu problematiku nahrßvßnφ festivalu, bylo by to zbyteΦnΘ. Ne°φkal jsem mu, ₧e jsem tam tßhnul drahou maÜinku jenom proto, aby se na ni dva dny prßÜilo, aby do ni nalezl vÜechen ten sajrajt ze vzduchu, aby tam maÜina dva dny nonstop zb∙hdarma svφtila, aby ji nikdo nep°ikryl, kdy₧ prÜelo, zatφmco on, Velk² Geronimo, se vysral jak na slφbenou obsluhu, tak na odkoupenφ kazet, ve kter²ch mi le₧ely penφzeà Ostatn∞, p°i prvnφm listopadovΘm hovoru jsem mu to vysv∞tlil dostateΦn∞ podrobn∞.

Slabomysln² odmφtl na rok 1994 stßnkov² prodej Volvoxu, proto₧e se hezky skamarßdil s Ma¥ou a tak m∞l p°ednost Ma¥a. Ud∞lal to ovÜem zp∙sobem, ze kter²ho se zvedal ₧aludek. A jß se ho zeptal, jestli v∙bec mß jezdit prodßvat Black Point. Festival jako p°ehlφdka hudby a mφsto pro setkßnφ se znßm²mi m∞ u₧ p°estal zajφmat. Uchvßtan² marat≤n hudby dobrΘ versus straÜnΘ, p°ßtelΘ tΘm∞° ₧ßdnφ - to u₧ m∞ nebavilo. Nastoupili divßci TV, o₧ralovΘ a sprßvnφ lidΘ, kte°φ musφ b²t vid∞ni vÜude, proto₧e jsou IN. Zbyl jen ten kÜeft - i pro nßs.

"No, kdy₧ najdeÜ dalÜφ kazety z lo≥sk²ho fes¥ßku, tak p°ije∩," Üklebil se V∞chet.
"Nemßm u₧ ₧ßdn² kazety," °ekl jsem mu.
"Tak dob°e, tak si to budeÜ muset zaplatit,". (A₧ dosud jsme dßvali V∞chetovi muziku coby nßjemnΘ).
"Kolik chceÜ?"
"Tolik, co platφ ostatnφ," smßl se vesele V∞chet, kter² dob°e v∞d∞l, ₧e ani nßhodou nevyd∞lßme to, co stßnky s pivem a proto je pro nßs jeho podmφnka nep°ijatelnß. Pop°ßl jsem mu ·sp∞Ün² podnik a dalÜφ t°i roky tam nejel. A₧ v roce 1996.

Jednou se m∞ ptal Lubor Ma¥a, proΦ u₧ na Trutnov nejezdφm. ╪ekl jsem mu o p°φhodßch s V∞chetem, jeho nesolidnosti, navφc o naÜφ poslednφ roztr₧ce kv∙li nahrßvce festivalu. Ale Ma¥a mi °ekl, ₧e Martin je jeho kamarßd a nep°ipadß mu to tak zlΘ a ₧e by m∞ urΦit∞ rßd vid∞l na fes¥ßku, a¥ mu zavolßm. Taky mi °ekl, ₧e tam nikdo jinej s muzikou nejezdφ (myslel jsem si, ₧e V∞chet si mφsto nßs okam₧it∞ obstarß nßhradu) a ₧e by to bylo tedy dobrΘ i pro lidi. I zavolal jsem V∞chetovi a on souhlasil. Cht∞l za mφsto n∞jakou sumu, tenkrßt jsme to domluvili na 7000,-. Mohli jsme si to dovolit risknout: Jednak jsme b∞hem t∞ch t°φ let absence zaΦali d∞lat distribuci Globusu, Indies, Rachotu, ANK, St°φlkovi a dalÜφm, tak₧e zbo₧φ bylo dost a navφc u₧ masov∞ jela CD, jednak se V∞chet∙v podnik natolik rozrostl v nßvÜt∞vnosti, ₧e jsme se domnφvali, ₧e bychom nemuseli prod∞lat. Sedli jsme s Bed°ichem do citrouÜe a jeli.

P°ijeli jsme na mφsto v pßtek dopoledne a Φum∞li jsme. Za ty t°i roky, co jsme tam nebyli, se hodn∞ zm∞nilo. Festival byl pojat velkoryse - silnice kolem areßlu byla plnß stßnk∙, doprava odklon∞na jinam. Na kopci stan s taneΦnφ muzikou, v areßlu jenom stßnky s chlastem a jφdlem, zbytek venku. A byl tu prvnφ - tradiΦnφ - problΘm. Nikdo z po°adatel∙ nev∞d∞l, ₧e mßme p°ijet, nikdo nßs nikam necht∞l pustit, nikdo nev∞d∞l, kde mßme mφsto na stßnek. To vÜechno m∞lo b²t za°φzeno, V∞chet mi jeÜt∞ v p°edveΦer festivalu, kdy₧ jsem mu volal, ₧e od n∞ho nemßm ₧ßdnΘ potvrzenφ ani smlouvu, a kde₧e tedy mßme mφsto na stßnek, °ekl, ₧e vÜe se dozvφm na mφst∞, vÜechno je perfektn∞ p°ichystßno a zpracovßno. Jo, hovno. Pravda, bylo tam jedno sluÜn∞jÜφ mφsto kousek od brßny, ale stßnka°i kolem nßm hned °ekli, ₧e tam mß jeÜt∞ n∞kdo p°ijet. Kdo, to nev∞d∞li. Nev∞d∞li to ani po°adatelΘ s vysφlaΦkami. V∞chet se nechal zapφrat a do areßlu nepßchl. ╪ekli nßm, a¥ si postavφme krßm v autobazaru. Bylo to hnusn² mφsto na okraji festivalu, kam nikdo nep°iÜel. Navφc bylo vÜude kolem straÜn∞ stßnk∙ se ₧rßdlem a pitφm, proto₧e rok p°edtφm se sjelo do Trutnova na festival tolik lidφ, ₧e na n∞ nikdo nebyl p°ipraven. A tak, kdy₧ lidi sn∞dli a vypili areßl festivalu, vydali se jako kobylky do m∞sta a po jeho zruinovßnφ na okolnφ vesnice. Nebylo to pr² nic p°φjemnΘho. Tentokrßt tedy tahle situace nem∞la nastat. ProblΘm byl v tom, ₧e my se mezi tφm vÜφm ·pln∞ ztratili. Nepomohla nßm ani vlajka, kterou jsme si nechali t∞sn∞ p°ed odjezdem za nek°es¥ansk² penφze vyrobit. Visela zplihle a logo Black Point na ni nebylo poznat. Zbytek prvnφho dne jsme v autobazaru vydr₧eli, ale neutr₧ili jsme skoro nic. Uvnit° areßlu byl pouze stßnek Mati. Nevφm, jestli Ma¥a kou°φ, ale V∞chet jej tam nechal.

Rßno jsem se vzbudil v p∞t a Üel si dßt kafe k vedlejÜφmu stßnku. Ne₧ mi ho ud∞lali, proÜel jsem si areßl. P∞knΘ mφsto blφzko brßny bylo stßle prßzdnΘ. Mezitφm se vzbudil BΘ∩a. Dlouho jsme se s tφm nepßrali, v Üest rßno u₧ byl Black Point p°est∞hovßn na ono prßzdnΘ mφsto. A vzhledem k tomu, ₧e nßm dalÜφ dva dny nikdo nic ne°ekl, myslφm si, ₧e to bylo ono mφsto pro nßs. Jen o tom nikdo nev∞d∞l. My p°iÜli V∞chetov²m bordelem o p∞kn²ch pßr tisφc. DalÜφ dva dny jsme prodßvali a kÜefty nebyly nijak unikßtnφ. P°esto jsme se docela zaplßcli. Poslednφ den se stavil V∞chet osobn∞ a na v²tky k jeho bordelu nereagoval. Vybral prachy za nßjem a odeÜel.

Byl to z°ejm∞ prvnφ z rok∙ (1996), kdy festival u₧ neÜel nahoru. MyÜleno ·Φastφ divßk∙. V²b∞rem um∞lc∙ byl v prdeli dßvno. Pelmelovß dramaturgie, "aby se to vÜem lφbilo" nebyla k niΦemu. V∞chet toti₧ rostl rok od roku a k lidem, kter² zrovna nepot°eboval, se choval hnusn∞. Mßm dojem, ₧e hodn∞ mu v dramaturgii "pomohl" pan Zden∞k Such², kterΘho V∞chet pou₧φval jako konferenciΘra sv²ch festival∙. Such² byl televiznφ tatφnek Üedesßtek a jin²ch v₧dy zprvu sluÜn²ch a pozd∞ji straÜn²ch po°ad∙. Netajil se sv²mi sympatiemi k °emesln∞ prßzdnΘmu bigbφtu pro mili≤ny (St°ihavka, Bßrta). Navφc zaΦaly na Trutnov∞ exhibovat t∞lesa nemajφcφ s rockovou kulturou spoleΦnΘho v∙bec nic. Banjo Band Ivana Mlßdka nebo Felix Holzmann. Mo₧nß to byl pokus o v²bornej vtip, jak z t∞ch lidφ ud∞lat blbce. Jeden z nich, myslφm, ₧e to byla Czßkovß, to prokoukla a nep°ijela. Kdy₧ zaΦala frΦet taneΦnφ muzika, rocker V∞chet prost∞ Üel s dobou a z°φdil stan s DJs. ObΦas n∞co na₧ivo. A zase p°ijelo vφc lidφ. A zase stßl festival o n∞co vφc za hovno. A pak se projevila dalÜφ v∞c: Toti₧, ₧e lidi nejsou ·pln² blbci a nenechajφ si vrtat druhou dφru do prdele: Vypφskali Alkehol, na Alici Springs se snesla mraΦna kelφmk∙ atd. V∞chet vΦas p°ibrzdil a nenßpadn∞ se dalÜφ roky zase zaΦal opφrat o solidn∞jÜφ muziku a p°edevÜφm o hlasit∞jÜφ proklamace, ze kter²ch m∞lo b²t vÜem jasnΘ, co festival v Trutnov∞ p°edstavuje (v∞novßnφ Chart∞ 77 apod.).

V∞chet mß neuv∞°iteln∞ rßd penφze. Je schopen se donekoneΦna hßdat o p∞¥ßk a je schopen lΘzt do prdele agenturßm a ₧ebrat o minimßlnφ honorß° za kapely. Uplat≥uje p°itom image ne moc Üikovn²ho, ale sympatick²ho vlasat²ho kluka, kterej chce se zßpalem n∞co ud∞lat, nevφ moc jak a nemß na to moc pen∞z. Funguje to v²born∞. Pamatuji si, jak mi °ekl v roce 1997, kdy₧ jsem vydal Echt!, kter² byl tehdy jeÜt∞ bez agentury, a V∞chet moc cht∞l, aby mu tam hrßl - ovÜem za pusu:
"ProΦ to ned∞lßÜ jako t°eba BMG? Kdy₧ cht∞jφ, aby u m∞ hrßla jejich kapela, daj mi za nφ jeÜt∞ t°icet tisφc! Tak se to mß d∞lat!"
╪ekl jsem mu, ₧e nejsem BMG a nevydßvßm sraΦky, kterΘ bych musel cpßt lidem skrz prachy. A jestli chce Echt! a¥ jej pozve a zaplatφ. TotΘ₧ s ╚innou. Ob∞ kapely tam nakonec hrßly ani₧ jsem se s V∞chetem dßl bavil. Stejnou zkuÜenost ud∞lal s V∞chetem MiloÜ Gruber z Indies.

P°iÜel rok 1997. Trutnovsk² gΘnius jeÜt∞ ud∞lal malou kulturnφ vlo₧ku. Nevφm, jestli m∞ tφm cht∞l n∞jak dr₧et v Üachu nebo to byla opravdu jeho naivnφ p°edstava - navrhnul mi, ₧e nemusφm platit za mφsto, kdy₧ festival natoΦφm a vydßm z n∞j CD. Odmφtl jsem s tφm, ₧e v∞c je p°φliÜ nßkladnß a neprodejnß. V∞chet si myslel opak. No, a proto₧e je zvykl² d∞lat haba∩∙ry, a tφm pßdem je Φekß i od ostatnφch, nev∞°il mi a zavolal Indies. K jeho p°ekvapenφ se dozv∞d∞l od nich totΘ₧ co ode m∞. ╪ekl mi to o n∞kolik t²dn∙ pozd∞ji v Praze v Akropoli, kde jsme m∞li sch∙zku. N∞kdy kolem p∙lnoci jsme se seÜli dole v hospod∞. P°izval jeÜt∞ Ma¥u, kterΘho cht∞l do projektu z°ejm∞ takΘ n∞jak zatßhnout. Jß op∞t vysv∞tlil vÜechny d∙vody proti a navrhnul jsem V∞chetovi, kdy₧ je tak p°esv∞dΦen o skv∞lΘ prodejnosti festivalovΘho CD, aby si najal jinou firmu, kterß mu to ud∞lß. P°ece to nemusφm d∞lat jß. Ale z V∞cheta vylezlo, ₧e Indies volal hned po m∞ a navφc ₧e myslel, ₧e bych to m∞l i platit. Vysmßl jsem se mu.

"A jakej nßklad si p°edstavujeÜ?", ptal jsem se ho.
"No, takovejch deset tisφc a kdyby to bylo mßlo, tak by se p°id∞lalo,"odtuÜil trutnovsk².
"A jak to chceÜ prodat?" ptal jsem se dßl.
"No p°ece hned na p°φÜtφm festivalu. A kdyby n∞co zbylo, tak normßln∞. Ale nejlepÜφ by bylo, kdyby se to stihlo vyrobit jeÜt∞ do konce festivalu, to by se jich na mφst∞ prodalo urΦit∞ vφc."

Lubor Ma¥a se sna₧il V∞chetovy p°edstavy o nßkladech a prodejnosti takΘ uvΘst do reality, ale Ülo to ztuha. Ke cti pßn∞ V∞cheta nutno °φci, ₧e asi po hodin∞ akceptoval naÜe p°ipomφnky ke svΘmu nßvrhu a dohodli jsme se na n∞Φem ·pln∞ jinΘm: Ma¥a vydß knihu o festivalu a oba si N╠JAK vy°φdφ prßva s kupou firem, jejich₧ kapely hrajφ ka₧doroΦn∞ v Trutnov∞ ("My jim nic platit nebudem, naopak, zaplatφ nßm oni, ₧e mohou mφt kapelu na tak skv∞lΘ desce", domnφvali se Ma¥a a V∞chet a jß se usmφval). Black Point se m∞l postarat o v²robu CD, kterΘ bude p°φlohou knihy. VÜe zaplatφ sponzor. N∞jakejà Bylo patrnΘ, ₧e i Ma¥a od poΦßtku v∞d∞l, ₧e je to celΘ pitomost. Ale proΦ by si V∞cheta rozhßdal, ₧eà

Stßle 1997. V∞chet dostal nßpad, ₧e tentokrßt budou vÜechny prodejnφ stßnky v areßlu. Fajn - ale dole, u schod∙, na nejlukrativn∞jÜφm mφst∞, kudy musφ projφt ka₧d² p°φchozφ a tφm prost∞ o vßs vφ, bude jenom pitφ a jφdlo, kde₧to ostatnφ stßnky budou v "klidovΘ z≤n∞". Nazval tak hßjeΦek za hlediÜt∞m, za horizontem, kam zabloudφ tak padesßt procent divßk∙ a jeÜt∞ ne zcela st°φzliv²ch. V∞tÜina jich toti₧ dojde na plac, d°epne a koukß. Chodφ pro pivo a tanΦφ. Dojde se vymoΦit a usne. A dalÜφ den totΘ₧. A t°etφ den zase. Do "klidovΘ z≤ny" nemusφ. Nemusφ projφt ani kolem nφ. Tihle lidi o vßs prost∞ nev∞dφ. Kdy₧ jsem o tom jeÜt∞ p°ed festivalem mluvil s Ma¥ou, °ekl mi, ₧e do "₧ßdn² klidov² z≤ny" nep∙jde, rozd∞lß si stan dole a hotovo. Jß mu to za sebe jen potvrdil.

A byl tu festival. Dojeli jsme na mφsto a bylo to jeÜt∞ horÜφ ne₧ v p°edchßzejφcφch letech. Na brßn∞ o nßs nikdo nev∞d∞l a jß musel p°esv∞dΦovat, k°iΦet a °vßt na lhostejnΘ po°adatelskΘ poh∙nky, aby mi alespo≥ zavolali n∞koho, kdo m∙₧e rozhodnout zda m∙₧eme dovnit° Φili nic. Nakonec m∞ milostiv∞ nechali zajet do areßlu a zaΦali jsme shßn∞t V∞cheta. "Odjel do Prahy," dozv∞d∞li jsme se od prvnφho po°adatele. "Odjel do Tater," °ekl nßm o chvφli pozd∞ji n∞kdo ·pln∞ jin². Nakonec jsem uvid∞l kluka, kterej mobilem evidentn∞ mluvil s V∞chetem. Po₧ßdal jsem ho o spojenφ s tßtou festivalu, jenom₧e ten m∞ za ₧ßdnou cenu necht∞l. Ale po chvφli m∞ kluk p°edal, nebavilo jej tlumoΦit naÜe vzkazy, a V∞chet mi cizφm hlasem °ekl, ₧e si mßm dßt stßnek do "klidovΘ z≤ny" a hotovo. ╪iΦel jsem na n∞j, ₧e to snad nemyslφ vß₧n∞ a ₧e tam tedy ne a jak to, ₧e o nßs zase nikdo nevφ atd. V∞chet se nakonec vykroutil z nep°φjemnΘ situace tφm, ₧e mi °ekl, ₧e on o tom vlastn∞ v∙bec nerozhoduje a ₧e spodnφ Φßst areßlu, kde chci mφt stßnek, mß v pronßjmu kluk jmΘnem èvestka. Tak a¥ se s nφm "kdy₧tak" domluvφm. ZbyteΦnost takovΘho jednßnφ jsem slyÜel z jeho hlasu dop°edu.

Hledal jsem èvestku. NaÜel jsem ho a on byl vst°φcn². Hned se zeptal, kde chci mφt stßnek a kdy₧ jsem mu ukßzal mφsto, souhlasil a optal se, kolik mu dßm za pronßjem. "P∞t tisφc," °ekl jsem smluvnφ cenu a èvestka se rozesmßl. Proh²bal se smφchy, plßcal se do kolen a halekal: "VφÜ, kolik se tady platφ za stßnek? VφÜ to v∙bec?" Kdy₧ se uklidnil, °ekl mi, ₧e to jist∞ nemyslφm vß₧n∞ a ₧e se musφme domluvit jinak. Musel jsem trvat na svΘm, bylo to tak domluveno s V∞chetem a nebyl jsem si jist, ₧e bych vφc u₧ivil. I èvestka trval na svΘm. U₧ jsem se vid∞l, jak jedu zpßtky do Prahy, kdy₧ mi nev∞domky pomohl KaΦer.

"èφφφmßßßßßß!" °val nezvladateln² ₧ivel p°es p∙l areßlu a mφ°il k nßm. "Nazdar ty kluku, vφte, kdo to je?" hulßkal a rozhlφ₧el se po ostatnφch p°iΦem₧ m∞ maΦkal sv²ma velk²ma prackama, "to je èφma, Vokno, Black Point, kazetovß kultura, ty vole! Ten je tady sprßvn∞, ten tady musφ bejt!"
èvestka pook°ßl, zamumlal, ₧e teda sedm a jß souhlasil. B∞hem stav∞nφ za nßmi p°iÜel a stranou mi °ekl, ₧e p∞t. A bylo.

Postavili jsme stßnek, vybalili zbo₧φ a p°ijel Ma¥a. ZaΦala druhß Φßst kabaretu. Ma¥a rozbφjel sv∙j stan vedle nßs. ╪ekl jsem mu o ope°e s V∞chetem a doporuΦil mu setkßnφ se èvestkou. Ma¥a jej ihned odchytil a °ekl mu, ₧e si vedle nßs stavφ stßnek. èvestka se jej z°ejm∞ ptal na cenu.
"Jß to tady mßm zadarmo!" pravil sebev∞dom∞ nahlas pra₧sk² nakladatel a èvestka zalapal po dechu. SouΦasn∞ z okolnφch stßnk∙ nev∞°φcn∞ vykouklo n∞kolik hlav, aby si prohlφdlo tu raritu. Ale Ma¥a nehodlal ustupovat. A u₧ se sma₧il telefon V∞chetovi, u₧ to zase jeloà
Ma¥a prodßval vedle nßs a byli jsme jedinφ mezi potravinami. Nebylo to nejhorÜφ. Byl jsem se podφvat naho°e v "klidovΘ z≤n∞". Stßnky, kterΘ se tam choulily, moc lidφ neobklopovalo. Byl jsem rßd, ₧e jsme se tam nedali zahnat. Od prodavaΦe piva jsme se dozv∞d∞li, ₧e za stßnek s pivem se po°adateli platφ t°icet tisφc. Vida, proto m∞l èvestka ten zßchvat smφchu. Taky jsme se ale dozv∞d∞li, ₧e letos toho moc nevytoΦil, mß tr₧bu p°es Üest set tisφc, pr∙m∞r. Ani jsem se nesna₧il spoΦφtat jestli mßme mφ≥ desetkrßt nebo dvacetkrßt nebo kolikrßt vlastn∞à
V ned∞li odpoledne se objevil V∞chet. P°iÜel pro penφze za nßjem.
"My u₧ zaplatili," povφdßm mu laskav∞.
"Jak to, komu?" okam₧it∞ vyjel trutnovsk².
"Inu, èvestkovi p°ece. ╪ekl jsi mi, a¥ se s nφm dohodnu jak chci, ne? Tak jsem se s nφm dohodl,".
V∞chet stßl totßln∞ zpitom∞lej, ruce jak dva salßmy, a povφdß:
"Tak₧e jß nedostanu zase nic, jo?"
"Nevφm, jestli ZASE, ale od nßs urΦit∞ ne. Zeptej se na to èvestky, ten to tady mß cel² pronajat², vφÜ?"
V∞chet pomalu odchßzel a nev∞°φcn∞ kroutil hlavou.
"To je ale BLBEC," prohlßsil vß₧n∞ BΘ∩a, kter² se za nφm dφval. Za pßr hodin jsme nacpali do citroena zbytky zbo₧φ a frΦeli ku Praze. Byl to nßÜ poslednφ festival v Trutnov∞ - ale to jsme v tΘ chvφli nev∞d∞li.

A byl tady devadesßt² osm². U₧ od ledna se V∞chet vyjad°oval o festivalu velmi vyh²bav∞. Pr² n∞jakΘ problΘmy. Koncem jara u₧ bylo jasnΘ, ₧e festival nebude. A ₧e jestli bude, nebude jej d∞lat V∞chet. V osobnφch telefonßtech, kterΘ jsme m∞li, mi nikdy ne°ekl ₧ßdn² konkrΘtnφ problΘm nebo d∙vod, v₧dycky jen ml₧il. Ale z celΘho jeho vyjad°ovßnφ jakoby se lφhnul n∞kde v pozadφ jedin² problΘm: CelΘ roky byl areßl od m∞sta prop∙jΦen zadarmo a letos by tomu tak nem∞lo b²t. A navφc je tu konkurent, kter² hodlß tuto normßlnφ v∞c akceptovat! Ne ₧e bych to trutnovskΘmu ·pln∞ p°ßl, ale proto₧e u₧ jsem v∞d∞l, jak siln∞ je V∞chet nesolidnφ, °φkal jsem si, aha, tak t∞ n∞kdo p°esral pitomeΦku, budeÜ taky muset klopit. Dohady potvrdil pozd∞ji v Φasopise Rock & Pop sßm zlatnφk prohlßÜenφm, kterΘ hlavn∞ hrßlo na city mlad²ch a hloup²ch ne₧li by n∞co opravdu vysv∞tlilo. Ono taky nebylo co. T∞₧ko by V∞chet vysv∞tlil, ₧e si na ·Φet m∞sta celΘ roky mastil kapsu a letos jej velmi pobou°ilo, ₧e mu radnice u₧ nechce d∞lat vola. I kdy₧ i tohle bylo lze z novinov²ch °ßdk∙ poznat, fascinovalo m∞, jak nikoho nenapadlo, ₧e je p°ece normßlnφ, ₧e za pronßjem Φehokoliv se platφ, obzvlßÜ¥, kdy₧ poslou₧φ k sluÜnΘmu zisku nßjemce. P°ekvapilo m∞ takΘ, jak vÜichni p°ikyvovali V∞chetovi, jakß ₧e se mu to stala nespravedlnost. Myslφm, ₧e hami₧nost trutnovskΘho je tak velikß, ₧e ani jemu nep°iÜlo, ₧e se ned∞je nic nespravedlivΘho a ve sv∙j "neziÜtn² boj" opravdu v∞°il.

V∞chet zaΦal objφ₧d∞t agentury s prosφkem, aby na konkureΦnφ festival neposφlaly svΘ kapely. Mnoho naivk∙ mu to slφbilo a °ada kapel opravdu nejela. N∞kterΘ o svΘ vlastnφ naivit∞. N∞kterΘ se bßly stranou publikovan²ch v²hru₧ek, ₧e na dalÜφch roΦnφcφch, kterΘ bude samoz°ejm∞ po°ßdat op∞t slavn² Geromimo, si u₧ nezahrajφ. A naÜli se i tacφ idioti, kte°φ vykalkulovanΘ prohlßÜenφ o "odpoΦinku zemi i lidem" emotivn∞ p°ednßÜeli na jin²ch festivalech sez≤ny. Bylo mi z jejich velkΘ ΦirΘ hlouposti v₧dy nedob°e. Nota bene - byly to v∞tÜinou kapely z jejich₧ muziky mi je podobn∞à

Nejeli jsme prodßvat - ne kv∙li V∞chetovi, ale proto₧e jsme prost∞ nesehnali kontakt na po°adatele. A navφc Black Point to lΘto prod∞lßval zßsadnφ personßlnφ a strategicky obchodnφ zm∞ny, tak₧e jsme jej ani moc neshßn∞li. Vzhledem k tomu, ₧e festival m∞l ·dajn∞ cca 2500 lidφ nßs to nebolelo. Jedinφ dva lidΘ s normßlnφm pohledem na trutnovskΘ tΘma byli Borek HoleΦek z agentury a vydavatelstvφ Rachot. ("M∙₧u ti °φct, ₧e kdyby jeÜt∞ hrßl Dunaj nebo kdyby letos cht∞li ti lidi z Trutnova n∞jakou mou kapelu, tak ji tam klidn∞ poÜlu. V∞chetovy problΘmy m∞ nezajφmajφ!") a v∞Φn² rebel Petr R∙₧iΦka, mana₧er SPS a n∞kolika dalÜφch punkov²ch kapel ("U₧ na n∞j doÜlo, na Φurßka, co, v∞Φn∞ bral u huby kapely, kretΘn, tak te∩ Φumφ, kdy₧ n∞kdo bere u huby jeho, pφΦus,"). Agentury a kapely m∞ly ale a₧ po roce pocφtit, jak umφ V∞chet oplßcet solidaritu.

Jß se jeÜt∞ na ja°e 1998 setkal s V∞chetovou vyΦ∙ranostφ, jen₧ je vlastnφ vÜem slabomysln²m. V jednom z telefonßt∙ cht∞l, abych mu poslal CD Echt!u a ╚inny.
"V₧dy¥ u₧ jsem ti je dal k lo≥skΘmu festivalu," p°ipomenul jsem mu, ale V∞chet mi vesele sd∞lil, ₧e je nemß, ₧e je asi n∞komu dal. NesnßÜφm, kdy₧ ze m∞ n∞kdo d∞lß blbeΦka.
"No, tak to si je budeÜ muset koupit," odpov∞d∞l jsem mu takΘ vesele. Mlel, ₧e ╚innu nalΘhav∞ pot°ebuje a tak jsem mu ji poslal a °ekl si, ₧e si ji strhnu z nßjmu p°i festivalu. Ale Echt! jsem neposlal. A co se nestalo - tedy chci °φct - stalo: B∞hem m∞sφce mi volß mana₧erka Echt!u Blanka ètrayblovß a jen tak vedle °eΦi mi sd∞luje, ₧e hrßli v Trutnov∞ a dali Martinovi V∞chetovi jedno CD.
"╪φkal, ₧e ho nemß, tak jsem mu ho dala, aby nßs vzal na fes¥ßk. Moc o n∞j stßl. Jasn∞, bez podpisu, Martin je dobrej kluk, ne?"
Upozornil jsem jφ, ₧e CD bude pravd∞podobn∞ muset zaplatit, proto₧e V∞chet na nφ ud∞lal sprostou boudu, kterou mu zbaÜtila. Samoz°ejm∞ to nemohla v∞d∞t, ale byla to jejφ chyba, proto₧e CD m∙₧e dßt coby mana₧er komukoliv jenom proti podpisu, aby bylo p°φpadn∞ vymahatelnΘ. NelaskavΘ rozlouΦenφ - ale jß CDΘΦka nekßlφm a v zadku opravdu nemßm mincovnu. Mimochodem, pro vÜechny ty velkorysΘ ╚echy, kte°φ rßdi rozhazujφ z cizφho: Kdy₧ n∞komu dßm zadarmo CD, tak nep°ichßzφm o ty t°i p∞tky lisovacφ ceny, ale o ty Φty°i stovky, za kterΘ jsem jej mohl prodat, vφme chytrolφnci?

U₧ n∞kolik let nazad bylo patrnΘ, jak se V∞chet sna₧φ hrßt na vÜechny strany a jak mu to a₧ neuv∞°iteln∞ vychßzφ: Ze svΘho podniku se sna₧il d∞lat monstrzßle₧itost s vymyÜlen²mi Φφsly o nßvÜt∞vnosti (i jakpak by ne - ka₧d² sponzor radÜi slyÜφ, ₧e jeho pivo bude pφt, jeho logo uvidφ, jeho colu si koupφ à p∞tadvacet tisφc lidφ ne₧ p∞t tisφc lidφ). A₧ v letech 1998 a 1999, kdy byla nßvÜt∞vnost 2500 a 7000 osob bylo vizuelnφm porovnßnφm na mφst∞ jasnΘ, ₧e v Trutnov∞ v ₧ivot∞ dvacet tisφc lidφ nebylo. V∞chet zval pr∙b∞₧n∞ TV sraΦky a hovna tlaΦenß majors, aby p°ijela i ta nejv∞tÜφ divßckß hovada odkojenß TV kulturou. Zßrove≥ si ale hlφdal, kde co zajφmavΘho vychßzφ a zaΦßteΦnφky se sna₧il natlaΦit za sm∞ÜnΘ honorß°e Φi rad∞ji ·pln∞ bez nich tvrdφc, ₧e mohou b²t rßdi, ₧e je uvidφ spousta lidφ na presti₧nφm festivalu. Hochy undergroundu bez financφ si zφskal tφm, ₧e je nechal postavit podia a konstrukce pro sv∞tla a zvuk a oni mohli b²t zdarma nßvÜt∞vnφky festivalu. V∞chet tak uÜet°il spoustu pen∞z za profesionßlnφ slu₧by a navφc vypadal jako soucφtφcφ dobrodinec, kter² se pen∞zi neodrodil. Ka₧d² rok navÜt∞vuje festival prezident Havel, i to je moc dobrß reklama. Mo₧nΘ oponenty z °ad soudn∞jÜφch krotφ V∞chet rßdobyhlubok²mi v∞novßnφmi festivalu (kterΘ ho nic nestojφ - nebo n∞kdy n∞co dostala Charta 77, indißni Φi hnutφ Hare KrÜna od agentury Geronimo? Ve sv∞t∞ se v∞nuje nejen jmΘno akce, ale p°edevÜφm penφze z nφ. Ale tady to z°ejm∞ nedochßzφ nejen V∞chetovi). A koneΦn∞, aby se p°i poslednφm roΦnφku vyhnul mo₧n²m ·tok∙m dementnφch soukrom²ch TV a bulvßrnφch plßtk∙ (drogy, smrt, alkohol apod.), vydoloval stotisφcov² grant z ministerstva kultury a festival vlastn∞ u₧ plakßtov∞ probφhal pod jeho zßÜtitou.

1999. Od jara jsme se s trutnovsk²m dohadovali o naÜem stßnku na festivalu. Necht∞l jsem ponechat nic nßhod∞ a obvyklΘmu po°adatelskΘmu bordelu. V∞chet p°islφbil poslat smlouvu dostateΦn∞ dlouho p°edem. Ale neposφlal nic. Myslφm, ₧e kdybych mu co Φtrnßct dnφ nezavolal, neposlal by ji v∙bec. Kdy₧ p°iÜla, zjistili jsme, ₧e na jejφ podmφnky nem∙₧eme p°istoupit. Ale proto₧e neÜlo o zßsadnφ v∞ci, vyÜkrtali jsme nep°ijatelnΘ a podepsan² papφr poslali zp∞t. Z Trutnova nep°iÜlo nic potvrzenΘho a do festivalu chyb∞lo pßr dn∙. Telefony. P°φslib vy°φzenφ. DalÜφ telefony. DalÜφ p°φsliby. Nic nedoÜlo. Dohadovßnφ o mφsto. Nenφ pro nßs p°ijatelnß op∞tnß V∞chetova posedlost "klidovou z≤nou". Nakonec V∞chet p°ichßzφ s °eÜenφm:
"VφÜ co, tak p°ije∩te u₧ o den d°φv, ve Φtvrtek, to tam jeÜt∞ nikdo nebude a vyberete si mφsto jak² sami budete chtφt. Ale jenom naho°e v klidovΘ z≤n∞," dodßvß.
S nßvrhem souhlasφme. A tak u₧ od ned∞le balφme a p°ipravujeme zbo₧φ, d∞lßme blbiny, jen abychom na nic nezapomn∞li, Trutnov je p°ece jenom daleko od Prahy. Ve st°edu, den p°ed odjezdem dokonce zav°eme prodejnu, abychom mohli v klidu balit. A ve Φtvrtek rßno odjφ₧dφme. Auto je narvßno k prasknutφ. T∞Üφme se na kapely a na lidi.
V srpnov∞ sluneΦnΘm dnu p°ijφ₧dφme do areßlu. Op∞t o nßs nikdo nevφ, op∞t nikdo nevφ, kde je V∞chet. Jak²si ÜΘfpo°adatel nßm °φkß, a¥ se n∞kde rozbalφme. Hned u cesty za hlediÜt∞m je dobr² flek. Sice ne tak dobr² jako dole pod p≤diem, ale p°ece jen nejlepÜφ z "klidovΘ z≤ny". Ale jen na mφsto ukß₧eme, u₧ slyÜφme, ₧e mφsto je zadanΘ.
"Ale V∞chet nßm °ekl, ₧e si m∙₧eme vybrat mφsto jak² budeme chtφt, kdy₧ p°ijedeme o den d°φv???"
"Ne ne," kroutφ hlavou po°adatel, "Tohle mφsto je pro tetovacφ sal≤n, u₧ je zadan²."
"Dob°e, tak mi si to dßme naproti p°es cestu," chci se klidn∞ dohodnout.
"Tam u₧ je to taky zadan², tam bude kade°nickej sal≤n," dozvφdßm se vzßp∞tφ. JeÜt∞ po°ßd se ovlßdßm.
"Tak se rozlo₧φme vedle," sna₧φm se krotit hormony, kterΘ u₧ by nejradÜi n∞komu jednu flßkly.
"Tam taky n∞kdo je a pak je manipulaΦnφ cesta a pak mφsto na dva stßnky, ale hned za nima je u₧ volno," diriguje nßm po°adatel nßÜ odsun do hßje prdelenΘho cca o padesßt metr∙ dßl.
"To nemyslφÜ vß₧n∞," °φkßm, "Zavolej V∞chetovi, ₧e s nφm chci mluvit."
Po°adatel volß, ale V∞chet se mnou mluvit nechce. Starß znßmß hra na schovßvanou. Beru si telefon a prvnφ co slyÜφm je, abych ned∞lal problΘmy.
"Ka₧dej rok jsou s tebou problΘmy," slyÜφm V∞cheta a kdyby stßl proti mn∞, tak u₧ ji dostal..
"Se mnou ne, jß slovo dr₧φm, problΘmy jsou s tebou. Tys nßm slφbil mφsto podle vlastnφho v²b∞ru kdy₧ p°ijedeme dneska. Jsme tady a co se dozvφme? Äe vÜichni jsou si rovni a n∞kte°φ rovn∞jÜφ, ₧e jo?"
"Ned∞lej problΘmy," opakuje V∞chet. "Takhle to je a bu∩ se tomu pod°φdφÜ nebo je∩ domu."
"PoΦkßm tady na tebe.", °φkßm mu do telefonu a sna₧φm se b²t klidn². Nemohu uv∞°it, ₧e by V∞chet byl a₧ takovß svin∞.
B∞hem asi dvou hodin, kter² Φekßme na V∞cheta, prochßzφme areßl. Podium stavφ op∞t parta podzemnφk∙ vΦetn∞ KaΦera. Setkßnφ s otev°en²m KaΦerem je jedinß sv∞tlß strßnka onoho prohnusanΘho odpoledne. Projφ₧d∞jφ velkß auta mφstnφch negramotn²ch zbohatlφk∙. Za okny tupΘ sebev∞domΘ obliΦeje. N∞kdo nßm °φkß, ₧e po°adatel mß jeden z prvnφch pr∙ser∙: Hlavnφm a jedin²m pivnφm sponzorem je KruÜovick² pivovar. Za v²sadnφ postavenφ v prodeji piva pr² zaplatil po°adateli vφce ne₧ polovinu sedmimφstnΘ cifry. Ale po°adatel nechal na mφsto dojet rovn∞₧ auta s nßpisy plze≥skΘho giganta. KruÜovice hrozφ pokutou rovnajφcφ se onΘ dodanΘ Φßstceà
KoneΦn∞ p°ijφ₧dφ V∞chet. Je na n∞m vid∞t, ₧e mß starosti a je unaven². Ani nevystupuje z auta, jen p°ibrzdφ a z okΘnka znovu °φkß:
"Ned∞lej problΘmy, my jich mßme dost,".
Ale jß mßm taky problΘm a pot°ebuju ho vy°eÜit. Op∞t se dohadujeme. V∞chetovi je ·pln∞ jedno co slφbil, trvß si na svΘm, navφc p°idßvß n∞kolik peprn²ch poznßmek o uÜmudlan²ch p∞ti tisφcφch, kterΘ mßme zaplatit za mφsto.
"Pro tebe jsou to mo₧nß uÜmudlan² penφze, pro nßs ne," °φkßm mu. "Na to, abych ti je mohl dßt, rozhodn∞ musφm vyd∞lat vφce ne₧ vyd∞lßm za cel² t°i dny na mφst∞ kam nßs cpeÜ. V tom je toti₧ cel² problΘm."
Trutnovsk² odjφ₧dφ s konstatovßnφm, ₧e on nic dohadovat u₧ nebude a jestli se nßm to nelφbφ, tak a¥ jedeme dom∙.
JeÜt∞ jednou se za nφm vydßm, ale jednßnφ nikam nevede. Jenom se dozvφm naplno, ₧e tenhle festival opravdu nestojφ o to, aby se na n∞m prodßvala muzika. Nenφ toti₧ jako ostatnφ festivaly. Nenφ p°edevÜφm pro muziku a lidi. Je p°edevÜφm pro penφze pro svΘho po°adatele.
Otrßveni odjφ₧dφme do Prahy. V∞chet se mi natolik znechutil, ₧e mßm pocit, ₧e kdybych mu jednu napßlil, tak se n∞Φφm nakazφm. Nechal jsem to. Ud∞lali to za m∞ jinφ. Ale to se mßm dozv∞d∞t a₧ za pßr dnφ.

V pond∞lφ volß Petr R∙₧iΦka.
"Tak co, byl si u kretΘna na festivalu? Nebyl? Jak to? No v²born∞. Tak se to d∞lß. Jß v₧dycky tvrdil, ₧e je to Φurßk," ulevuje si nakonec.
V poledne potkßm v Unijazzu Romka Hanzlφka. Romek a Blanka ètrayblovß jsou agentura Alternative Music Production a d∞lajφ spoustu kapel: Garß₧, MCH Band, Echt!, Koubka, Pluto, U₧ jsme doma a dalÜφ. P°ijde °eΦ i na Trutnov a V∞cheta.
"No, p°ekvapil m∞," bruΦφ rozlad∞n∞ Romek, "Na to, jak byl loni jak milius, kdy₧ nßs p°emlouval, abychom na konkurenΦnφ festival neposφlali naÜe kapely, jsem Φekal, ₧e letos k nßm bude vst°φcn∞jÜφ. Ale nebyl, No, nevadφà"
"à UÜmudlanejch p∞t tisφc jo?" opßΦφ Blanka, kdy₧ slyÜφ trutnovskou anabßzi. "No to je teda dobr², uÜmudlanejch p∞t tisφc. Hlavn∞, ₧e nejsou uÜmudlan², kdy₧ s nßma jednal o honorß°e pro kapely. To se handrkoval a kroutil o ka₧dou stovku. Nakonec mi Koubek °ek┤, ₧e za dv∞ vstupenky mu tam hrßt nebude a vykaÜlal se na n∞j."
Odpoledne volß jeÜt∞ jednou Petr R∙₧iΦka.
"Hele, dozv∞d∞l jsem se te∩ dobrou v∞c od HoÜka, tak jsem si °ek┤, ₧e ti zavolßm, abych ti ud∞lal radost. V∞chet dostal p°es dr₧ku. P°φmo tam, na mφst∞. Prost∞ se choval blb∞ ke kapelßm. Navφc jim necht∞l zaplatit. No tak dostal. A prej n∞kolikrßt. MßÜ radost? Jß jo," hulßkß R∙₧iΦka do telefonu. Asi mßm radost, ale nijak moc o tom p°esv∞dΦenej nejsem. N∞jak m∞ to u₧ nebavφ. Zabejvat se V∞chetem.
JeÜt∞ se dozvφm dalÜφ krßsnou v∞c, kterou zkusil trutnovsk² na kapely:
╚ßst kapel nem∞la od Geronima potvrzenou smlouvu. Prost∞ jim ji neposlal (stejn∞ jako nßm). A muzikanti, mφsto aby se na vystoupenφ tφm pßdem vykaÜlali, tak na festival jeli a koncert odehrßli. Pak u₧ se jenom divili.
"Ale my vßs nem∙₧eme vyplatit, kdy₧ nemßte smlouvu." Kapely nev∞°ily sv²m uÜφm. Na mφsto byl p°ivolßn tßta festivalu. Ten muzikant∙m sd∞lil, ₧e kdy₧ nemajφ smlouvu a ani fakturu za vystoupenφ, nem∙₧e jim nic zaplatit. A tak pr² doÜlo k inzultaci. DalÜφ hezkou zprßvu p°ivezl MCH Band. Do Trutnova p°ijel na Φas - a byl po°adateli se°vßn, ₧e jede pozd∞. Chadima se nedal a v∞c se jal rozmotßvat. A vyÜlo najevo, ₧e trutnovÜtφ volali do Prahy, aby MCH p°ijel d°φv - ten u₧ byl ovÜem na cest∞. Ale omluvy se stejn∞ nedoΦkal. O n∞kolik dnφ pozd∞ji sedφme s Chadimou v Black Pointu a kdosi °φkß, jak skv∞le byly na festivalu nazvuΦenΘ zahraniΦnφ kapely oproti Φesk²m. MikolßÜ reaguje okam₧it∞:
"Jo, to se to hraje, kdy₧ mßÜ na nazvuΦenφ hodinovou pauzu. To umφ ka₧dej blbec ud∞lat dobrej zvuk. Ale zkus p°ijφt a bez zkouÜky naostro zahrßt! VÜichni jsou pod∞lan² ze zahraniΦnφch kapel, navφc to byly takov² sraΦky!", uvßdφ pochvalu na pravou mφru MCH.
Rozhodl jsem se, ₧e to celΘ zakonΦφm v internetovΘm shrnutφ na naÜφ strßnce. Na n∞kolikav∞tou zprßvu reagoval blbec Kukla z Φasopisu Rock & Pop jako na "subjektivnφ pohled na trutnovk² festival". Subjektivn∞ °eΦeno, pitomci mi vadφ, ale nenφ v mΘ moci s tφm n∞co d∞latà Stejn∞ jako s V∞chetem a vÜemi dalÜφmi roΦnφky jeho monstrmßnie, na kterΘ se jist∞ rßdy z·Φastnφ vÜechny kapely, kterΘ nasral, proto₧eà Proto₧e nekompromisnφ rocker v ╚echßch je tak trochu sraΦka a tak trochu blbec.
V∞chet mi p°i naÜem odjezdu posm∞Ün∞ °ekl:
"A m∙₧eÜ o tom klidn∞ n∞kam napsat, m∞ to nevadφ." Tak pφÜu - obΦas se hn∙j musφ vykydat. Ale p°ece jen, Martine, kdyby ti to nßhodou p°ece jen vadilo, musφm sem napsat jednu v∞tu, kterou radφ prßvnφk: Nic z v²Üe uvedenΘho nenφ pravda. Ahoj.

- Old°ich èφma, pro MaÜurkovskΘ podzemnΘ, jaro 2000

ROZHOVOR

Black Point po deseti letech


Vydavatelstvφ Black Point nepat°φ z hlediska obratu k t∞m velk²m. Je vÜak velev²znamnΘ z hlediska profilovΘho zam∞°enφ. Vydßvß p°evß₧n∞ takovΘ nahrßvky tuzemskΘ rockovΘ scΘny, kterΘ pat°φ k menÜinov²m ₧ßnr∙m, Φßst z nich pak vznikala v dobßch, kdy byla nezßvislß rockovß hudba pova₧ovßna za protispoleΦensk² jev. V²znamn²m prvkem jeho prßce je jistß nekompromisnost nßzor∙ na hudebnφ byznys. S jeho majitelem Old°ichem èφmou jsem si o uplynulΘm desetiletφ popovφdal v jednΘ pra₧skΘ kavßrn∞.

Kdy a proΦ jsi zalo₧il Black Point?

V roce 1990 jako hudebnφ odno₧ Φasopisu Vokno. Pak se ale Vokno zaΦalo ubφrat ·pln∞ jin²m sm∞rem a jß.cht∞l vydßvat muziku, kterß se mi lφbila, a kterß tu za komunist∙ nevychßzela. Tak₧e u₧ v ·noru 1990 jsem se osamostatnil a zaΦal vydßvat kazety sßm. Od MikolßÜe Chadimy jsem p°evzal Fist Records, Φφm₧ jsem zφskal ke sv²m deseti dalÜφch cca dvacet titul∙ do zaΦßtku.

Do jakΘ mφry se tvΘ ekonomickΘ propoΦty liÜily od reality, kterß pak nastala?

V∙bec jsem nepoΦφtal ekonomicky a v podstat∞ tak Φinφm dodnes. Nejsem HLAVN╠ hokynß° ale jsem HLAVN╠ vydavatel. Tφm se liÜφm od sv²ch p°φm²ch konkurent∙. V₧dycky m∞ zajφmala p°edevÜφm vydavatelskß strßnka v∞ci, co₧ znamenß ud∞lat nosiΦ tak, abych se za n∞j jß ani kapela nemusel styd∞t. Aby byl maximßln∞ dobr² od dramaturgie p°es obal a₧ po promotion. M∞ zp∙sob "honem rychle a vÜechno" nezajφmß. Nechci b²t firmou, jak²ch je dnes hodn∞, pro kterΘ vydßnφ desky rovnß se obal, tiskßrna, lisovna, distribuce, konec. To dovede ka₧dej blbec. Moc to nestojφ a bu∩ se to prodß nebo ne. Tedy - o titul by se m∞l vydavatel starat. A pro m∙j mal² podnik je navφc d∙le₧itΘ mφt s kapelou p°ßtelsk² kontakt. Stimuluje m∞ to k v∞tÜφm v²kon∙m, mßm pocit, ₧e si mΘ prßce n∞kdo vß₧φ a ne ₧e obhospoda°uji partu namyÜlen²ch kretΘn∙, pro kterΘ je cokoliv mßlo.
Zp∞t k otßzce - I jß samoz°ejm∞ poΦφtßm. ZaΦßtkem 90. let jsem po tr₧nicφch kupoval zahraniΦnφ kazety, proto₧e v normßlnφch krßmech nebyly. Za Üedesßt p∞t korun jsem je koupil a za sedmdesßt nahranΘ prodßval. Lidi mi nadßvali, proto₧e Supraphon m∞l cenu padesßt, Üedesßt a jß jsem byl ta svin∞, co na tom t∞₧ce vyd∞lßvala. IdylickΘ Φasy. P°es den v prßci a pak vÜechen voln² Φas ve dne i v noci v∞novßn muzice, ani₧ bych si poΦφtal jestli je to rentabilnφ. Doma patnßct deck∙ na roztßΦenφ kazet jedna ku jednΘ. Ale zaΦßtkem roku 1996 jsem se musel rozhodnout - neÜlo d∞lat ob∞ v∞ci, tak abych mohl b²t spokojen s jejich v²sledky. Jako psycholog jsem dosßhl urΦitΘho vrcholu, tak₧e jsem volil muziku, kterß sk²tala dobrodru₧n∞jÜφ vyhlφdky na poli mnou neoranΘm.
Do Monitoru jsme p°iÜli a₧ v roce 1992 s Majklov²m str²Φkem. S nßstupem CD pomalu konΦila Θra prodej∙ samizdatov²ch kazet a logicky jsem se musel profesionalizovat se vÜφm vÜudy. Pokud trvßÜ na Φφslech, t∞ch kazet jsem nahrßl cca 20.000 kus∙.

Rozhodoval ses, co jeÜt∞ ano a co u₧ ne? Mßm na mysli skuteΦnost, ₧e jsi musel p°ichßzet do styku se spoustou lidφ, kte°φ byli v hudebnφ bran₧i ovlivn∞ni deformacemi minulΘho re₧imu.

Ne. U m∞ se to v₧dycky odvφjelo od jakΘsi zßkladnφ sluÜnosti. Vzhledem k tomu, ₧e la¥ku mßm postavenou dost vysoko, jsem v neustßlΘm konfliktu, obΦas se i poperu. Sprßvn² obchodnφk vyjde s ka₧d²m. Na to kaÜlu, proto₧e m∞ KAÄDEJ nezajφmß. M∞ zajφmajφ sluÜnφ a inteligentnφ lidi a dobrß muzika, tak₧e u₧ jenom z tohohle vypl²vß, ₧e Black Point nikdy nebude vydßvat hodn∞ titul∙ a nebude ani vlivn² ani velk² a bohat². Nedßvno mi ÜΘf jednoho z nejslavn∞jÜφch pra₧sk²ch klub∙ °ekl, ₧e lidΘ, kte°φ o mn∞ °φkajφ, ₧e se obΦas chovßm jako hulvßt, majφ patrn∞ pravdu. Odpov∞d∞l jsem mu, ₧e urΦit∞ pravdu majφ, a ₧e jsou to lidΘ, ke kter²m se tak chovßm, proto₧e jsou svin∞. Nepolezu n∞komu do zadku jenom proto, ₧e on mß klφΦovΘ postavenφ a jß ho k n∞Φemu pot°ebuji. Kdy₧ potkßm n∞koho, kdo m∞ chce n∞jak poÜkodit - jsou firmy, kterΘ ti p°etahujφ kapelu p°esto₧e mßte "dohodu o ne·toΦenφ" a usmφvajφ ti se p°itom do obliΦeje - klidn∞ mu rozbiju hubu.

Stalo se to?

Stalo, n∞kolikrßt. Jmenovat nebudu. A net²kß se to jenom vydavatel∙, ale i distributor∙ a jin²ch pa≥ßk∙ v tomhle panoptiku. Paradoxn∞ za t∞ch deset let mohu °φct, ₧e s t∞mi velk²mi, na kterΘ se v∞tÜinou nadßvß, mßm ty nejlepÜφ zkuÜenosti. Firmy Monitor nebo Sony Music/Bonton se ke mn∞ v₧dy chovaly korektn∞ a troufßm si °φct, ₧e spoluprßce oboustrann∞ fungovala. Svi₧n∞, spolehliv∞, bez zbyteΦn²ch kec∙. ┌pln∞ jinß situace je u mal²ch. V∞tÜinou to prost∞ nezvlßdajφ. N∞kte°φ vydavatelsky, pon∞vad₧ chrlφ p°φliÜ titul∙ o kterΘ se nestaΦφ postarat a podle toho ty desky pak takΘ vypadajφ, jinφ si jeÜt∞ deset let po p°evratu nestaΦili ud∞lat jasno co a jak cht∞jφ vlastn∞ d∞lat a jsou schopnφ ti vynadat po telefonu za to, ₧e si jejich skv∞lΘ zbo₧φ nekoupφÜ za hotovΘ a v po°ßdnΘm poΦtu. A n∞kdo mß prost∞ ve firm∞ bordel a pravß ruka nevφ, co d∞lß levß, a zase jinej neustßle zkouÜφ levßrny...

Da°φ se ti dostat Φßst nßkladu i do zahraniΦφ? Je tam zßjem?

Je, da°φ se to jak na v²chod, tak na zßpad, ale vφce bych to tady nerozvφjel. NaÜli si nßs v podstat∞ lidi z celΘ zem∞koule. Cht∞jφ to, co doma nemajφ. OsobitΘ v∞ci. Necht∞jφ rock' n' roll, toho je vÜude dost...

Nej·sp∞Ün∞jÜφ titul?

Jestli myslφÜ co se prodej∙ t²Φe, tak asi Psφ vojßci, Echt!, a Chadimovy desky.

NemßÜ obΦas samo₧ernΘ pocity, proto₧e vydßvßÜ tituly, kterΘ nejsou ekonomicky p°φliÜ zajφmavΘ?

Mßm to jinak. Jsem samo₧er a jeÜita, mßm dojem buhvφjak to d∞lßm hrozn∞ dob°e a pak m∞ v₧dycky n∞co usm∞rnφ - co₧ pot°ebuje ka₧d² takov² hrdopych. Nedßvno jsme komusi s Filipem Topolem myli prdel, ₧e ud∞lal to a to t∞m a t∞m kapelßm a pak Filip °φkß: "Kdo nßs vlastn∞ dal na ty kompilace ani₧ nßm to dal v∞d∞t?" Byl jsem to jß a uv∞domil jsem si, ₧e p°esto₧e mßm vydavatelskß prßva a nemusφm se nikoho na nic ptßt, mohl jsem kapelu o svΘm ·myslu informovat. A hned si Φlov∞k °φkß "alealealealealeale, pomalu pomalu, nejsi ₧ßdnej bourßk."
Ale obecn∞ - mφt samo₧ernΘ pocity za to, ₧e jsem pitomec, kterej neumφ poΦφtat - nemßm. T°eba k edici Archiv - Lidi si myslφ, ₧e èφma n∞kde vyhrabe starou nahrßvku, nemusφ platit za studio, dß to trochu vyΦistit a je z toho balφk. Hovno a ne balφk. Jednak si to koupφ jen pßr lidφ, kte°φ si to pamatujφ a majφ k tomu vztah a druhß v∞c je p°φprava, kterß je velice nßroΦnß, pokud mß archiv n∞jak vypadat. Kdy₧ archφvy jeÜt∞ nebyly v m≤d∞, za₧il jsem u konkurence p∞knou desku, u nφ₧ se firma evidentn∞ bßla, ₧e ji neprodß, proto₧e neÜlo o Φerstvou novinku. Tak₧e nikde na obalu nebylo uvedeno,kdy to kdo kde nahrßl. Zasv∞cenφ v∞d∞li, ₧e je osm let starß, ale firma to tam nedala, vypadalo to jako ₧e se na to zapomn∞lo. Tohle nesnßÜφm, to je prasßrna. Paradoxn∞ dnes stejnß firma taky zaΦφnß vydßvat archivy, aby jφ n∞co neuteklo, kdy₧ je to v m≤d∞. Jenom₧e u nßs to nenφ m≤dnφ zßle₧itost, ale trval² zßjem, kter² Black Point provßzφ u₧ deset let a m∞ osobn∞ jeÜt∞ mnohem dΘle.

Co to bylo za desku?

Domßcφ lΘka°.

Co m∙₧eÜ nabφdnout kapelßm, kdy₧ ka₧dß z nich si dnes m∙₧e vydat desku s minimßlnφmi finanΦnφmi prost°edky sama?

Sama.. Jde o to, Φφm kdo disponuje. Kapely, slo₧enΘ z podnikatel∙, kte°φ majφ pen∞z dost, majφ ale problΘmy s distribucφ, proto₧e nemajφ Φas se o to starat. Nakonec stejn∞ zjistφ, ₧e je nejlepÜφ, kdy₧ jim desku vydß firma, proto₧e se nemusejφ starat v∙bec o nic. Kapela, kterß pen∞z moc nemß, sv∙j produkt nem∙₧e nacpat do distribuce, nepokryje ho firemnφ osobou - prßvnickou nebo fyzickou. Kapely nem∙₧ou v∞tÜinou ud∞lat by¥ malou kampa≥, proto₧e v∙bec nev∞dφ, ₧e by m∞ly n∞co takovΘho d∞lat. Nebo nev∞dφ jak, kde zaΦφt. Jsou Ü¥astnΘ, ₧e majφ vlastnφ desku. Pokud ji do distribuce p°eci jen dostanou, firma jim ji za p∙l roku vrßtφ, proto₧e se nezaplatφ ani skladovacφ prostory a nikdo to nechce, proto₧e to neznß. Kapela to pak mß na p∙d∞, je naÜtvanß, otrßvenß a uk°ivd∞nß. Rabaty dealer∙m jsou tuΦnΘ a jestli si muzikanti spoΦφtajφ, ₧e t°icet korun stojφ CD a Üest obal, °eknou si, ₧e budou za sto padesßt prodßvat. No jo, ale k tomu se musφ p°ipoΦφst dan∞, honorß°e, rabaty, rozdanΘ desky, reklama... a najednou je to mφnus. Distributor °ekne, ₧e za sto padesßt nikdo CD nekoupφ, proto₧e je to podez°ele nφzkß cena. Kapela nerozumφ, proto₧e je p°ece hezkΘ, ₧e deska je lacinß. Nemß zkuÜenosti. M∙₧e si desku vydat sama, ale v∞tÜinou doplatφ na to, ₧e neznß prost°edφ hudebnφho pr∙myslu.

Ale co nabφzφÜ ty?

Podle toho, co kapela chce a nechce. Pro m∞ je hlavnφ, abych s t∞mi lidmi mohl v∙bec jednat. Jakmile je kapela nekomunikativnφ, nezaruΦφm jim nic a d∞lat je nebudu. Pokud bude kapela fungovat, mohu slφbit, ₧e se o desku budu starat. Ne ₧e ji nechßm jenom vylisovat, ale u₧ od podepsßnφ smlouvy zaΦnu zajiÜ¥ovat propagaci. Kdy₧ kapela nemß agenturu, je toho na ni t°ikrßt tolik. Zviditelnit kapelu dß straÜn∞ moc prßce. Kdy₧ je dobrß, sama nosφ nßpady. Propojujeme svΘ znßmΘ a svΘ nßpady. Ideßlnφ je troj·helnφk vydavatel - agentura - kapela. Jestli₧e vÜichni t°i tlaΦφ jednu kuliΦku, nabaluje se rychle. Pokud mß kapela p°edstavu, ₧e to bude tak, jako je tomu ve velkΘm sv∞t∞, ₧e se firma postarß, tak upozor≥uji, ₧e v ╚echßch tohle nefunguje. Ani u t∞ch velk²ch. Netvrdφm, ₧e se to d∞lß na pφseΦku, neprofesionßln∞, ale vφm, ₧e i u velk²ch firem, kterΘ d∞lajφ velkΘ kapely a velkΘ penφze, to jde vÜelijak. Ne ₧e kapela jenom hraje a zkouÜφ. TV? Klipy u₧ ned∞lßm, ani kapely je necht∞jφ, v televizi pro n∞ nenφ prostor a kdy₧ u₧, nemajφ dopad. Normßlnφ lidi hudebnφ po°ady nesledujφ a pro hitparßdovΘ d∞ti vydßvajφ jinφ.

D∙le₧itΘ je dostat muziku k lidem.

Kdy₧ si tohle p°eΦte v∞tÜφ distribuΦnφ firma, bude se asi chechtat. NaÜe v∞ci jsou pro normßlnφho Φlov∞ka z velkΘ Φßsti nestravitelnΘ, tudφ₧ masov∞ neprodejnΘ. Reklamy a anotace cφlφme na urΦitou vytipovanou skupinu. Na ja°e jsme si d∞lali pr∙zkum pra₧sk²ch prodejen a ukßzalo se, ₧e t°icet procent jich za poslednφ dva roky krachlo! Nahrßvky Üφ°φme vlastnφ zßsilkovkou, kterß funguje u₧ deset let, vyu₧φvßme distribuΦnφ firmy, hlavn∞ Panther plus n∞kolik dalÜφch, kterΘ p°e₧ily, urΦit² okruh prodejen po republice zßsobujeme sami p°φmo, co₧ je naÜe malß distribuΦnφ sφ¥ovka a v Praze mßme svou prodejnu.
Je krize hudebnφho pr∙myslu, rockovφ hrdinovΘ umφrajφ. V sedmdesßt²ch letech p°iÜli lidΘ a zaΦali v mnohem v∞tÜφm m∞°φtku vyrßb∞t hv∞zdy um∞le. Mßm ale dojem, ₧e v poslednφch deseti letech je toho u₧ moc, trh je p°esycen a zahlcen, a navφc to lidi p°estßvß ploÜn∞ zajφmat - p°ichßzφ doba poΦφtaΦov²ch hrdin∙ a ti hudebnφ pomalu jdou do Ürotu. KonΦφ doba hudby. Myslφm, ₧e muzika p°evezme stejnou funkci, jako majφ knφ₧ky. Bude to jedno z mΘdiφ, slou₧φcφch ke vzd∞lßnφ, ·t∞Üe i zßbav∞ a lidi nebudou novinky zblble kupovat po hitparßdov²ch kvantech. U₧ je to nebavφ.
Mladß generace frΦφ v poΦφtaΦφch, p°idej do toho vypalovßnφ a MP3. To nenφ a₧ tak velkΘ nebezpeΦφ, jak se °φkß, ale jeden z drobeΦk∙, kter² je z kolßΦe pryΦ. VelkΘ firmy i my se s tφm budeme muset smφ°it.

Co internet?

Prodeje p°es internet? D∞kuji, nezt∞₧ujeme si. ZaΦali jsme s nφm v kv∞tnu 1998 a mßme velikou kliku, ₧e jak naÜe www strßnky, tak nßÜ internetov² obchod spravujφ Intimate Arts, co₧ je firma s celkov∞ vysokou ·rovnφ v oboru. Prßv∞ se chystß zcela novß tvß° naÜφ internetovΘ prodejny, dva roky starΘ je v poΦφtaΦovΘm sv∞t∞ prav∞kΘ.

- Petr Hnilo, Big Bang, srpen 2000

OBCHOD

Jak se prodßvß hudba 2 - nezßvislφ


Ve volnΘm cyklu na tΘma hudba a obchod jsme od obecnΘho rozhovoru, t²kajφcφho se p°edevÜφm velk²ch firem (viz R&P 1/98), dosp∞li tentokrßte k problematice firem menÜφch, tedy tzv. nezßvisl²ch. Abychom nahlΘdli naÜe tΘma opravdu ze vÜech mo₧n²ch stran, sezvali jsme v jeden den a hodinu na jedno mφsto zßstupce hned n∞kolika firem, pat°φcφch, by¥ ka₧dß po svΘm, do tohoto ranku, a aΦkoliv jsme je posadili kolem klasickΘho hranatΘho, zvolili jsme diskusnφ formu tzv. kulatΘho stolu. Besedy se z·Φastnili:

TomßÜ Beck - zßstupce firmy Classic, zab²vajφcφ se distribucφ zahraniΦnφch firem, vydßvajφcφch vß₧nou hudbu, ale i jazz, blues Φi world music;

Romek Hanzlφk - zßstupce Unijazzu, koncertnφ mana₧er n∞kolika domßcφch skupin a zßrove≥ distributor n∞kolika zahraniΦnφch alternativnφch znaΦek;

Lucie Hofmanovß - zßstupkyn∞ firmy Maximum Underground, distribuujφcφ na naÜem trhu produkci p°edevÜφm hardcoreov²ch, taneΦnφch, punkov²ch a alternativnφch label∙ a vlastnφcφ stejnojmennou prodejnu v centru Prahy;

Borek HoleΦek - zßstupce firmy Rachot/BehΘm≤t, vydßvajφcφ p°edevÜφm Φeskou alternativnφ hudbu, a zßrove≥ ÜΘfa koncertnφ agentury Rachot;

Richard Mader - zßstupce firmy Faust Records, spolumajitel pra₧skΘho nahrßvacφho studia R+R a n∞kdejÜφ spolumajitel dnes ji₧ neexistujφcφ prodejny v Praze-Dejvicφch;

Milan PßleÜ - zßstupce Indies Records, naÜφ nejaktivn∞jÜφ nezßvislΘ vydavatelskΘ firmy, provozujφcφ vlastnφ distribuΦnφ sφ¥ a prodejnu v Brn∞;

Old°ich èφma - ÜΘf vydavatelstvφ Black Point, zam∞°enΘho na alternativu a underground a majitel obchodu PerifΘrie na pra₧skΘ Palmovce, nabφzejφcφho krom∞ jeho vlastnφch i dalÜφ stylov∞ sp°φzn∞nΘ produkty a literaturu.

KDO JE KDO

ZaΦn∞me tφm, ₧e v Rock & Popu 1/98 vymezuje ÜΘf Popronu Petr Schier rozdφl mezi mal²mi a velk²mi firmami mj. takto: "'Majors' majφ daleko vφc pen∞z a mohou daleko vφc riskovat... Mohou i realizovat vylo₧en∞ ztrßtovΘ tituly, co₧ si malß firma nem∙₧e dovolit." Je dßna vaÜe pozice v∙Φi velk²m firmßm prßv∞ touto mo₧nostφ, resp. nemo₧nostφ riskovat?

HoleΦek: Pan Schier mß samoz°ejm∞ pravdu v tom, ₧e si mohou sv²m zp∙sobem dovolit riskovat. Ale u nich to ₧ßdn² risk nenφ, proto₧e jejich kapitßlovΘ zßzemφ je obrovskΘ. Kdy₧ prod∞lajφ na deseti titulech, nic se nestane. My jako malΘ firmy riskujeme o hodn∞ vφc, proto₧e nemßme nikoho za zßdy a ztrßta, p°i nφ₧ oni nehnou brvou, nßs m∙₧e polo₧it.

Beck: Tady je samoz°ejm∞ tak mal² trh, ₧e v∞ci, kterΘ oni vydßvajφ venku a u nßs se nechytφ, mohou prodat v jin²ch zemφch a t∞ch pßr Φesk²ch titul∙, kterΘ vydßvajφ, jsou z n∞jak²ch sedmdesßti procent vyzkouÜenΘ jistoty.

PßleÜ: Kdy naposledy Popron zariskoval? Jedin² jeho risk je, jestli ╚ßgo Belo èφlenci ud∞lat do roka patnßct nebo dvacet dφl∙. Tak₧e o jakΘm risku mluvφ? V Φem riskuje takov² Monitor? V₧dy¥ vydßvß jenom tutovky a kdy₧ je u n∞Φeho nejistß nßvratnost, vydßvßme to my.

Kdy₧ se podφvßme na produkci Indies za lo≥sk² rok, poΦtem vydan²ch domßcφch novinek jste hrav∞ srovnatelnφ t°eba s Bontonem nebo Monitorem. P°esto jste v pov∞domφ jako nezßvislφ. V Φem je ten rozdφl? Je t°eba v odliÜnΘm principu p°φpravy ka₧dΘho titulu?

PßleÜ: Ten princip je u vÜech firem stejn² a jinak to nejde. I my si d∞lßme kalkulaci na ka₧d² titul, musφme v∞d∞t, co m∙₧eme interpretovi nabφdnout, o Φem s nφm jednat. I my si m∙₧eme dovolit vydat desku, o kterΘ p°edem vφme, ₧e na nφ prod∞lßme. Ale nesmφ se to stßt tak Φasto, jako u velkΘ firmy.

P°esto je u vßs poΦet prodan²ch nosiΦ∙, nutn² k dosa₧enφ 'nuly', jist∞ ni₧Üφ.

PßleÜ: NaÜe nßklady jsou ni₧Üφ.

Beck: Je rozdφl, jestli firmu tvo°φ Φty°i nebo Φty°icet lidφ. Re₧ie velkΘ firmy je mnohem v∞tÜφ.

èφma: Velkß firma musφ ud∞lat v∞tÜφ reklamu, aby pokryla re₧ii a vÜechny nßklady se na to nabalujφ. Pak je u nich nula p°i deseti tisφcφch, zatφmco u nßs t°eba na patnßcti stech nosiΦφch.

Beck: Ale velkou roli hraje i to, ₧e velkΘ firmy v∞tÜinou prodßvajφ jen 'plastik', zatφmco asi vÜichni, co tady sedφme, se sna₧φme opravdu prodßvat hudbu a jsme ochotni do toho jφt s nepom∞rn∞ v∞tÜφm osobnφm nasazenφm ne₧ b∞₧n² zam∞stnanec velkΘ firmy.

HoleΦek: Zßsadnφ rozdφl mezi velkou a nezßvislou firmou je toti₧ v celkovΘm chßpßnφ tΘ prßce. U velk²ch firem je to o poΦφtßnφ pen∞z, o niΦem jinΘm. Nikdo tam nevydßvß kapely proto, ₧e k nim mß vztah.

KLAMY REKLAMY

Byla °eΦ o reklam∞. JakΘ s nφ mßte zkuÜenosti?

Beck: My mßme v distribuci p°es dvacet tisφc titul∙ a nem∙₧eme se pochopiteln∞ stejn∞ v∞novat ka₧dΘmu z nich. Prodeje nejsou takovΘ, aby se dala d∞lat masφvn∞jÜφ reklama, ale dß se Φas od Φasu vytipovat titul, kter² stojφ za to propagovat - pochopiteln∞ nemluvφm o televizi, kde si jeden titul z oblasti menÜinov²ch ₧ßnr∙ reklamu nikdy nebude schopen zaplatit. TotΘ₧ platφ pro rßdio. V tisku samoz°ejm∞ mßme vφme o hudebnφch magazφnech, kde mß cenu inzerovat. Bohu₧el ale nejsme schopni propojit nßvaznost zßsobenosti prodejen na inzerovanΘ tituly. Pokud nenφ zßkaznφk z Prahy, obvykle desku, kterß ho na zßklad∞ informace v tisku zajφmß, u svΘho prodejce nese₧ene. Ale k tomuhle tΘmatu se jeÜt∞ asi dostaneme.

HoleΦek: Zßsadnφ je uv∞domit si, na co mßÜ penφze a podle toho si zvolit reklamnφ strategii. Kdy₧ n∞kdo z nßs vydß t°eba hardcore, asi ho nebude prezentovat ve Vlast∞, i kdyby na to m∞l. Stejn∞ tak nebude Monitor dßvat reklamu na Lucii Bφlou do UNI. To samoz°ejm∞ platφ jen o placenΘ reklam∞. Pokud jde o Φlßnky, ka₧dß zmφnka kdekoliv je dobrß.

èφma: To mßÜ sice pravdu, ale zakopan² pes z∙stßvß v cφlovΘ skupin∞ ka₧dΘho titulu. I kdyby se ti poda°ilo n∞jak²m zßzrakem do Vlasty prosadit rozhovor t°eba s Domßcφ kapelou, kterß ze Φtenß°ek si ji koupφ?

Beck: Mal² trh je u nßs nejen s hudbou, ale i v medißlnφ oblasti. Jß kdy₧ dostanu nov² bluesov² titul t°eba od Alligatora, v propagaΦnφch materißlech mi pφÜφ, jak bude probφhat jeho kampa≥. A jß jsem na v∞tvi, kdy₧ zjistφm, ₧e jen ve Stßtech je asi dvacet specializovan²ch bluesov²ch Φasopis∙ a p°es p∞t set lokßlnφch bluesov²ch rßdiφ, zatφmco u nßs jsou vÜechny stanice stejnΘ, vylo₧en∞ komerΦnφ. A to vΦetn∞ stßtnφho rozhlasu.

HoleΦek: Na stßtnφm rßdiu jsou alespo≥ ojedin∞lΘ po°ady t°eba pana SlabΘho nebo Dor∙₧ky, ale je jasnΘ, ₧e pokud stojφ existence rßdia na komerΦnφ bßzi, je v∞tÜina muziky odepsanß.

Vra¥me se jeÜt∞ k televizi. Vyplatφ se v∙bec ve vaÜich oborech natßΦet klipy, resp. je p°ebφrat od firem, kterΘ distribuujete? Dajφ se procpat do televize?

Hofmanovß: Jß myslφm, ₧e to jde. Nßm se p°ekvapiv∞ ·sp∞Ün∞ v poslednφ dob∞ poda°ilo dostat jeden nßÜ klip dokonce na Novu do Esa.

Pokud ale vφm, inkriminovan² klip skupiny Strife byl nasazen jako Divokß karta Novy, tzn. ₧e se z n∞jakΘho d∙vodu lφbil dramaturgovi toho po°adu a oni ho nasadili o vlastnφ v∙li. Jde ale spφÜ o to, jestli mß smysl nasadit jak²koli vßÜ klip do Esa normßlnφ formou, tedy za penφze.

Hofmanovß: To bychom si urΦit∞ nemohli dovolit.

PßleÜ: Kdy₧ si srovnßÜ, co vydßvßÜ, s vkusem lidφ, kte°φ Eso sledujφ, dojdeÜ k tomu, ₧e jsou to vyhozenΘ penφze. A mß to jeÜt∞ jeden rozm∞r. Kdy₧ jsme se nedßvno zajφmali o nasazenφ naÜeho klipu na Prim∞ do Sosßkovy p∞tky - samoz°ejm∞ za penφze - pan VlΦek nßm natvrdo p°edem °ekl, ₧e se nechytßme, proto₧e mß vÜechno obsazeno 'velkß Üestka' ('Velkß p∞tka' Monitor EMI, PolyGram, Warner Music, BMG, Sony Music plus Bonton Music - pozn. aut.). Majφ p°edplaceno na rok dop°edu. A kdo si to m∙₧e dovolit jin², ne₧ bohatΘ velkΘ firmy?

èφma: Jß bych tu otßzku polo₧il jeÜt∞ jinak: mß v∙bec to, co d∞lßme, smysl cpßt skrz televizi k obyΦejnΘmu spot°ebiteli? Na Eso koukajφ t°inßctiletΘ dφvenky a ty stejn∞ t°eba u₧ zmφn∞nß Domßcφ kapela nem∙₧e zaujmout. Jedin² smysl, kter² to pro nßs m∙₧e mφt, je v tom, ₧e klip uvidφ obchodnφk a t°eba dojde k nßzoru, ₧e by se na ten kter² titul mohl potencißlnφ zßkaznφk ptßt a objednß si ho od nßs. PosluchaΦi menÜinovΘ muziky jsou jeÜt∞ z dob bolÜevika zvyklφ si zmφnky o tom, co by je mohlo zajφmat, najφt z nejr∙zn∞jÜφch noticek a zmφnek v r∙zn²ch Pelmelech apod. Stejn∞ je to ale k niΦemu, proto₧e kdy₧ jde potom do obchodu ve svΘm m∞steΦku a chce t°eba zase tu Domßcφ kapelu, stejn∞ ji nemajφ a odnese si Arakain, kter² tam majφ...

PßleÜ: Ale proΦ si myslφÜ, ₧e by t°inßctiletΘ holky nemohly vid∞t dobr² klip? Moje d∞ti ve t°inßcti letech poslouchaly normßlnφ muziku. UslyÜφ dobrou muziku poprvΘ, podruhΘ, a napot°etφ se t°eba chytnou.

Beck: Jß myslφm ₧e ne, proto₧e v tomhle v∞ku nenφ pro d∞ti prvotnφ muzika jako takovß. Jde o to, aby takΘ m∞ly to, co majφ spolu₧ßci a necφtily se mΘn∞cennΘ.

PßleÜ: Je taky t°eba upozornit na to, ₧e Eso nesledujφ jenom t°inßctiletΘ dφvky. Jß znßm Φty°icetiletΘ lidi, kte°φ ho sledujφ pravideln∞ a dokonce hlasujφ. Pozor na to...

HoleΦek: Jß tu cφtφm trochu zmatenφ jazyk∙. O Φem vlastn∞ mluvφme? O v²chov∞, o n∞Φφ schopnosti rozliÜit, co je kvalitnφ, nebo o trhu? Smi°me se s tφm, ₧e jsou tu prost∞ tr₧nφ podmφnky, kterΘ nejsou nic pro nßs, proto₧e nikdo z nßs bohat² nenφ a nebude. Kdybys na to m∞l, taky by sis tu Primu na rok zaplatil a vypßlil rybnφk n∞komu jinΘmu.

PßleÜ: A jß tvrdφm, ₧e tenhle systΘm je Üpatn².

èφma: Kdy₧ d∞lßÜ menÜinovou muziku, musφÜ p°ece oΦekßvat, ₧e ji budeÜ d∞lat v malΘm, proto₧e lidφ, kte°φ o ni majφ zßjem, je mßlo. Cel² nßrod ji strßvit nem∙₧e.

PßleÜ: Ale p°esto mezi naÜimi lo≥sk²mi dvaceti tituly najdu muziku, kterß je p°φjemnß a stravitelnß kdy₧ ne pro cel² nßrod, tak pro jeho polovinu. Ale jß ji k tΘ polovin∞ nemßm Üanci dostat.

èφma: Proto₧e to ned∞lßÜ masov∞, kobercov∞. Ned∞lßÜ tu velkou sraΦkßrnu. Jen obΦas vydßÜ sluÜnou spot°ebnφ muziku. Ale to je oproti t∞m èmoul∙m a Spice Girls velk² rozdφl.

HoleΦek: To, co jsi, Milane, °φkal o tΘ stravitelnosti, je straÜn∞ relativnφ. Jß taky mßm pocit, ₧e t°eba Deep Sweden je popφk pro vÜechny. Ale kdy₧ si projedu vÜechna rßdia, nenajdu ₧ßdnΘ, kterΘ by je hrßlo.

JAK TO PRODAT?

Z p°edchozφ diskuse vysvφtß, ₧e nejv∞tÜφ problΘm je dostat vaÜi produkci k obchodnφk∙m. Je v tom z jejich strany nezßjem, strach, neinformovanost?

Beck: VÜechno dohromady. Pokud se na n∞co neptajφ t°i zßkaznφci denn∞, obchodnφk mß strach, ₧e to neprodß. A₧ na pßr v²jimek jede v∞tÜina prodejc∙ v Top 50 a nemß zßjem se by¥ jen n∞co dozv∞d∞t o jin²ch titulech.

Hofmanovß: Tituly, kter²ch by prodali t°eba jen p∞t, jsou pro n∞ nezajφmavΘ.

Jak² je nejni₧Üφ poΦet kus∙ jednoho titulu, kter² jsou obchodnφci ochotni vzφt?

èφma: To se ptßÜ ·pln∞ obrßcen∞ - ptej se na nejvyÜÜφ.

Jsou ochotni vzφt jen jeden kus?

èφma: Kdy₧ u₧ v∙bec n∞co vezmou, v∞tÜinou prßv∞ jen jeden kus.

HoleΦek: A kdy₧ ho prodajφ hned druh² den, dalÜφ kus si objednajφ za m∞sφc.

èφma: Nebo u₧ nikdy. A to platφ, i kdy₧ prodajφ t∞ch kus∙ deset.

Beck: Je ale t°eba uznat, ₧e denn∞ vychßzejφ desφtky nov²ch v∞cφ a ti obchodnφci nejsou schopni se v nich zorientovat. To prost∞ nenφ mo₧nΘ. A oni to °eÜφ tφm, ₧e se zam∞°ujφ jen na tutovky. Je jim to jedno.

Je n∞jak² rozdφl v p°φstupu obchodnφk∙ z Prahy a mimo Prahu?

Beck: Prakticky ne. Na venkov∞ jsou mo₧nß jeÜt∞ opatrn∞jÜφ.

HoleΦek: UrΦit∞ jsou dvacetitisφcovß m∞sta, kde se nikdy neobjevil ani jeden titul zde sedφcφch vydavatel∙ a zatφm nic nenapovφdß, ₧e by se to m∞lo zm∞nit.

PßleÜ: Naproti tomu jsou p∞titisφcovß m∞sta, kde najdeÜ naÜi kompletnφ produkci. Je to o konkrΘtnφch lidech, o jejich p°ehledu a zßjmu.

èφma: A takov²hle Φlov∞k to taky dovede prodat, proto₧e je schopen zßkaznφkovi nabφdnout a t°eba mu i kus pustit.

PßleÜ: To m∙₧u °φct z vlastnφ zkuÜenosti. Kdy₧ jsme zaΦφnali s naÜφm obchodem v Brn∞, prodavaΦe jsme p°ijφmali podle toho, jestli se vyznß v hudb∞, jestli znß firmy a vφ, co vydßvajφ. Dnes, kdy₧ p°ijφmßme zam∞stnance, musφme spφÜ p°ihlφ₧et k tomu, jestli umφ pracovat s poΦφtaΦem.

Beck: Na tomhle 'poΦφtaΦovΘm' p°φstupu dneska stojφ megastory a je otßzka, jestli tady menÜφ obchody s individußlnφm p°φstupem k zßkaznφkovi za pßr m∞sφc∙ jeÜt∞ v∙bec budou...

Nebojφte se, ₧e trend zaklßdßnφ megastor∙, p°φpadn∞ p°esouvßnφ prodeje hudby do supermarket∙ s potravinami nebo dokonce k benzφnov²m pumpßm, jak o tom takΘ mluvil pan Schier, definitivn∞ nezlikviduje?

HoleΦek: Hudba dnes samoz°ejm∞ zapadß do b∞₧nΘho spot°ebnφho zbo₧φ, tak₧e nenφ nic divnΘho na tom, ₧e si n∞kdo v jednom obchod∞ koupφ kartßΦek na zuby, dva kv∞tßky a Best Of Beatles. Ka₧d² z nßs se s tφm musφ smφ°it a za°φdit se podle toho.

Beck: Cesta urΦit∞ je ve specializaci obchod∙. V Evrop∞ je to dneska b∞₧nΘ. Z∙staly megastory a vedle nich malΘ butiky, ve kter²ch pracujφ odbornφci na urΦit² ₧ßnr a v t∞chto obchodech d∞lß °ada firem a₧ padesßt procent svΘho roΦnφho obratu.

PßleÜ: Mo₧nß ₧e nßm mal²m vydavatel∙m tenhle trend pom∙₧e, proto₧e èmoulovΘ se budou prodßvat jen v samoobsluhßch a pokud bude chtφt n∞kdo i nadßle sv∙j krßm udr₧et, bude se muset specializovat a t°eba peΦliv∞ji nahlΘdne do naÜich katalog∙.

Beck: Otßzka znφ, jestli takhle zareagujφ vΦas. Jestli spφÜ nebudou nuceni obchod zav°φt d°φv, ne₧ se staΦφ specializovat.

Je ale na specializaci u₧ ta pravß doba? N∞kte°φ z vßs sice provozujφ vlastnφ obchody, ale je mezi nßmi i Φlov∞k, kter² byl spolumajitelem obchodu, kter² se sna₧il nabφzet hodn∞ v∞cφ nad b∞₧n² rßmec a musel ho zav°φt. Richarde, souvisφ konec vaÜeho obchodu prßv∞ s tou specializacφ?

Mader: My jsme zaΦali v roce 1992 a soust°edili jsme se vylo₧en∞ na alternativnφ muziku a starΘ klasickΘ nahrßvky, kterΘ tehdy jeÜt∞ nebyly tolik k sehnßnφ. Postupn∞, b∞hem Φty° let, jsme ale museli p°ibφrat i komerΦnφ sortiment, a₧ jsme se dostali ke èmoul∙m. A proto₧e poslΘze 60 procent tr₧eb bylo prßv∞ z prodeje èmoul∙, ztratili jsme pocit uspokojenφ a krßm zav°eli.

Jakß je zkuÜenost Oldy coby ΦerstvΘho majitele obchodu?

èφma: Lidi si nßs najdou a chodφ jich Φφm dßl vφc. Jsou evidentn∞ rßdi, ₧e se jim v∞nujeme. Princip je ten, ₧e si nap°φklad n∞kdo p°ijde koupit trojku MiÜφka, my mßme jen jedniΦku a dvojku, ale nabφdneme mu Echt!. Zßkaznφka p°ekvapφ, ₧e ho neznal a odnese si ho, proto₧e s tφm MiÜφkem hudebn∞ a pocitov∞ souvisφ. Krom∞ toho prodßvßme i sp°φzn∞nΘ knφ₧ky a Φasopisy, tak₧e to jde. Zßle₧φ v₧dycky jen na tom, jak² mßÜ nßjem a jestli ho ze svΘho obratu u₧ivφÜ.

Maximum Underground mß specializovan² obchod p°φmo v centru Prahy, kde asi musφ b²t hodn∞ vysok² nßjem. Dß se utßhnout?

Hofmanovß: Dß. Jednak o nßs u₧ vφ hodn∞ domßcφch lidφ, jednak centrem samoz°ejm∞ proudφ davy turist∙. A samoz°ejm∞ pro nßs takΘ platφ snaha v∞novat se ka₧dΘmu zßkaznφkovi a mφsto titulu, pro kter² p°iÜel a kter² nemßme, mu nabφdnout jinou alternativu.

PßleÜ: V Brn∞ je bohu₧el situace p°esn∞ opaΦnß a obchodnφk dneska de facto vyd∞lß, kdy₧ krßm na dva m∞sφce zav°e, proto₧e uÜet°φ na nßkladech.

ALTERNATIVN═ PRODEJ ALTERNATIVY

Dosud jsme se bavili jen o prodßvßnφ p°φmo v obchodech. Vedle toho existujφ dalÜφ mo₧nosti. T°eba prodßvßnφ desek na koncertech a festivalech, co₧ d∞lßte skoro vÜichni. Je to cesta, kterß mß budoucnost?

èφma: UrΦit∞. Kdy₧ se jednou za rok sjedou lidi t°eba na Trutnov, poprvΘ tam u stßnku vidφ v∞ci, kterΘ se za cel² rok p°edtφm vydaly a oni je nikde v obchod∞ nevid∞li. Stejn² p°φpad je, kdy₧ s sebou vozφ svoje desky p°φmo kapela.

HoleΦek: V zahraniΦφ je b∞₧nΘ, ₧e spousta kapel prodß absolutn∞ nejvφc sv²ch desek na koncertech.

JakΘ je t°eba v p°φpad∞ Dunaje zhruba procento prodan²ch nosiΦ∙ na koncertech?

HoleΦek: P°esn∞ nevφm, ale u nßs po°ßd jeÜt∞ pom∞rn∞ malΘ. P°i v²jezdech do zahraniΦφ je to mnohem vyÜÜφ, proto₧e jsou tam na to lidi zvyklφ. V∞dφ, ₧e to cΘdΘΦko nikde jinde nese₧enou.

PßleÜ: Spousty naÜich titul∙ se prodßvajφ mnohem lφp na koncertech. P∙vodnφ BureÜ nebo Freak Parade vozφ svoje desky na koncerty a v∞tÜinu dosavadnφho prodeje ud∞lali prßv∞ tam.

Mader: Je pravda, ₧e prodej p°es koncerty jak₧ tak₧ funguje, ale co tady ve srovnßnφ t°eba s Angliφ podle m∞ ·pln∞ chybφ, jsou fanziny, kde by se fanouÜci jednoho ₧ßnru vzßjemn∞ informovali o novinkßch na svΘ scΘn∞.

èφma: NemßÜ ·pln∞ pravdu. Hardcorß°i a punkßΦi majφ hodn∞ fanzin∙ a ta komunita docela ₧ije i mezinßrodn∞. Nefunguje tam ovÜem klasick² trh - spφÜ sm∞nn² obchod.

DalÜφ mo₧nost prodeje hudebnφch nosiΦ∙ je tzv. mail order, a to bu∩ formou objednßvek klasickou poÜtovnφ cestou, nebo p°es internet. Mß budoucnost?

Beck: Pravd∞podobn∞ ano. Kdy₧ to v takovΘm m∞°φtku funguje v jin²ch zemφch, tak to musφ Φasem fungovat i tady. V souΦasnΘ dob∞ to mß °adu problΘm∙: za prvΘ jeÜt∞ zdaleka ne ka₧d² mß u nßs p°φstup k internetu; za druhΘ je otßzka, jak vy°eÜit placenφ, proto₧e u nßs skoro nefunguje bezhotovostnφ platebnφ styk a Üanci mßÜ pouze posφlat zßsilky dobφrkou, za co₧ poÜt∞ cpeÜ do krku spoustu pen∞z; za t°etφ mß spousta lidφ ÜpatnΘ zkuÜenosti s r∙zn²mi firmami, kterΘ fungovaly p°es teleshopping, tak₧e tΘto form∞ prodeje nev∞°φ.

PßleÜ: My prßv∞ v t∞chto dnech rozjφ₧dφme prodej celΘho naÜeho katalogu p°es internet a jsme zv∞davφ, jak to p∙jde.

èφma: My takΘ hodlßme lidi sm∞rovat na naÜe internetovΘ strßnky. Je to lepÜφ ne₧ papφrov² katalog, proto₧e nenφ nikdy ·pln∞ aktußlnφ.

PßleÜ: Krom∞ toho internet zasahuje naÜi hlavnφ cφlovou skupinu - p°φstup k n∞mu majφ t°eba studenti, co₧ jsou prßv∞ lidΘ, kte°φ si kupujφ naÜe desky.

ZA KOLIK?

Ceny hudebnφch nosiΦ∙ se Üroubujφ do neuv∞°iteln²ch v²Üek. Je rozdφl mezi kalkulacφ ceny u vßs a u velk²ch firem?

èφma: Ka₧d² titul musφÜ zkalkulovat v zßvislosti na tom, jak Φasto kapela hraje, jak je oblφbenß, jak t∞₧kou muziku hraje. A pokud jen distribuujeÜ titul n∞koho jinΘho, musφÜ respektovat cenu, kterou urΦil vydavatel a do tΘ zapoΦφtat procenta na svoje v²daje.

Beck: Kdy₧ budu mluvit za distribuci zahraniΦnφch titul∙, koneΦnß cena je v²sledkem mnoha polo₧ek - samotnΘ ceny nosiΦe, kterß souvisφ s kursem koruny, ale i s poΦtem odebran²ch kus∙ (samoz°ejm∞ nenakupujeme na vag≤ny, ale na krabice), dopravy, DPH, kterß je u nßs jedna z nejvyÜÜφch v Evrop∞, a vlastnφ re₧ie a inzerce, co₧ je zhruba patnßct a₧ dvacet procent. Po°ßd se jeÜt∞ m∙₧eÜ dostat na velmi rozumnou cenu. ProblΘm je v tom, ₧e kdy₧ dßÜ nosiΦ do obchodu, prodejce si m∙₧e narazit dalÜφ libovolnΘ procento.

èφma: Zajφmav²m paradoxem je, ₧e pokud prodßvßÜ n∞jak² titul v²razn∞ levn∞, zßkaznφkovi je to podez°elΘ a hned uva₧uje, jestli nejde o kazovΘ nebo paÜovanΘ zbo₧φ.

HoleΦek: Kdy₧ se podφvßÜ na ceny hitparßdov²ch titul∙, kter²ch se prodßvajφ desetitisφce, a zjistφÜ, ₧e jsou Φasto mnohem dra₧Üφ ne₧ naÜe produkce, nem∙₧eÜ se zbavit pocitu, ₧e je to postavenΘ na hlavu. Jestli₧e je hornφ strop naÜich titul∙ n∞kde kolem p∞ti tisφc a n∞kterΘ z nich se zt∞₧φ dohrabou k tisφcovce, logicky by m∞ly b²t t°ikrßt dra₧Üφ a p°itom je to naopak.

èφma: Pokud si to poctiv∞ spoΦφtßÜ, zjistφÜ, ₧e cena disku na pult∞ by m∞la b²t kolem osmi set korun, aby ses za n∞jak² sluÜn² Φas vyÜkrßbal na nulu.

Hanzlφk: Ale vezm∞te si, ₧e t°eba desky Johna Zorna na znaΦce Tzadik stojφ skoro sto marek.

HoleΦek: Kdyby Zorn prodßval svoje desky jen na ·zemφ ╚ech, tak by s touhle cenou neobstßl. On prodßvß po celΘ zem∞kouli a v ka₧dΘ zemi se najde pßr fanouÜk∙, kte°φ si Zorna koupφ za jakoukoliv cenu. To je ale zvlßÜtnφ p°φpad osobnosti, kterß mß obrovskΘ renomΘ. Obecn∞ platφ, ₧e my sice m∙₧eme mφt pocit, jak jsme na tom Üpatn∞, ale ve skuteΦnosti srovnatelnΘ firmy v zahraniΦφ zßpasφ o p°e₧itφ stejn∞ jako my a n∞kdy i h∙°.

Nedßvno jsem zjistil na jednom konkrΘtnφm p°φpad∞, ₧e prodejnφ cena stejnΘho titulu se liÜφ ve dvou r∙zn²ch obchodech, vzdßlen²ch od sebe pßr set metr∙ v centru Prahy, o osmdesßt korun.

HoleΦek: To t∞ sice m∙₧e naÜtvat, ale nedß se s tφm nic d∞lat. Cena od vydavatele je jen doporuΦenß, nikoli zßvaznß pro prodejce.

V∞tÜina nakladatel∙ dnes tiskne doporuΦenou cenu do knih a zßkaznφk si m∙₧e vybrat obchod, kter² ji respektuje. U cΘdΘΦek tahle mo₧nost nenφ. Nebylo by to rozumnΘ?

HoleΦek: M∞la by b²t zachovßna urΦitß pru₧nost. Jakmile vytisknu cenu, u₧ tφm obchodnφka omezuji. Pokud ode m∞ vezme v∞tÜφ poΦet nosiΦ∙, mohu mu ud∞lat slevu a on pak bude muset vysv∞tlovat zßkaznφk∙m, proΦ je cena na krßm∞ jinß ne₧ ta vytiÜt∞nß. Stejn∞ tak by to Φinilo komplikaci u titul∙, kterΘ Φlov∞k vyveze ven.

PßleÜ: Jsou tituly, kterΘ se prodßvajφ dlouho. Psφm vojßk∙m nap°φklad dor∙stß dalÜφ generace. P°ed Üesti lety jsme jejich desku prodßvali za 149 KΦ, co₧ dnes u₧ nenφ mo₧nΘ. Kdybych tam ale tuhle cenu m∞l natiÜt∞nu, co s nφ ud∞lßm?

PIR┴TI NEBO MILOVN═CI HUDBY?

S cenami nosiΦ∙ souvisφ dalÜφ problΘm: pirßtstvφ. Ka₧d² z nßs si asi n∞kdy nahrßl kazetu. V souΦasnΘ dob∞ mß °ada lidφ Üanci dostat se i k nahrßvacφmu cΘdΘΦku a 'vypßlit' si za sm∞Ünou cenu disk v prakticky nezhorÜenΘ kvalit∞. Neohoro₧uje vßs to?

Beck: Tφm by se m∞la zab²vat IFPI - ne po°ßdßnφm ples∙ hudebnφho pr∙myslu s agenturou GoJa... V jak²chkoliv inzertnφch novinßch najdeÜ inzerßty lidφ, kte°φ tohle pirßtstvφ nabφzejφ.

HoleΦek: Ale jak bys to cht∞l °eÜit? Jß osobn∞ se tφm necφtφm ohro₧en a m∙₧u °φct, ₧e je mi to docela sympatickΘ.

Kdyby tahle mo₧nost nebyla, t°eba bys prodal n∞kterΘho svΘho titulu o tisφc disk∙ vφc.

HoleΦek: To si nemyslφm. Kazety jsou tu taky spoustu let.

Ale kazety sni₧ujφ kvalitu zßznamu. Pokud si ale barevn∞ oxeroxujeÜ booklet, jedin² rozdφl 'vypßlenΘho' CD oproti originßlu je jen v potisku disku. A to vÜe t∞ dnes vyjde na n∞jak²ch 100 korun.

HoleΦek: A to chceÜ t∞m lidem d∞lat domovnφ prohlφdky? Bavili jsme se o internetu. Nebude to trvat dlouho a budeÜ si moci jakoukoli nahrßvku stßhnout z poΦφtaΦe. Mn∞ se lφbφ, ₧e to nabourßvß ten Üφlen² trh, kter² kolem muziky je.

Beck: To je n∞co jinΘho. Pokud majitel nahrßvky poskytne zdarma nahrßvku na internetu, mß proto n∞jak² d∙vod. Ale pokud to n∞kdo d∞lß za penφze, ani₧ by odvßd∞l poplatky, m∞l by b²t postihovßn.

HoleΦek: Ale lidi, kte°φ se tφm ₧ivφ, to p°ece ned∞lajφ na vypalovaΦkßch, ti si to nechajφ rovnou lisovat ve fabrice.

PßleÜ: Je t°eba °φct, ₧e autorsk² zßkon neporuÜφÜ, pokud si po°φdφÜ pro vlastnφ pot°ebu jednu kopii v jakΘmkoli formßtu.

U₧ dnes existuje spousta kapel, kterΘ si samy 'na vlastnφ triko' vypalujφ malΘ sΘrie disk∙ a nespojujφ se ani s mal²mi firmami. Nedojde jednou k tomu, ₧e u₧ nebudete mφt koho vydßvat?

HoleΦek: Jestli to tak je, je to skv∞l². Po°ßd se toΦφme kolem toho, ₧e hudba je trh. A tohle je jeden z prost°edk∙, kter² to m∙₧e celΘ nabourat. Kdy₧ si kapela vypßlφ pßr cΘdΘΦek, kterß prodß na koncertech a nepot°ebuje ten Üφlen² vstupnφ kapitßl, je to Üance k opravdovΘ nezßvislosti.

Mader: S tφm stoprocentn∞ souhlasφm. To je mo₧nß jedinß opravdovß v²hoda modernφch technologiφ. Umo₧nφ se tφm totΘ₧, co funguje t°eba v grafice - kapela si vypßlφ limitovan² poΦet disk∙, m∙₧e je signovat, originßln∞ zpracovat ka₧d² obal... M∙₧ou existovat originßlnφ dφla, kterß budou existovat jen v jednom jedinΘm kuse. ProΦ ne?

HoleΦek: A i v tom p°φpad∞ bude existovat trh, proto₧e po°ßd si bude ten originßlnφ kousek n∞kdo chtφt koupit, i kdy₧ za n∞j dß vφc pen∞z.

Mader: Musφme se rozhodnout, jestli se bavit o pen∞zφch nebo o Üφ°enφ muziky. Jakß je ztrßta, kdy₧ p°ijdeÜ o prodej tisφce kus∙, kdy₧ si je zkopφruje tisφc lidφ, kte°φ by nikdy nem∞li penφze na to si originßlnφ nosiΦ koupit? To p°ece ₧ßdnß ztrßta nenφ.

PRODEJNOST VS. KRITIKA

Otßzka, kterß se t²kß pouze vydavatel∙: podle Φeho si vybφrßte interprety, kterΘ vydßvßte?

HoleΦek: Prvnφ kritΘrium je samoz°ejm∞ v tom, jestli se mi jejich muzika lφbφ, ale lhal bych, kdybych tvrdil, ₧e jinΘ neexistuje. U velk²ch firem kvalita hudby a vkus vydavatele nic neznamenß. Jestli jsou to èmoulovΘ, T°i sestry nebo Rolling Stones - to je u nich jedno, proto₧e na takovΘ firm∞ se neposlouchß, ale poΦφtß.

PßleÜ: My jsme Φty°i a naÜe produkce je kompromisem Φty° nßzor∙. Tφm pßdem se v naÜem katalogu m∙₧e objevit deska, za kterou si ·pln∞ nestojφm.

Nakolik funguje pro prodejnost a v∙bec pro vßÜ zßjem n∞koho vydat nebo distribuovat kladnß recenze nebo Φlßnek v tisku?

PßleÜ: U recenzφ si nejsem zcela jist. N∞kdy mßm dokonce pocit, ₧e Φφm je recenze zßporn∞jÜφ, tφm vφc se toho prodß - viz Alkehol. Ale Φlßnky ovliv≥ujφ prodejnost urΦit∞. Dokud t°eba v Rock & Popu nevyÜel Φlßnek o Morphine, neprodali jsme ani kus. Dnes u₧ je normßln∞ prodßvßme.

HoleΦek: Jß jsem vydal tituly, jejich₧ recenze byly maximßln∞ kladnΘ a na prodejnosti se to v∙bec neprojevilo.

Mader: V tΘto souvislosti se jeÜt∞ vrßtφm k fanzin∙m. Zatφmco hudebnφ magazφn typu Rock & Popu mß Üirok² zßb∞r a ka₧d² recenzent mß urΦit² vkus, fanziny jsou postaveny na spoleΦnΘm vkusu p°isp∞vatel∙ i Φtenß°∙...

HoleΦek: ProblΘm je ale v jejich opravdovΘ fundovanosti. ╚asto jde o p°φvr₧ence n∞jakΘho momentßlnφho hnutφ a vÜechno, co do danΘho hnutφ zapadß, mu p°ipadß skv∞lΘ. Rock & Pop mß n∞jak² p°esah. Venku jsou fanziny mnohem d∙le₧it∞jÜφ, proto₧e tam se do oficißlnφch renomovan²ch Φasopis∙ kapely naÜeho typu v∙bec nedostanou. U nßs je to po°ßd zlat².

KONKURENCE

Existuje mezi vßmi konkurenΦnφ boj?

PßleÜ: My se tvß°φme, ₧e ne, ale existuje. Kdyby Deep Sweden nevydal Borek, vydßme je my nebo Olda. Kdyby neexistoval, bylo by to ÜpatnΘ. Ale odehrßvß se v jinΘm duchu - nap°φklad si nep°eplßcφme kapely.

HoleΦek: Zajφmavß anomßlie ΦeskΘho trhu je, ₧e zatφmco ve sv∞t∞ p°echßzejφ kapely od mal²ch firem k velk²m, u nßs je to Φasto opaΦn∞.

Setkali jste se se situacφ, ₧e titul, do kterΘho jste vklßdali nad∞je, se nechytil a naopak?

HoleΦek: Jß jsem docela skeptick² Φlov∞k, tak₧e jsem se vφcemΘn∞ v₧dycky trefil. Zßzraky neoΦekßvßm. Mo₧nß trochu kladn∞ p°ekvapili Deep Sweden, ale je otßzka, Φemu se °φkß p°ekvapenφ. Takovß bomba, aby si tφm lidi plnili auta to samoz°ejm∞ nenφ.

PßleÜ: Nßs kladn∞ p°ekvapilo BφlΘ inferno Ivy BittovΘ, zßporn∞, aΦkoliv je to vÜeobecn∞ stravitelnß muzika, nap°. Jakub Noha.

Hofmanovß: V naÜem p°φpad∞ byla t°eba u Life After Life zpoΦßtku velkß vlna prodejnosti, ale Φekali jsme, ₧e bude trvat mnohem dΘle. Naopak nap°. o produkci Southern Records je p°ekvapiv∞ relativn∞ velk² zßjem.

Beck: U nßs velkΘ rozdφly v prodejnosti nejsou a zßjem je rozlo₧en na cel² katalog.

Mader: Jß jsem se soust°edil spφÜ na Üφ°enφ muziky ne₧ na jejφ prodej. Chci se dostat postupn∞ na ·pln² okraj alternativy, kde mluvit o n∞jak²ch prodejφch je tΘm∞° nesmysl. Nehodlßm se tφm ₧ivit, co₧ je moje obrovskß v²hoda. SpφÜ m∞ zajφmajφ odbornΘ reakce a¥ u₧ doma nebo venku. Kdy₧ jsme se v ₧eb°φΦku rßdia v Antverpßch dostali s Faustem a MarkΘtkou mezi dvacet nejlepÜφch alternativnφch desek, m∞l jsem z toho radost a nesouviselo to s komerΦnφm efektem.

P╪EÄIJ═ ROK 2000?

Mader: Sna₧φm se p°e₧φt jako fyzickß osoba. O nic jinΘho nejde...

PßleÜ: P°e₧ijeme urΦit∞. Nejen rok 2000.

Hofmanovß: My p°e₧ijeme i rok 3000...

HoleΦek: Budeme ₧φt tak dlouho, dokud nßs to bude bavit.

Beck: VÜichni to p°ece d∞lßme proto, abychom p°e₧ili. Jestli naÜe debata vyzn∞la pesimisticky, je to jen popis panujφcφ situace. Ka₧d² se sna₧φme se s nφ vyrovnat.

Hanzlφk: Jß jsem rßd, ₧e jsem p°e₧il rok 1989, 90, 91... Situaci beru jako realitu a nezoufßm, proto₧e s tφm v∞domφm jsem do toho Üel.

- Martin Siebert & Daniel VojtφÜek, Rock & Pop